V tradici je síla a účinnost

Stejně jako se vyvíjela lidská společnost, vyvíjelo se i lékařství a péče o zdraví i krásu. Po tisíciletí se praktikovala přírodní medicína, protože lidé si museli vystačit s tím, co v přírodě našli. Oproti nám měli však jednu nesmírnou výhodu: byli to dokonalí pozorovatelé přírody a věděli o ní téměř všechno. Byli na ní totiž zcela závislí.

Dnes však žije většina populace ve městech, lidé pracují uvnitř budov, mnohdy celé dny bez přístupu denního světla, a protože jsou zvyklí jezdit auty, ani počasí je tolik netrápí. Málokdo už dokáže podle přírodních jevů, jako jsou rosa, červánky, směr a síla větru, předpovědět, jaké bude další den počasí. V minulosti ale byli lidé na počasí i přírodě závislí. Museli se naučit přesně odhadnout, kdy je třeba posekat louku, aby jim seno dobře vyschlo, opakovaně nezmoklo a nezplesnivělo, protože toxiny plísní by způsobily nemalé potíže dobytku, jemuž se seno dávalo… Tyto toxiny plísní by pak lidé mohli vypít v mléce nebo sníst, což by následně ovlivňovalo také jejich zdraví. Proto existuje celá řada pranostik, které radí sedlákům, kdy je vhodné orat, sít, … a kdy by se naopak měli určité činnosti vyvarovat. Neměli žádné postřiky, v boji proti škůdcům a plísním si museli vystačit s přírodními prostředky. Proti housenkám a broukům používali různé nálevy, sázeli k sobě vhodné rostliny… Také při léčení využívali síly a schopností rostlin, ale i minerální látky, jako například bahno, písek nebo sůl. 

Přesně zacíleno

V tisku dnes bývají tyto „alternativní“ metody neprávem vysmívané s odkazem na to, jak byli naši předkové prostí, jednoduší a věřili pověrám. Často jsou však tyto populárně-naučné články součástí mediální a záměrně cílené manipulace. Samozřejmě, řada přípravků a metod z minulosti nemusela pomáhat, ba dokonce mohla i škodit (třeba dříve velice populární metoda pouštění krve žilou). Ale obdobné příklady se vyskytují i v dnešním lékařství. Používá se například celá řada léků s dobrým úmyslem a později se odhalí celá řada jejich škodlivých vedlejších účinků. Následně jsou některé z nich zakázány a kdo ví: třeba budou naši potomci nad tímto počinem kroutit hlavou stejně posměšně, jako dnes mnozí kroutí hlavou nad praktikami našich předků, a ptát se nevěřícně, jak jsme si mohli takhle škodit.

Jedním příkladem za všechny může být lék s účinnou látkou thalidomid, který byl podáván těhotným ženám na nevolnost. V důsledku jeho užívání se narodilo mnoho znetvořených dětí. Naopak většina přírodních léků byla a je velmi účinných, a pokud bychom odhodili předsudky a začali je blíže zkoumat, divili bychom se, jak byli ve skutečnosti naši předkové moudří.

Mediální manipulace má jeden velký cíl – přesvědčit nás, že všechny staré metody léčby jsou nesmyslné a nedostačující. Že máme být vděční za úžasnou, pokrokovou medicínu dneška. Můžeme tak například najít titulky typu: „Operace bez narkózy, pouštění žilou, srdce slepice přivázané k noze rodičky – tak se léčilo ve středověku.“ Lidé byli v očích autorů podobných článků především hazardéři s lidskými životy a jejich lidové léčebné metody byly jen pověry bez reálného základu a jejich používání v dnešní době je nebezpečné, nehygienické a nevědecké. Měli bychom si začít myslet, že také celá přírodní, celostní, takzvaná alternativní medicína je také nesmysl. Ale to, že řada postupů a prostředků používá dál, a to s výbornými výsledky pro klasickou vědu a současné lékařství, nic neznamená…

Ženy v pokušení

Často jsou tyto manipulace namířeny na ženy. A tak jsou barvitě popisována úmrtí při domácích porodech, zdravotní komplikace, někdy se doslova píše, že na řadu místo účinné pomoci „přicházelo šarlatánství, pověry, zaříkávání a náboženská dogmata,…“. Jistě. Při komplikovaném porodu bohužel lidé dřív nemohli rodičku převézt na sál a udělat jí akutní císařský řez.

O zdraví členů rodiny se dodnes starají především ženy, i proto je tato mediální masáž zacílená zejména na ně. Články se snaží ženy dostatečně vystrašit, aby je ani nenapadlo vyhledávat alternativní způsoby léčby, staré lidové recepty a postupy, anebo používat přírodní prostředky. Manipulace míří k tomu, aby se lidé s plnou důvěrou svěřili klasické medicíně, která je podle farmaceutických firem založena na důkazech a její postupy jsou přísně vědecké. K čemu nám ale jsou vědecky podložené postupy, když mnohdy nevedou k vyléčení, zato mají celou řadu vedlejších účinků a často kvalitu života nezlepší? 

Zahodit staré postupy a lidové recepty může být hodně krátkozraké, neboť je v nich často obsažena velká moudrost. V minulosti se například na větší otevřené rány přikládaly pavučiny, staré plesnivé hadry nebo plesnivý chléb. Takový nesmysl, napadne nás jako první. Ale co se dnes používá na rány? Antibiotika. A co jsou antibiotika? Produkty plísní, které mají zabránit množení bakterií, plísně si tím chrání svůj zdroj potravy. Několikrát jsem ve velmi negativním kontextu četla o tom, že ekzémy a plísně se kdysi léčily dětskou močí. Když se ale podíváme na složení krémů používaných při ekzémech, zjistíme, že v řadě z nich je urea, močovina, kterou organismus vylučuje nejen močí, ale jež přirozeně vzniká také v pokožce a pomáhá ji chránit.

 

Popravdě nevím, co šokujícího je a tom, že se natržení hráze, poranění pochvy nebo svalových svěračů léčila bylinnými obklady. Mně osobně se díky dubové kůře hráz po porodu mnohem rychleji zahojila. Pohoršovat se nad tím, že na dnu byly předepisovány obklady z medu, rozmarýnu a kozích bobků, nás sice může utvrdit v tom, že je dobře, že můžeme užívat léky, ale opravdu jsme si jistí, že by obklad při dnovém zánětu nepomohl? Vždyť med a rozmarýn působí protizánětlivě. Co když v sobě kozí bobky obsahují nějaký druh bakterií, jež mohou hrát pozitivní roli v uklidnění bolestivého zánětu? Co když tím, že se starým vysmíváme, zároveň zahazujeme šanci najít v přírodě něco účinného na řešení našich zdravotních potíží?

Výňatek z knihy Léčba informací, autorka Marie Vilánková

Foto: archiv Mgr. Vilánkové + shutterstock.com