Problematika bílkovin je složitá a v praxi se s ní setkáváme velmi často. Dnes se zaměříme na bílkoviny, jejich metabolity a jejich vliv na zdraví a psychickou pohodu člověka.
Pro vznik metabolitů bílkovin je klíčové prostředí střev, proto také toto téma úzce souvisí s mikrobiomem a střevními toxiny. Jídlo zajímá téměř každého. Jíme denně a různé potraviny a jejich úpravy nám mohou přinášet potěšení, uspokojení chutí, dobrou náladu. Něco se ale s potravinami děje, čím dál více lidí místo toho, aby se po jídle cítili dobře, pociťují problémy. To je ale ještě ta lepší varianta, protože takový člověk začne jídlo řešit, hledá, co mu nesedí, a co naopak prospívá. Horší varianta je, že sice po jídle není špatně, ale potraviny vyvolávají zdravotní problémy, které bychom si s potravou vůbec nespojili. Je to opravdu široká škála problémů od alergií, autoimunit, zánětů kloubů, kůže až po problémy s plodností, krevním oběhem a srdcem, psychickými poruchami. V dnešní nepřeberné nabídce je třeba znát fakta a souvislosti, nenechat se ošálit reklamou na předražené potraviny, průmyslové potraviny s přidanou chemií, umět si ze široké nabídky dobře vybrat, aby pro nás jídlo bylo potěšením, a ne nutným utrpením. Jíst potřebujeme, ale tak, aby naše jídlo bylo naším zdrojem sil a ne toxinem.
Důvody vzniku problémů s jídlem
Problémy s jídlem vznikají kombinací hlavně těchto důvodů
- Nevhodná strava – nadměrný příjem určitých potravin, které tělo neumí zpracovat. Roli hraje kvalita potravin, genom; máme jíst to, co jedli naši předkové a na co umíme vytvářet potřebné enzymy. Každá strava obsahuje různé přírodní toxiny (antinutrienty, antienzymy…), problematické látky, spoustu tradičních úprav snižuje množství těchto látek. Kvalita potravin a jejich průmyslové zpracování je obrovské téma, ale čím průmyslovější potrava, tím větší problémy vznikají.
- Poruchy trávení a průnik potravy propustným střevem – příčinou je zánět střev a narušený mikrobiom s málo pestrým složením. Při trávení vzniká mnoho toxických a nepřirozených metabolitů, které se dostávají do těla, imunita na ně reaguje, vznikají záněty různých tkání, obvykle takových, které jsou stresem oslabeny.
- Poškozené buněčné metabolické pochody = enzymatické poruchy (enzymopatie). Buňky nedokážou živiny efektivně zpracovávat a vytvářet z nich potřebné stavební a řídící látky. Mohou být způsobeny genetickými poruchami vrozenými i získanými, toxiny, mikroorganismy a záněty buněk. Produkce enzymů může být ovlivněna řízením skrze hormonální a nervový systém.
Bílkoviny jako prostorový obraz genomu
Bílkoviny (proteiny) jsou podstatou živých organismů, plní v nich řadu funkcí, tvoří přibližně a průměrně 20 % naší hmotnosti (velmi orientační číslo, velkou roli hraje množství svalů). Slouží jako stavební látky (kolagen, elastin, keratin...), zajišťují pohyb (aktin, myosin), řídí a regulují (enzymy, hormony, receptory…), přenáší (hemoglobin, transferin), chrání (protilátky, cytokiny, fibrin…). Jak je možné, že mohou plnit tolik různorodých funkcí? Jsou to velmi složité látky, které jsou tvořeny řetězci sta až tisíců aminokyselin propojených peptidovými vazbami (chemická vazba obsahující seskupení atomů –CO –NH–). Ve výsledku to ale nejsou řetězce, ale velmi složitě uspořádané stabilní prostorové útvary. Vytváření a skládání bílkovin je poměrně složitý proces, kdy se nejprve za sebe skládají aminokyseliny podle šablony mRNA (messenger RNA), což je jednovláknový genetický řetězec vzniklý přepisem z DNA. Vznikne tak primární struktura lineárního řetězce, začnou se postupně skládat jeho kratší kousky do základních tvarů jako jsou alfa šroubovice, beta listy, helikální smyčky. Tak vznikne sekundární struktura, která se pomocí dalších bílkovin (chaperonů) uspořádává do výsledné terciální struktury, ty se mohou ještě různě k sobě připojovat do výsledných bílkovin. V těle buňky „nevidí“, ale „osahávají“, vnímají své okolí na základě tvarů, proto je dobře uspořádaná prostorová struktura nutnou podmínkou pro správnou funkci bílkoviny.
Řetězec aminokyselin se uspořádává tak, aby výsledná molekula byla v co nejnižším energetickém stavu, tuto podmínku ale často splňuje více různorodých prostorových uspořádání. Pokud vznikne tvar, který buňky neznají, neumí ho použít, vzniká prionová bílkovina – viz článek v bulletinu 5/2021, která se v těle hromadí a stává se toxinem. Prionová onemocnění mají velmi úzkou souvislost s poruchou metabolismu bílkovin, nesprávné, prionové bílkoviny často vznikají vlivem mnoha toxinů včetně působení virů a v období posledních několika let dochází k vysokému nárůstu zátěží priony. Vzniklé bílkoviny jsou prostorovým obrazem informací nesených genetickým kódem. Mutace genů pro tvorbu bílkovin stojí za mnoha genetickými onemocněními. Prionové bílkoviny mohou vzniknout nejenom kvůli toxinům, ale mohou za nimi stát i varianty určitých genů. Zvyšuje se tak náchylnost například k Alzheimerově demenci a Parkinsonově chorobě. Typickým genetickým onemocněním způsobeným genetickými změnami je například srpkovitá anémie (mutace hemoglobinu), svalová dystrofie, Huntingova choroba (neurologické onemocnění), cystická fibróza. Tato onemocnění je možno řešit „opravou“ genu, což vůbec není jednoduché. Většina chorob je ale komplexních, podílí se na nich nejen genetická zátěž, ale i toxiny, emoce, stresy. Porucha metabolismu bílkovin ve smyslu tvorby bílkovin v buňkách, kde se částečně podílí i změny v genetice, je spojena s tvorbou nádorů, poruchami nervového systému, imunity. Porucha metabolismu bílkovin, tedy narušené buněčné metabolické pochody, většinou souvisí s toxiny a poškozením buněk zánětem. V takových případech postupujeme klasickou detoxikací dreny + toxiny, mikrobiologie.
Trávení bílkovin a důležitost mikrobiomu
Naše tělo potřebuje vytvářet obrovské množství bílkovin a k tomu jsou potřeba aminokyseliny. Jsme na vyšším stupni evolučního řetězce, nedokážeme si jako rostliny aminokyseliny vytvářet z anorganických sloučenin a dusíku, musíme podobně jako jiní živočichové aminokyseliny přijímat potravou. Některé esenciální aminokyseliny je nezbytné přijímat, další neesenciální si z jiných za vhodných podmínek dokážeme přeměnit. Samotné aminokyseliny se v potravě příliš nevyskytují, většinu jich přijmeme ve formě bílkovin ať z rostlinné, či živočišné stravy. Pro úplnost dodávám, že aminokyseliny se vyskytují v levotočivé (L-) a pravotočivé formě (-D), pro tělo je využitelná levotočivá forma, nevhodnou potravou, a zejména tou, upravenou průmyslovými procesy, můžeme přijímat D-aminokyseliny, které se v nadměrné míře mohou stát i toxiny a tělo zatěžují. Stárnutí organismu je doprovázeno akumulací nepoužitelných D-aminokyselin.
Tím, že jsou bílkoviny velmi složité chemické struktury, je jejich trávení pro tělo náročné. Začíná v žaludku, kdy buňky produkují pepsinogen a působením kyseliny chlorovodíkové se mění na aktivní štěpící pepsin. Optimální pH žaludku pro trávení bílkovin je 1,8–4. Narušený mikrobiom žaludku, zejména přemnožené určité kmeny helicobakterií, mohou neutralizovat kyselost, čímž narušují schopnost trávit bílkoviny. Toxiny žaludku a jeho narušený mikrobiom se mohou výrazně podílet na intoleranci bílkovin, některé kmeny helicobakterií dokonce zvyšují propustnost střevní stěny, čímž se tento problém výrazně zhoršuje. Mikrobiom žaludku je možno řešit pomocí přípravku Gastex – podrobný článek v bulletinu č. 5/2022. Bílkoviny jsou štěpeny na peptony, polypeptidy, řetězce desítek aminokyselin, ty pak postupují do tenkého střeva. Zde už je kyselá trávenina neutralizována alkalickou pankreatickou šťávou s proteinázami (peptidázy, enzymy štěpící bílkoviny). Pankreatická šťáva obsahuje poměrně širokou skupinu enzymů. Rozdělují se na endoproteázy (trypsin, pepsin, elastázy...), které štěpí dlouhé bílkoviny a narušují prostorovou strukturu a exoproteázy (karboxypeptidázy…) – ty odštěpují aminokyseliny z konce řetězců. Peptidáz existuje celá řada a obvykle jsou specifické pro určitou aminokyselinu. V trávení hraje důležitou roli genetika, díky nedostatku nebo variabilitě enzymů mohou být určité bílkoviny pro některé jedince těžce stravitelné.
Klíčový je zdravý mikrobiom
Produkce enzymů buňkami může být narušena zánětem, mikrobiálními ložisky nebo jinými toxiny; tyto získané enzymatické defekty řešíme příslušnými dreny v kombinaci s toxiny. Někdy může být produkce trávicích enzymů zablokována skrze nervový a hormonální systém, problematické jsou zejména toxiny ve vegetativním a enterálním nervovém systému, hypothalamu, amygdale, zadním mozku. U hormonů bývá obvykle nadprodukce stresových hormonů v nadledvinkách, narušení produkce hormonů z tukových tkání. Ve střevě také působí celá řada bakteriálních enzymů, střevní mikrobiom nejenže ovlivňuje schopnost trávit bílkoviny, ale mikrobiální enzymy dokážou bílkoviny měnit a vytvářet z nich i toxické produkty. Zdravý mikrobiom je klíčovou součástí schopnosti dobře trávit potravu tak, aby v prostoru střev nevznikaly toxické látky. Díky těmto vlivům je i velmi individuální, kolik problematické potraviny jsme schopni strávit. Pokud například sníme řízek obalený ve strouhance, tak nám lepek nevadí, ale po celé housce nám může být špatně. Nebo nevadí stopy kravských bílkovin v másle, ale jogurt nebo samotné mléko nám vyvolá potíže.
Každá potravina v sobě obvykle má tři základní složky – sacharidy, tuky a bílkoviny. Problémy s trávením samozřejmě může vyvolat jakákoliv složka. V běžném životě klienti toto nerozlišují, často nám sdělí, že mají problém s mlékem, pšenicí nebo jinou potravinou. U mléka bývá laktózová intolerance poměrně častá, takovým lidem vadí mléko, smetana, ale už jim nemusí způsobovat problémy sýry nebo jogurty, kde je laktóza (mléčný cukr) rozložena mikroorganismy. Proto je velmi důležité netestovat v EAM setu nebo pomocí ampulí jen samotné potraviny, ale vytvářet složené dotazy. Například mléko + porucha trávení živočišných cukrů znamená laktózovou intoleranci, mléko + porucha trávení živočišných tuků ukazuje na problém s trávením tuků z mléčných výrobků a mléko + porucha trávení (metabolismu) živočišných bílkovin znamená intoleranci bílkovin a pravděpodobné imunopatologické problémy. V praxi se obvykle setkáte s tím, že souběžně probíhá porucha metabolismu bílkovin i cukrů. Obvykle jsou střevo a trávicí orgány v zánětu a nedokážou vyprodukovat žádné potřebné enzymy. Po vyřešení zánětu se rychle zlepší schopnost trávit všechny složky potravy. Sami sobě můžete vytestovat oblíbené potraviny, které kupujete. Mohou ale vyjít nevhodně nejen proto, že vám vadí jejich určitá složka, ale mohou v nich být toxiny, třeba pesticidy nebo plísně. Proto jsou pro testování klientů vhodnější pojmy z EAM setu nebo ampule, kdy testujeme obraz potraviny bez dalších zátěží. I testování konkrétních potravin má samozřejmě velký smysl – můžete přijít na to, že určitým značkám je lepší se vyhnout, protože třeba obsahují vysoké množství pesticidů.