Šťastné dítě= zdravé dítě

Každé dítě je šikovné, každé má na něco talent, každé něčím vyniká. Otázkou je:  mohou dnešní děti všechny své schopnosti a vlastnosti, jako jsou zvídavost, vynalézavost a fantazie, vůbec využít? Mají dostatek prostoru se projevit?

Pojetí rodiny se v průběhu 20. století začalo měnit. Snižoval se počet dětí, lidé spolu přestali žít pod jednou střechou, oslabila se autorita otce coby živitele rodiny, a naopak se zvýšila autorita matky. Může se to zdát jako drobný detail, ale tato výměna rolí s sebou nese i celkovou změnu rodinných vztahů. S rostoucím věkem se navíc zvyšují povinnosti a práva, která děti přebírají.

Umění naslouchat

Být vnímavým a citlivým rodičem je velmi důležité. Pochopit pocity našich dětí a pomáhat jim je nezbytné pro upevnění vzájemných vztahů. Naučme se naslouchat. Nevyzvídat, nevynucovat si dialog, ale jednoduše naslouchat. Zdá se to být snadné, ale praxe říká něco jiného. Dokázat být trpělivý a vcítit se do pocitů a potřeb dětí vyžaduje vůli, odhodlání i trénink. Přesto se to vyplácí. Mnohé děti působí dojmem, že se nechtějí svěřovat. Ale věřte, že i dítě, které vypadá, že nemá o komunikaci zájem, ji potřebuje. Mluvme s nimi a respektujme je tak, jako se o to snažíme celý život sami u sebe. A mysleme na to, že jací jsme my, takové budou s největší pravděpodobností naše děti.

Přehnané nároky a oslabené děti 

Každý rodič je přesvědčen, že právě jeho dítě je nejkrásnější, nejšikovnější, nejchytřejší a vůbec oplývá všemi nej. A co udělá takový rodič? Talent svého dítěte chce dál rozvíjet. A nač v jedné oblasti, když jich je na výběr tolik! Výsledkem je, že dítě chodí hned do několika zájmových kroužků a mnohdy už mu nezbývá žádný čas na hraní, na odpočinek, na to „být dítětem“. Ambiciózní rodiče mnohdy nevědomky nutí děti plnit si sny, které si oni sami nikdy nesplnili. Vůbec se přitom nezajímají o to, zda právě jejich dítě o takovou aktivitu stojí, zda na ni má vlohy.

  • Přemíra aktivity znamená pro děti nulovou šanci relaxovat a regenerovat.
  • Dlouhodobá absence odpočinku a prostoru pro vlastní aktivity děti stresuje a snaha rodičů se tak míjí účinkem.
  • Děti, jimž je na bedra nakládáno více, než kolik dokážou unést, se stávají uzavřenými a introvertními – tyto pocity oslabují okruh plic, okruh ledvin a protivirovou a protibakteriální imunitu. Dítě, které by mělo být „zoceleno“ sportem a pevným režimem, se naopak stává zranitelným.
Jako dříví v lese?

Otázkou zůstává, jak děti vychovávat? Vést je k nějakým aktivitám, které by je měly rozvíjet, nebo je naopak nechat růst jako ,,dříví v lese“? To jistě také není ta správná cesta. Děti potřebují určitý řád a režim, dokonce jej vyžadují. Dodává jim totiž pocit bezpečí a klidu. Nic se však nemá přehánět. Nechme děti, aby si samy zvolily činnost, která je bude bavit, případně je jemně nasměrujme na správnou cestu. Nechme jim prostor, aby mohly být samy sebou – jedině tak se naplno projeví a my si budeme moci všimnout jejich skutečného talentu a nadání.

A především: Podporujme je ve všem, o čem sní, byť se nám jejich sny zdají být neuskutečnitelné. Spokojené dítě je zdravé, otevřené a vstřícné dítě. Tak na to mysleme.

Z příspěvku Mgr. Marie Vilánkové pro Bambiklub.cz

Redakčně upraveno

Ilustrační foto: www.shutterstock.com

Napsat komentář