V minulém článku jsme se věnovali kůži a její ochranné funkci. Dnes se zaměříme na kožní mikrobiom.
Kůže nás chrání mechanicky, chemicky před vnějším prostředím. Její ochrana spočívá ale i v aktivním boji proti patogenům, které na nás číhají ve vnějším prostředí. Každý organismus si hledá své místo pro život a zkouší, kde by se uchytil. Naše kůže je pokryta mikrobiomem, který v ideálním případě s naším tělem spolupracuje a chrání ho. Je obrovsky důležitý, při jeho narušení nám hrozí, že se při popálení a zranění budeme hojit těžce a s následky. Naopak spolupracující mikrobiom nám pomůže, aby naše kůže nejen plnila své funkce, ale byla hezká, jemná, hladká. Proč podporovat plastickou chirurgii, když existují mnohem jednodušší, a hlavně krásnější a příjemnější řešení?
Mikrobiom je ve výzkumu v současné době asi nejintenzivněji probíraným tématem. Ukazuje se, že zásadně zasahuje do fungování vnitřní imunity, metabolismu i přirozené imunitní ochrany proti patogenům a má obrovské dopady na psychiku. Existují tisíce studií, které popisují prospěšné, a naopak patogenní nejen mikroorganismy, ale hlavně jejich kmeny. Kmeny v rámci stejného druhu se mohou chovat odlišně, a právě tato kmenová (strain-level) variabilita je velkou překážkou pro jasné závěry, zda mikroorganismus pomáhá nebo škodí. Přes obrovské množství dat a poznatků o mikrobiomu je přenos do zdravotnictví velmi problematický. Medicína nemá prostředky, které by mohla použít a cíleně ovlivnit mikrobiom střev, kůže, dýchacího systému. Před pár dny jsem četla zajímavý článek v Echo24 – „Zázraky bioléčby“, kde zkušený lékař shrnuje využití současných poznatků o mikrobiomu v praktické léčbě: „Tyto záležitosti jsou dnes velmi moderní, nicméně pořád jsme na úrovni výzkumu a experimentů a pacientům stále nemáme v tomto smyslu co nabídnout… Lidé si nechávají za tisíce dělat rozbory mikrobiomu… Pak nám je pacienti vítězoslavně na deseti stránkách přinesou s tím, že tam mají málo jedněch bakterií a více nějakých jiných a chtějí s tím něco dělat… Klinický výstup to však zatím žádný nemá.“ Rutinní, běžně používané postupy v medicíně spíše mikrobiom narušují, než by ho dokázaly obnovit nebo dokonce cíleně řídit. Antibiotika bez výběru míří na všechny bakteriální procesy, zabijí všechny příbuzné bakterie, nedokážou odlišit prospěšné kmeny od patogenních, prostě berou vše kolem, zasahují i prospěšné bakterie a na dlouhou dobu narušují rovnováhu. Jejich nadměrné používání je jedním z vážných příčin dysbiózy, narušení rovnováhy mikrobiomu. Antibiotika mění mikrobiom na měsíce až dokonce roky. Podobně i desinfekce, také působí širokospektrálně a spíše pomáhají vykultivovat patogenní, odolné kmeny.
Zásadní je imunita
V praxi ani neexistuje způsob, jak zjistit, zda konkrétní daná bakterie v mikrobiomu u daného člověka pomáhá nebo škodí. Jen se dokáže identifikovat, zdali tam je. V klasické medicíně přes všechny poznatky lékaři dokážou s mikrobiomem pracovat velmi omezeně. Myslet si, že probiotika dokážou vytvořit pestrý, prospěšný mikrobiom, je velká iluze. Ano, dokážou pomoci hasit požár a akutní problém, lehce situaci zlepšit, ale nastolit pestrost a složitou rovnováhu, to nedokážou. Mikrobiom se z velké části dědí, ale během života je silně ovlivňován prostředím, ve kterém žijeme, stravou, hygienou, kontakty s ostatními. Zásadní vliv na něj ale má naše imunita a může být negativně ovlivněn stresem a emočními zátěžemi. Naše imunita je pro střevní a kožní mikrobiom „hlavní ředitelka“, nastavuje podmínky, co se má množit, co drží na uzdě a dovolí jen malé množství mikroorganismů, vytváří hranici mezi tolerancí a zánětem. Když se imunitní řízení naruší například alergií, zánětem, imunodeficitem, tak se naruší rovnováha v mikrobiomu a začnou přerůstat patogenní mikroorganismy.
Pro praxi jsou důležité tyto teze
- Imunita je pro řízení mikrobiomu zásadní.
- Pouze imunita dokáže dlouhodobě udržet patogeny pod kontrolou a zároveň podporovat prospěšné druhy.
- Pokud do mikrobiomu zvenčí dodáme prospěšné bakterie, ale imunita mikrobiom správně nereguluje, patogeny se velmi rychle znovu přemnoží.
- Stabilitu mikrobiomu ovlivňují toxiny vnitřní i vnější – strava, chemické látky, stres, léky, kosmetika…
Z tohoto pohledu je využití prostředků Informační medicíny pro nápravu mikrobiomu zásadní. Testování pomocí Salvie je geniální. Dokáže jednoduše zjistit, které mikroorganismy v mikrobiomu přerůstají a organismus poškozují a které naopak neškodí. To laboratorní vyšetření nedokáže. Například stěry zjistí streptokoky, jenže ty má v mikrobiomu prakticky každý a z laboratoře nepoznáme, zda jsou normálním, neškodným komenzálem nebo parazitickým patogenem. Pomocí Salvie a ideálně EAM setu postupujeme jednoduchým způsobem. Například testujeme kůži nebo střevo a postupně přikládáme skupiny mikroorganismů nebo jednotlivé druhy a zjišťujeme, zda organismus zareaguje. Pokud ano, znamená to, že tento mikroorganismus způsobuje problém. Dokonce můžeme jít ještě hlouběji a zjišťovat, zda nějaká bakterie nechybí. Tam už je ale zapotřebí hodně zkušeností s testováním, protože je třeba využívat skládané dotazy.
V praxi je ale důležitější zaměřit se na přemnožené patogeny, upravit vnější podmínky (strava, kosmetika…), odstranit toxiny z daných orgánů a postupně se mikrobiom dostane do rovnováhy. Vytvoření rovnováhy zabere čas. Je nutné opakovaně testovat a podávat příslušné přípravky, výsledky testování se samozřejmě po jednotlivých kúrách mohou lišit tím, jak se mění složení toxinů, životní podmínky na kůži nebo sliznici a nastavují se mezi mikroorganismy nové vztahy. Zásahy imunity vedou k rozkolísání mikrobiálního nastavení a je nutné stabilní, příznivý mikrobiom postupně vybudovat. Informační přípravky jsou na to ideální. Pokud nevyřešíme příčinu, nedáme do pořádku regulační systémy, tak změny vnějších podmínek mohou situaci přechodně zlepšit, ale rozhodně ji nevyřeší.je třeba se věnovat všem mikrobiálním říším – bakteriím, plísním, parazitům i virům. Pro každý mikrobiom můžete využít i příslušné speciálky, případně po vytestování i jednotlivé mikrobiální speciálky pro potlačení patogenních druhů.
Mikrobiom kůže
Kůže je náš obal, který nás odděluje od vnějšího prostředí a je pokryt živým, ochranným štítem, souborem různých mikroorganismů, kožním mikrobiomem. Mikrobi žijí na celém povrchu kůže včetně vnitřku folikulů, mazových žláz, ve všech kožních záhybech. Tvoří ochranný ekosystém s řadou důležitých funkcí.
Funkce mikrobiomu kůže
- Ochrana – symbiotické mikroorganismy
zabírají místo a spotřebovávají živiny, takže se hůř uchytávají patogenní druhy.
Řada druhů vytváří různé antimikrobiální látky, které brzdí růst a přemnožení patogenů. - Výcvik a regulace přirozené i získané imunity – průběžně seznamuje imunitu s běžnými druhy, pomáhá udržet rovnováhu zánětlivých reakcí. Velmi důležitý je mikrobiom v raných fázích života, pomáhá nastavit toleranci. Je velmi důležité nepoužívat narušující kosmetiku u miminek. Některé mikroby podporují lymfocyty a zlepšují bariérovou imunitu a omezují průnik patogenů (například streptococcus epidermidis).
- Udržuje kyselé pH a bariéru – některé mikroby podporují tvorbu látek, které zlepšují kožní bariéru. Některé druhy štěpí tuky na volné mastné kyseliny, které mohou být pro patogenní druhy toxické – například Corynebacterium accolens takto dokáže inhibovat pneumokoky. Dopad tedy může být nejen na prostředí kůže, ale i na přenos dalších patogenů a může ovlivňovat nemocnost. Mikrobiální produkty mohou ovlivňovat diferenciaci keratinocytů (zrání kožních buněk) a „těsnost“ bariéry.
- Ovlivňuje zápach a maz – podle složení mikrobiomu se liší i to, jak se rozkládá pot a maz. Může mít vliv na záněty, akné nebo naopak na odolnost kůže. Dokonce existují práce, které ukazují, že vyšší mikrobiální pestrost snižuje atraktivitu vaší kůže pro komáry.
- Ochrana před slunečními paprsky – mikrobiom může ovlivňovat odpověď kůže na UV záření (např. přes metabolity a imunitní tonus) a zároveň UV a opalovací přípravky mohou měnit mikrobiom – přímo (baktericidní účinky některých složek) i nepřímo (změna kožního metabolismu, imunity). Dokonce některé mikroby produkují látky, které tlumí proliferaci nádorových buněk. Vhodný kožní mikrobiom tak může snižovat riziko vzniku UV zářením vyvolaných nádorů. Osobně jsem velmi skeptická k neustálému používání krémů s UV ochranou; jak se dále dočtete, řada přísad kosmetiky mikrobiom velmi narušuje.
- Zlepšení hojení ran – některé komenzály nejenže neškodí, ale aktivně podporují uzavírání a hojení rány, mimo jiné aktivují imunitní dráhy a mají vliv na keratinocyty, tlumí zánětlivé procesy.
- Neuro-imuno-mikrobiální trojúhelník – řízení svědivosti a komunikace s nervovým systémem. Některé mikroby a jejich toxiny mohou aktivovat „svědivé“ receptory a způsobovat nepříjemné pocity na kůži. Škrabání, dotýkání se pokožky může vést k větší zátěži a narušení kožní bariéry, ale naopak svědění je rychlý alarm, který může upozornit na parazita nebo na jiné dráždidlo. Dokonce některé patogeny mohou spustit neurogenní zánět, který je příčinou narušené kožní bariéry a vzniku ekzému nebo jiných problémů kůže.
Kožní mikrobiom má mnoho funkcí. Jeho narušení má řadu dopadů i mimo kůži. Kožní mikroby se podílejí na „tréninku“ a nastavování 
imunitních reakcí. Při dysbióze kožního prostředí se může posunout rovnováha směrem k prozánětlivým reakcím, ty se neomezují jen na kůži a vzniká vysoké riziko alergické senzibilace a vzniku nejen atopického ekzému, ale i dalších alergií včetně astmatu. Kožní mikrobiom je propojený se střevním a zánět kůže může měnit i propustnost střev a naopak. Kožní dysbióza má vliv i na stres a emoční zátěže – viz článek v minulém čísle bulletinu. Kůži se tak musíme věnovat při řadě zdravotních potíží. Přípravek Ekzex, AkDren, případně speciálku SkinMikrobiom využijete například i při různých poraněních, kdy chcete zlepšit hojení, při různých kosmetických problémech, ale měla by být povinná při všech imunopatologiích včetně třeba různých autoimunitních onemocnění. Vazby sliznic, kůže a mikrobiomu jsou velmi pevné a nerovnováha v jednom systému se přenáší do dalších. Naše kůže je zatížena řadou toxinů, které je důležité pravidelně odstraňovat.