Ať chceme nebo ne, naše emoce a podvědomí nás řídí. Vzhled pro většinu lidí důležitý, zejména v mladším věku – za kosmetiku jsou hlavně ženy ochotné utratit velké částky.
Důvod je logický – chtějí se líbit, najít si vhodného partnera a mít s ním děti. V období puberty, kdy se mladí lidé rozhlíží kolem a hledají si blízkou bytost, jim jejich představy o bezvadném vzhledu komplikují různé kožní problémy – nejčastěji akné. V životě postihlo téměř každého, prakticky každý měl někdy na kůži hnisavý pupínek. Jeho vznik úzce souvisí nejen s hormony, produkcí mazu, mikrobiomem kůže, ale zásadně s emocemi, stresem a hormonálním systémem. Na propojení emocí a stresu se podrobně zaměříme, v navazujícím článku se budeme detailně věnovat mikrobiomu kůže.
Kůže a naše emoce
Akné, odborně acne vulgaris, je chronický zánět, při němž se ucpávají a zaněcují mazové žlázy, které jsou umístěny u vlasových a chlupových folikulů. Ty jsou součástí kůže, našeho největšího orgánu těla. Její plocha u dospělého člověka je přibližně 2 m2 a váží 6 kg, samozřejmě s ohledem na velikost těla. Její úlohou není jen ochrana těla, ale hraje velmi důležitou roli v komunikaci a spoluvytváří naši osobnost. Je v ní řada senzorů, receptorů a nervových zakončení, skrze které vnímáme vnější svět a vjemy jako dotek, tlak, tah, vibrace, chlad, teplo, bolest… Pomocí kůže a jejích výměšků pak naše podvědomí komunikuje s lidmi a dalšími živými bytostmi kolem nás. Kromě některých odpadních látek (pot, sůl, urea, amoniak, kyselina močová, kyselina mléčná…) vylučují naše pachové žlázy bílkovinový sekret, hormony a chemické pachové signály. Ty jsou pro podvědomí velmi důležité; podle „vůně“ potu naše podvědomí dokáže rozpoznat geneticky vhodného partnera pro možné rozmnožování. Vhodný partner nám voní a přitahuje nás, naopak třeba zvíře vycítí, že se ho bojíme. Kůže je evolučně starší komunikační orgán než nervový systém, ten se z kůže postupně vyvinul. I my jsme si tímto krokem prošli v embryonálním vývoji. Náš organismus vznikl ze tří zárodečných listů – z vnějšího listu ektodermu, vnitřního endodermu a středního mezodermu. Z ektodermu vznikají dvě důležité struktury – pokožka a její deriváty jako vlasy, chlupy, nehty, mazové a potní žlázy, ze zanořeného ektodermu vzniká neuroektoderm a z něj nervový systém a smyslové orgány. Kůže je tak velmi úzce propojena s naším emočním stavem a různé prožívané negativní emoce a stres silně narušují její činnost.
Tkáně vzniklé z ektodermu chrání organismus a zároveň obsahují celou řadou receptorů, které sbírají informace z okolí. Sběr informací z životního prostředí je zásadní podmínkou života, která umožňuje organismu přizpůsobit se okolnímu prostředí a přežít. Kůže podle čínské medicíny patří pod princip kovu s mateřským orgánem plíce. Jenže ve skutečnosti je to trochu složitější. Pod princip kovu patří její ochranná, bariérová funkce. Její komunikační a senzorická funkce je podobně jako nervový systém spíše spojena s principem dřeva s mateřským orgánem jater. Prakticky se při řešení problémů kůže v detoxikaci musíme zaměřit nejen na princip kovu, jehož zatížení je obvykle spojeno s nízkým sebevědomím, komplexy, stydlivostí, pocity viny, ale musíme řešit i princip dřeva, detoxikovat játra a řešit emoce související s průrazností, prosazením sebe sama, asertivitou. U akné je vliv jater na kůži výrazně silnější, než vliv plic. Důvodem je i to, že játra odbourávají přebytečné hormony a jejich nadbytek se podílí na vlivu akné. U ekzémů, jiného typu chronického zánětu kůže, jsou obvykle zatíženy toxiny oba okruhy. Často hraje roli i princip vody a ledviny, obvykle je kůže pod vlivem stresu, strachu a úzkosti napjatá a přesušená. Kůže je displejem našeho organismu a promítají se na ní všechny naše emoce. Stres je klíčovým faktorem vzniku různých kožních onemocnění. Naopak kožní onemocnění, které ovlivňují vzhled, zvyšují psychickou zátěž a vzniká začarovaný kruh kožních onemocnění a psychického stresu.
U kožních onemocnění jako je akné, ekzémy, alopecie, psoriáza a další je naprosto nezbytné zaměřit se i na detoxikaci mozkových emočních center a řešit emoční, stresové zátěže a psychocysty. Velmi důležité je zaměřit se při detoxikaci na hypothalamus – Hypotal, amygdalu – Emoce, hippocampus – Streson, ventrální tegmentum (nuclei tegmenti) – Egreson, cingulární kortex (gyrus cinguli) – Depren. Fascinuje mě, jak pentagram dokonale popisuje lidské tělo a mozek. Moderní poznatky přesně potvrzují teorii pěti základních principů. Moderní neurolopsychologie podrobně a složitě popisuje tato mozková centra a jejich vztah k zánětlivým kožním onemocněním. V naší praxi nemusíme dokonale znát jednotlivé anatomické struktury a jejich funkce. Můžeme využít pěti principů a jejich hlavních emocí a vybrat ze základních emočních přípravků, které jsou sestrojeny na základě dlouholetých poznatků o pentagramu a moderních poznatků o mozku. V praxi tak víme, že máme použít základní emoční přípravky Emoce a Streson a doplnit je příslušnými emočními přípravky – k plicím Depren a k játrům Egreson. Samozřejmě, v individuálních případech ještě testujeme, zda s emocemi a stresem nepracovat pomocí sady Nodegen (psychocysty a traumata), Decitoxu (porucha vitální síly, v souvislost s kůží zejména miasma psora – potlačení) a Diamino (potlačování povahy a osobnosti). Zejména přípravek Diamino může být u kožních problémů velmi důležitý, protože stresový toxin vyvolaný potlačováním vlastní osobnosti způsobuje chronické infekce, vleklé záněty. U atopií, atopických ekzémů je často toxiny zatížený okruh ledvin, může se tak hodit i přípravek Anxinex.
Mazové žlázy a folikuly
Kůže je tvořena třemi vrstvami – epidermis = pokožka jako ochranná vrstva, je tvořená epitelovými buňkami, dermis = škára je vazivová vrstva a nejspodnější tela subcutanea = podkoží neboli vazivová tkáň s tukovými buňkami. Z kůže vyrůstají přídatné kožní orgány jako vlasy, chlupy, nehty a kožní žlázy jako žlázy mazové, prsní, potní, ušní a další. V souvislosti s akné nás zajímají mazové žlázy – glandulae sebaceae. Mazové žlázy jsou exokrinní žlázy, tedy s vnější sekrecí, umístěné ve škáře. Většinou se nachází u vlasových folikulů a jsou s nimi podobně jako potní žlázy propojeny. Je to v podstatě váček obklopený tukovými buňkami, které se postupně plní tukem a během týdne až dvou odumírají a vzniká z nich kožní maz, který se postupně dostává do vlasových folikulů a postupně až na povrch pokožky.
Mazová žláza není ale jen dutinka, která produkuje maz. Naopak, je to velmi aktivní a dynamická součást kůže, která udržuje její homeostázu. Kromě produkce kožního mazu pomáhá udržovat ochrannou bariéru, ovlivňuje lokální nervové, hormonální reakce, aktivuje vrozené imunitní reakce, reguluje pH, produkuje antimikrobiální látky a reguluje kožní mikrobiom. Největší hustota mazových žláz (400–900 žláz na jeden cm2) je na obličeji a v pokožce hlavy, na hrudníku a horní části zad, naopak třeba na dlaních, chodidlech zcela chybí. Někteří vědci mazové žlázy díky jejich široké řídící funkci dokonce nazývají „mozek kůže“, jejich role je pro zdraví kůže velmi důležitá. Ovlivňují dokonce rychlost stárnutí kůže a schopnosti kůže odolávat toxinům z vnějšího prostředí včetně slunečního svitu. Maz je tuková látka složená z triacylglyceridů, voskových esterů, skvalenu, cholesterolu a volných mastných kyselin. Skvalen a voskové estery neprodukují v těle jiné žlázy než mazové, vyvíjejí se a fungují již přibližně od 13. do 15. týdne nitroděložního života. Plod je postupně pokryt mazem, dokonce po porodu jejich aktivita v prvním týdnu života vrcholí. Součástí mazu jsou antimikrobiální látky, které snižují množství patogenů na kůži a regulují kožní mikrobiom. V mazu jsou také různé růstové faktory a lokální hormony, které podporují aktivitu keratinocytů, melanocytů a regeneraci kůže. Byly prováděny pokusy s kůží bez mazových žláz, docházelo v ní k rychlé degeneraci a stárnutí. Mazové žlázy jsou pro zdravou kůži nepostradatelné. Změny v jejich funkci mohou vést nejen k akné, ale i k dalším kožním onemocněním jako atopický ekzém, seboroická dermatitida, rosacea (růžovka), poruchy pigmentace (pigmentové skvrny), pustulární folikulitida… Pro detoxikaci kůže máme k dispozici přípravek CutiDren, pro detoxikaci vlasů, chlupů včetně mazových žláz přípravek CapiliDren. Z tohoto pohledu CapiliDren využijete nejen při akné a zánětech vlasových folikulů, ale může mít i velmi pozitivní vliv na stav a vzhled kůže. Podobně komplex AkDren má mnohem širší využití než jen při akné, vhodný je i pro zlepšení hojení, při nehojících se kožních lézích, různých nežitech a dalších kožních útvarech.
Emoce, hlavně úzkost, frustrace, chronický stres aktivují emoční centra, nervové a hormonální dráhy, které mění chování kožních, cévních, imunitních a dalších buněk. V periferních a vegetativních nervech se zvýší produkce zánětlivých mediátorů a může vzniknout tzv. neurogenní zánět, který aktivuje lokální zánětlivé reakce. Ty probíhají často v kůži, kde způsobují svědění, červenání, pálení a jsou spojeny s ekzémy, růžovkou, otoky, v dýchacím systému jsou spojeny se vznikem astmatu, v cévním systému způsobují migrény, bolesti hlavy, přecitlivělosti, může probíhat i v trávicím systému. Pro kůži je velmi typický, svědění často nutí ke škrábání, dotýkání se, tím se ještě více naruší kožní bariéra tvořená kožními buňkami propojenými bílkovinami a tukovými látkami, aktivují se receptory bolesti a tím se zánět posiluje. Stres i u zdravých lidí snižuje hydrataci pokožky, ta se stává sušší, pálivější a citlivější, snižuje se ochranná bariéra. Mazové žlázy na lokální stresové hormony, zejména na substanci P z nervových zakončení, reagují zvýšenou produkcí mazu. Může docházet k paradoxní situaci – suchá, citlivá kůže se na povrchu více mastí a může vzniknout akné. Povrchový mazový film nenahradí správně vytvořenou kožní bariéru vyskládanou z ceramidů, cholesterolu a dalších látek vázajících vodu. Stejně jako jiné problémy, tak i problémy kůže je nutné řešit komplexně a zejména se zaměřit na stresové a emoční příčiny, nefunkčnost nějakého systému a reaktivní přehnanou aktivitu jiného, jsou důsledkem toxinů a je nutné vždy řešit příčiny, které tuto nerovnováhu způsobují. Léky, kosmetika, se snaží tuto nerovnováhu vyrovnat, ale nedokážou řešit její příčiny.
Sekrece mazu a vliv hormonů
Sekrece mazu je regulována hormony, hlavně pohlavními jako testosteron a estrogen, ale vliv mají i glukokortikoidy, růstové hormony a metabolické jako inzulin a další. Testosteron a jeho aktivní metabolit (zesílení) DHT – dihydrogentestosteron – je hlavní stimulátor tvorby mazu, proto produkce mazu stoupá v pubertě a je často vyšší u mužů. Pozor, ale testosteron není jen mužský hormon, samozřejmě ho produkují i ženy a dívky, jen v menším množství, hodnoty bývají hodně individuální. Nadbytek testosteronu a zejména DHT může spolupůsobit nejen při vzniku akné, ale i při vypadávání vlasů, vlasové folikuly jsou na DHT velmi citlivé, a také při zvětšování prostaty. Akné a vypadávání vlasů však nemusí nutně znamenat vysokou hladinu testosteronu v krvi, někdy je příčinou vyšší citlivost receptorů v kůži nebo více enzymu 5alfa – reduktáza a vyšší lokální přeměna testosteronu na DHT v kůži. Naopak estrogeny mají na produkci mazu spíše tlumivý efekt, u žen se může množství mazu měnit během menstruačního cyklu, největší množství ho vzniká po ovulaci, před menstruací.
Na produkci mazu se podílí další hormony, zejména metabolické jako insulin a IGF-1 (Insulin-like growth factor 1), které produkci podporují. Proto inzulinová resistence a také syndrom polycystických vaječníků (ženská hormonální porucha, kdy se neuvolňují vajíčka) se může podílet na tvorbě akné. Insulin a IGF-1 kromě podpory růstu mazových žláz a produkce mazu zvyšují také produkci testosteronu a aktivují dráhy, které podporují rohovatění v kanálku folikulu a zánět. Akné tak může zhoršovat strava s rychlými cukry a vysokým glykemickým indexem. Někdy dělají problém i mléčné bílkoviny, které u některých lidí zvyšují hladiny hormonu IGF-1, někdy i inzulinu. Z tohoto pohledu můžeme akné a problémy s mazovými žlázami dát do souvislosti i se střevním mikrobiomem a metabolity z potravin. Někdy se udává, že třeba čokoláda nebo jiné potraviny zhoršují akné, ale ve skutečnosti to není tak jednoduché. Kvalitní kakao, hořká čokoláda s minimem cukru vliv nemá, ale vadí mléčné, sladké čokolády, které mají vysokou glykemickou zátěž. Akné zhoršuje průmyslová strava s vysokým podílem sacharidů, slazené nápoje, bílé pečivo, mléčné výrobky, zejména nízkotučné, fast-foodová strava. Pozor také na doplňky stravy na bázi syrovátkového proteinu, zejména u mužů. Jednoduše je to ale strava, která neprospívá nikomu. Pro tvorbu kvalitního mazu je naopak velmi důležité, aby ve stravě byl dostatek zdravých tuků, zejména nenasycené mastné kyseliny; jejich ideálním zdrojem jsou rostlinné oleje, semena, oříšky.
Vliv mají samozřejmě i stresové hormony, a to systémové, vylučované do tělního oběhu, jako kortizol, adrenalin, prolaktin a další, ale i kožní, lokální, protože kůže má vlastní stresový systém ovládaný nervovými zakončeními přímo u vlasových folikulů a tvoří řadu lokálních hormonů. Všichni ten pocit známe, když prožijeme silnou emoci, tak to pocítíme na kůži. Zareaguje sympatikus a stáhnou se nám drobné hladké svaly, které napřimují chlupy, a vzniknou tím typické hrbolky. Obvykle tento jev doprovázíme slovy – mrazí mne z toho v zádech, mám z toho husinu, a v případě strachu, že vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Kůže je také schopná přijímat a vylučovat většinu hormonů, uvolňuje a zároveň reaguje na neuropeptidy a řadu dalších mediátorů, informačních molekul. Kůže je bohatě inervovaná a vlákna nervů jsou obalena různými typy imunitních buněk a tvoří tak neuroimunitní endokrinní buněčné jednotky, které nás mají společně chránit před všemi škodlivými vlivy, stresory i patogeny. Komunikují proto spolu oboustranně pomocí různých nervových mediátorů (neurotrofinů, neuropeptidů, neurohormonů), imunitních mediátorů (cytokiny, intterleukiny…) a hormonů. Celý tento systém je propojený s centrálním nervovým systémem a celým organismem, proto veškeré emoce zásadně ovlivňují reakce kůže, a naopak jakákoli kožní iritace, patogeny, toxiny na kůži ovlivňují náš psychický stav. Z tohoto pohledu je velmi důležité pečlivě volit, co si na kůži nanášíme, do čeho se oblékáme, zejména spodní vrstvy prádla. Kosmetika, kosmetické zásahy, líčení ovlivňuje naši psychiku víc, než bychom si byli ochotni připustit. Na přírodním základu a kvalitě opravdu velmi záleží.
Kůže je na stresové hormony velmi citlivá. Stresové hormony z nadledvinek, hlavně kortizol, ovlivňují zánět, hojení, bariérové a imunitní funkce kůže, reaktivitu cév, proto chronický stres zvyšuje suchost a podrážděnost kůže. Hormony štítné žlázy ovlivňují rychlost obnovy kůže, kvality vlasů, estrogeny zase ovlivňují hydrataci a pružnost, prolaktin a růstové signály schopnost regenerace kůže. Jakékoli hormonální problémy zhoršují kvalitu kůže, vlasů, pigmentace. Lokální tvorba hormonů v kůži je velmi důležitá, protože je vystavená různým vlivům, oblast na obličeji vystavená povětrnostním podmínkám potřebuje reagovat jinak než kůže na patách nebo v tříslech. Kůže a mazové žlázy umí „přepnout“ slabší celotělové hormony na silnější, aktivní formy a lokálně zvýšit produkci mazu tam, kde je to potřeba. Podobně si kůže ladí stresové odpovědi na místní podráždění a umí aktivovat nebo tlumit účinky kortizolu a regulovat zánět nebo naopak hojení. Podobně jako v těle funguje stresová osa hypothalamus-hypofýza-nadledvinky, tak keratinocyty umí při stresu vytvářet podobné molekuly, protože kůže má enzymy k lokální tvorbě hormonů. Kůže si tak vytváří svůj lokální protizánětlivý kortikoidní štít. Zásadní podmínkou ale je, že je zdravá a bez toxinů. Kožní a mazové buňky také vytváří endokanaboidy, tělu vlastní signální lipidy, lokální regulační vrstvu, která reguluje tvorbu mazu a zánětlivé pochody. Z tohoto důvodu konopné masti obsahující rostlinné kanabinoidy mohou mít příznivý vliv na kůži. Pozor ale, rostlinné kanabinoidy mohou mít různý vliv na receptory, proto v některých případech mohou tvorbu mazu podporovat a v jiných naopak utlumovat. Podobně na kanabinoidní receptory působí i další látky z rostlin, terpeny z éterických olejů jako hřebíček, pepř, oregano, rozmarýn… Pro lokální léčbu akné jsou tak vhodné různé konopné výtažky, naopak pro podporu tvorby mazu například při ekzémech jsou vhodné výtažky z echinacey, citrónové trávy, chmele. Zde bych určitě doporučovala pomocí Salvie otestovat, které bylinky jsou vhodné; najdete je v oddíle Byliny. A nezapomeňte na tradiční oves přidávaný do koupele, který může zásadně pomoci podpořit zdravý mikrobiom kůže.
Složení mazu
Ve většině lékařské literatury se dočtete, že příčinou akné je nadměrná tvorba kožního mazu. Ve skutečnosti to není tak jednoduché, spíše než množství mazu hraje při vzniku akné roli jeho složení, nerovnováha jeho složek a poměr antioxidantů a oxidantů. Složení mazu se mění i podle věku, děti v mazových žlázách produkují hlavně cholesterol a jeho estery, během puberty se složení mazu postupně přibližuje k dospělým. Složení mazu ovlivňuje jeho tuhost a fyzikální vlastnosti a mohou vznikat zátky, které ucpávají vývody folikulů. Problémem jsou snížené hladiny esenciálních mastných kyselin, zejména kyseliny linolové, a vysoké množství lipoperoxidů (oxidované lipidy). Nedostatek kyseliny linolové ovlivňuje i keratinocyty, snižuje se ochranná kožní bariéra, množství vody a stěny folikulů jsou pak propustnější pro zánětlivé mediátory. Vznikající lipoperoxidy, v podstatě toxické lipidové metabolity vznikají působením UV záření, ozonu, znečištěného vzduchu a také díky vnitřnímu prostředí a funkci folikulu. Na vznik toxických tukových metabolitů mohou mít vliv i mikroorganismy žijící v mazových žlázách; tomu se budeme podrobně věnovat v následujícím článku.
Změny v kožním mazu mění keratinizaci folikulů, odlupování odumřelých vrstev kůže, vzniká zátka z mazu a odumřelých kožních buněk a keratinu. Dochází tak k vytvoření komedonů, tj. k ucpání vývodu žláz. Komedony mohou vypadat různě, některé jsou jako malé bílé tečky, uzavřené, zátka je pod kůží a ústí folikulu je překryto tenkou vrstvičkou rohoviny a buněk, často je jeho povrch nerovný a vzniká malá boulička. Černé tečky, tzv. otevřené komedony, nejsou zaneseny špínou a nečistotami, ale díky přístupu vzduchu maz oxiduje, dostává se do něj kožní pigment a tmavne. Tyto zátky mohou rozšířit a narušit stěnu folikulu, maz se dostává do okolních tkání a může vzniknout zánět. Dochází k různým typům pupínků podle jejich velikosti a rozsáhlosti zánětu – některé neohraničené, červené, jiné hnisavé s typickou bíložlutou hlavičkou. Pokud vzniknou cystické hluboké zánětlivě dutiny, někdy dochází i k jejich spojování, zasáhnou do spodních vrstev kůže a vznikají jizvy. Často po vyhojení vznikají i barevné, často zarudlé a pigmentové skvrny.
Pokud vznikají jen černé, typické tečky, je to spíše nepříjemný kosmetický problém. Skutečné problémy začínají, když se mazové žlázy a jejich okolí zanítí. Zánět spouští jednak toxické lipidové metabolity a mikrobiální toxiny některých kmenů Cutibacterium (Propionibacterium) acnes, zejména porfyriny. Mikroorganismy štěpí složené tuky, vznikají dráždivé volné mastné kyseliny, které aktivují zánět. Některé volné mastné kyseliny mohou mazové žlázy dráždit i z vnitřního prostředí. Narušená produkce mazu tak úzce souvisí s narušeným tukovým metabolismem a zátěží jater. Problematická pro mazové žlázy je nasycená kyselina palmitová, která je hojně v palmovém oleji, ale i v živočišných i rostlinných tucích. Při nadbytku energie ji vyrábí játra ze sacharidů, zejména z fruktózy. Používá se i hodně v kosmetice (palmic acid, palmitát) pro zahuštění, emulgaci a „krémový“ pocit na kůži. Kyselina palmitová je silný prozánětlivý činitel mazových žláz, působí prostřednictvím aktivace TLR2 a TLR4 receptorů a stimuluje produkci silně zánětlivých cytokinů IL-6 a IL-8.
Toxiny s vlivem na akné
Složení a produkce mazu úzce souvisí s metabolismem tuků a narušují je podobné toxiny. Jsou to prakticky téměř všechny toxiny z životního prostředí.
- Chemické látky – halogenované aromatické uhlovodíky – způsobují tzv. chlorakné.
Dioxiny – průmyslová výroba, spalování odpadu – bioakumulační, nejčastěji zátěž z potravin – mléko, ryby, živočišné tuky...
PCB – polychlorované bifenyly – staré budovy a elektrozařízení, barvy, lepidla, tmely, zářivky… – podobně jako dioxiny je přijímáme hlavně potravou.
Polychlorované naftaleny – plastifikátory, izolátory, spalování odpadu – pracovní expozice, z potravin.
Chemické látky z obalů – bisfenoly, ftaláty – narušují hormonální systém.
- Těžké kovy jako rtuť, arsen (poruchy keratinizace), olovo, kadmium, chrom a nikl mohou měnit tukový metabolismus a činnost mazových žláz, jejich zátěž se podílí na vzniku akné.
- Radioaktivní látky – mohou narušit činnost žláz, pozor na radioaktivní jód, vyvolává isodermii (hypersenzitivní kožní reakci), vadí i vysoký příjem jódu.
- Léky zejména hormonální, psychiatrické, neurologické, imunosupresiva... – řada léků vyvolává nebo zhoršuje průběh akné.
- Kosmetické přísady – kromě různých tukových složek, které mohou zvyšovat produkci mazu aktivací mazových žláz, se používají levné estery, které vytváří pocit klouzavosti, ochrany, ale způsobují tvorby zátek, pozor tedy na isopropyly, myristyly, octyly, butyly…
- Řada metabolitů vznikajících při průmyslovém zpracování zvyšuje oxidační stres a vytváří toxické lipidové metabolity. Ty jsou hlavní příčinou vzniku zánětu. Je nutné vynechat ze stravy průmyslové, ultrazpracované potraviny, problematické jsou zejména: rafinované oleje, potraviny upravované při vysokých teplotách (Maillardovy reakce – akrylamid), grilování, uzení, nitrosaminy... Problémem jsou i éčka, hlavně emulgátory (polysorbáty, CMC E 466...), karagenany, umělá sladidla a dusičnany.
- Smog, prachové částice z průmyslu, dopravy, spalování… – směs prachových částic různých velikostí, na které se navazují toxické látky, těžké kovy,
– podporují oxidativní stres a zánět,
– reakcemi ve smogu vznikají oxid dusičný, dusnatý, ozon – v klinických studiích se ukazuje jako jeden z nejčastějších činitelů vzniku akné – důvodem je vznik toxických lipidových metabolitů - Metabolity tuků – problémem jsou hlavně oxidované, toxické lipidy, reaktivní aldehydy a trans-mastné tuky. Jejich zvýšený příjem vede k poškození střevního i kožního mikrobiomu. Trans tuky aktivují zánětlivé procesy a zvyšují propustnost střevní i kožní bariéry. Existují důkazy, že trans-nenasycené mastné kyseliny jsou detekovatelné v lidských kožních povrchových lipidech. Toxické lipidy přijímáme z potravy (technologické zpracování, žluknutí…) nebo vznikají zánětlivými procesy, kdy se oxidují lipidy ve tkáních.
- Toxiny plísní silně narušují činnost jater i tukový metabolismus a mění složení kožního mazu, jsou častou spolupříčinou vzniku akné.
- Mikrobiální toxiny – existuje jich celá řada, souvisí s mikrobiomem kůže a budeme se jim věnovat v navazujícím článku. Většina z nich pochází z narušeného kožního mikrobiomu, přemnožených patogenních bakterií.
Příčiny vzniku akné
Akné není jen kosmetický problém. Mění se produkce kožního mazu, což ovlivňuje naši pokožku, její schopnost regenerace, hojení a ochrany našeho těla. Akné je signál, že dochází k narušení regulace pokožky a je třeba řešit jeho příčiny.
Hlavní příčiny vzniku akné jsou:
- Hormonální nerovnováha – vede ke zvýšené tvorbě mazu, změnám v jeho složení, velmi důležité je uvést do rovnováhy pohlavní, stresové a metabolické hormony. Pro odbourávání nadbytečných hormonů jsou velmi důležitá játra – Hypotal, Supraren, LiverDren, TesteDren, GynoDren.
- Narušení metabolismu tuků a cukrů– změny v metabolismu tuků a tuků vedou ke zvýšené tvorbě toxických tukových metabolitů, které mění složení mazu a spouští zánět – PankreaDren, BetaDren, LiverDren, Hepar, Calon, ColiDren, Metabex…
- Stresové a emoční zátěže – zasahují do nervového řízení kůže, zvyšuje se lokální produkce stresových hormonů, což pak vede k neurozánětu. Při akné je detoxikace vegetativního nervového systému velmi důležitá – Emoce, Streson, Depren, Egreson, Vegeton…
- Zánětlivé procesy – úzce souvisí s narušeným metabolismem, toxiny způsobující vznik metabolických toxinů i lokálních – Imun, CutiDren, Ekzex, Lymfatex…
- Změny v kožním mikrobiomu – Ekzex, AkDren, SkinMicrobiom, Herp, Nobac…
Akné se často bagatelizuje jako „jen kosmetický“ problém, ale ve skutečnosti jde o chronické zánětlivé onemocnění pilosebaceózní jednotky (mazové a vlasové žlázy), které může mít dopad daleko za hranice vzhledu. Neřešené, neošetřované akné může zanechávat trvalé jizvy a pigmentace, které se potom řeší obtížněji než samotné aktivní projevy. Zároveň může výrazně zasahovat do psychiky a kvality života – od sníženého sebevědomí přes sociální stažení až po úzkostné či depresivní ladění, podobně jako třeba u ekzematických projevů. Při detoxikaci se nesmíme zaměřovat jen na kůži, ale musíme se zabývat i příčinami, zejména detoxikací jater, střev, řešit zátěže nervového systému a psychiku. Přichází jaro, období rozpuku, růstu, játra jsou velmi aktivní a zatížené toxiny je má prakticky každý. Nezapomínejte na sebe a kromě detoxikace jater si vytestuje, zda jsou vaše mazové žlázy v pořádku a případně vyzkoušejte nový, doplněný a vylepšený AkDren.