Za únavou nestojí obvykle jediná příčina, ale souběh různých událostí a faktorů. Přesto můžeme skrze určité indicie vysledovat, kde má naše únava původ.
Fyzická únava a zakyselení
Fyzická únava je obvykle spojena s pohybovým systémem, s našimi svaly, klouby, ale fyzicky vyčerpat můžeme i nervový systém, mozek, smyslové orgány. Fyzická únava je vnímána jako slabost, tíha, nedostatečná síla, nepřesnost pohybů, nejistota v pohybu. Pokud fyzickou únavu překonáváme, dojde k třesu, pocitům nevolnosti, závratím… Fyzická únava je velmi spjata s vyčerpáním energetických zásob ve svalech, játrech a v nervovém systému. Mozek, gliové a nervové buňky si drží energetické rezervy ve formě glykogenu a při únavě jsou spotřebovány. Také jsou vyčerpány zásoby nervových přenašečů a musí být přesunuty zpět do buněk, což vyžaduje energii. Při opakované činnosti, kdy se aktivita střídá s uvolněním, je schopnost rychle energii dočerpat z tukových zásob závislá na našem metabolismu. A to je podstata tréninku.
Opakováním náročných činností zlepšit metabolické a fyzické schopnosti tak, aby namáhané svaly a další orgány pracovaly co nejefektivněji a metabolismus plynule dodával energii čerpáním, přesunem a přeměnou tukových zásob na využitelnou buněčnou energii. Využitelná energie vzniká spalováním živin v mitochondriích za přítomnosti kyslíku. Bez kyslíku klesá účinnost spalování a anaerobní metabolismus je jen dočasným, akutním řešením situace.
Acidobazická rovnováha
Při spalování, procesu přeměny energie, vzniká celá řada odpadových metabolitů. Jedním z důležitých je například kyselý laktát, který vzniká při zpracování cukrů při nedostatku kyslíku. Při fyzické práci, sportovním výkonu se metabolity včetně laktátu hromadí a vzniká zakyselení způsobené metabolismem. Proto cítíme únavu, která nás nutí zastavit, odpočinout si a vyloučit všechny kyselé metabolity. Je třeba dopřát svalům normální krevní průtok a kyselé metabolity odplavit. Velká část je jich vydýchána plícemi a zbytek se vyloučí přes ledviny močí. Organismus je na zakyselení velmi citlivý, protože ho zásadně ohrožuje. Dochází k narušení bílkovin a je tak ohrožena komunikace mezi buňkami včetně propustnosti, imunita, přenos potřebných látek. Také překyselení zasahuje do hospodaření s ionty intra i extracelulárně a narušuje činnost srdce, nervového, hormonálního a svalového systému. Kyselé látky toxicky poškozují neurony, dochází k vyčerpávání orgánů, otoku plic, přetížení srdce… Překyselení je našemu vědomí signalizováno jako únava. Protože narušení acidobazické rovnováhy má celou řadu příčin, tak i fyzická únava má kromě sportu a práce celou řadu dalších příčin.
Pozor na chronické záněty
Zásadní vliv na acidobazickou rovnováhu mají kromě vylučovacích orgánů také chronické infekční a jiné záněty (autoimunitní, alergické, imunokomplexové…). Některé mikroorganismy při svých metabolických procesech vytvářejí také kyselé látky. Při jejich extrémním přemnožení může dojít až k sepsi (lidově otrava krve), kdy metabolický rozvrat související se zakyselením může až nenávratně poškodit orgány. Kyselé látky produkují zejména bakterie a některé plísně. Při chronickém zánětu dochází k nekontrolovanému rozpadu buněk a jejich obsah se vylévá do okolí, nastává oxidativní vzplanutí imunitních buněk, zvyšuje se jejich spotřeba kyslíku a na obranu produkují řadu toxických látek. Tkáň vlivem zánětu otéká a je sníženo její okysličení. Dochází tak ke zvýšení kyselosti a kyselé pH je příčinou vnímání bolesti.
Co ovlivňuje acidobazickou rovnováhu?
Acidobazickou rovnováhu ve velké míře ovlivňují vnitřní orgány – plíce, ledviny, střevo, játra. Infekce slinivky, střev, jater narušují metabolické procesy a vzniká velké množství kyselých látek. Dýchací systém je nejdůležitějším místem pro vylučování kyselých metabolitů. Zároveň zajišťují přívod kyslíku pro dokonalé spalování. Také naše strava bez dostatku různorodé vlákniny, zvýšený příjem alkoholu, léků, masa spolu se stavem střevního mikrobiomu způsobuje výrazné zakyselení a způsobuje dlouhotrvající únavu.
Hustá krev a únava
Zajímavým výzkumem u pacientů s chronickým únavovým syndromem se zjistilo, že řada z nich má problémy s vlastnostmi krve, která je příliš hustá. Ideální krev je „řídká“, aby měla dostatečnou kapacitu pro přenos živin, potřebných látek, odvod metabolitů a dokázala pomocí červených krvinek přenést dostatek kyslíku. Jakékoli problémy s červenými krvinkami ovlivňují přenos kyslíku. Nedostatek kyslíku ve tkáních je vnímán jako únava a nedostatek vůle k činnosti. Krev může být jednoduše zhuštěná také nedostatkem tekutin, nevhodnou stravou – velkým množstvím masa, bílkovin, solí, močopudnými látkami (alkohol, káva…) a také stresem. Při stresu se tělo připravuje na boj a zvyšuje se srážlivost krve, jak se říká „strachy mu tuhne krev v žilách“. Někdy mohou únavu ovlivnit i takové banality jako je dostatečný pitný režim a vhodná, pestrá strava.
Únava jako příznak onemocnění
Obvykle únava doprovází řadu vážnějších onemocnění, jako jsou autoimunitní poruchy, zhoubné nádory, chronické alergické záněty, neurologická onemocnění. Pro tento typ únavy je typické, že trvá řadu týdnů, měsíců. Někdy se podaří onemocnění odhalit, léčit a únava se zlepší. U některých chronických stavů se ale příčiny neodhalí nebo je léčba neúčinná a vznikne chronická únava. Tento stav je nazýván chronickým únavovým syndromem a může mít řadu příčin. Kromě chronických zánětů, virových zátěží může být příčinou přecitlivělost a alergické zánětlivé reakce na chemické látky, potravinová aditiva, pesticidy, průmyslové exhalace. Někdy vznikají chronické záněty zdánlivě bez příčiny, obvykle může hrát roli pracovní nebo domácí prostředí, kancelářské budovy s klimatizací plné elektroniky, skryté plísně podlah, neobvyklé alergeny.