Na činnost jater má vliv mnoho faktorů. Jejich činnost mohou velmi negativně ovlivnit i mikroorganismy a toxiny. Na jaké si dát pozor?
Toxin číslo jedna: viry
Pokud bychom měli jmenovat toxin číslo jedna pro játra, určitě by to byly viry. Játra napadají nejen hepatické viry způsobující záněty, poškození jater a tzv. žloutenku, ale také velmi často celá skupina herpetických virů (cytomegaloviry, Epstein-Baar virus, Rhadinoviry), dále adenoviry, enteroviry, parvoviry, viry chřipky, spalniček, klíšťové encefalitidy…
Virové záněty mohou probíhat jako akutní onemocnění, kdy dochází k celkovým, „chřipkovým“ projevům, zvýšené teplotě, únavě, bolesti svalů, kloubů (obvykle drobné klouby zápěstí, nártů a prstů). Typické jsou zažívací potíže jako nechutenství, průjem, nadýmání, bolesti břicha. Obvykle vlivem zánětu není dostatečně odbouráván bilirubin a kůže a oční bělmo je žlutě zabarvené, objevuje se tmavší moč a světlejší stolice. Velice typickým příznakem je svědění kůže. Játra, někdy i slezina, mohou být zvětšené.
Nebezpečný skrytý zánět
U většiny populace probíhá skrytý, chronický, lehký zánět, který může mít podobné příznaky jako akutní onemocnění, často jsou ale příznaky lehké a dlouho přetrvávající. Ty paradoxně mají na organismus ničivější vliv, protože dochází k poklesu výkonosti jater a v těle se začne akumulovat velké množství toxinů. Řada těchto toxinů výrazně poškozuje nervový systém, mozek, srdečně-cévní systém a postupně dochází k rozvoji závažných civilizačních onemocnění – metabolický syndrom, ateroskleróza s rizikem infarktu a cévně mozkových příhod, Alzheimer a Parkinson apod.
Parazitální infekce
Tím, že do jater proudí toxiny ze střev, jsou také ohrožena řadou parazitárních infekcí. Typicky to může být toxoplasma, echinococcus, améby, schistosomy, motolice, škrkavky… Pro zátěž některými parazity je typická tvorba jaterních cyst. Cysty zhoršují činnost jater a mohou stát za některými problémy se žlučníkem. Někdy může dojít k záměně cyst za nádorové změny. Typické pro parazitální zátěže jsou zažívací problémy, neurčité bolesti v oblasti jater, někdy i jejich zvětšení.
Mikrobiální ložiska
V játrech obvykle přežívají i enterální bakterie a vytvářejí zde mikrobiální ložiska. Typické jsou salmonely, které se z jater mohou šířit krevní cestou do cév, poškozovat endotel a podílet se na vzniku ateromových plátů. Často jsou v játrech „založiskované“ i jiné bakterie trávicího traktu. Například helicobakterie je poměrně častou příčinou poruchy metabolismu tuků, tukovatění jater a je spojená se vznikem metabolického syndromu, inzulinorezistence, leptinorezistence, diabetu a obezity. Je zajímavé, že riziko je vyšší u žen. Bakteriální infekce u jater jsou obvykle spjaté s narušeným střevním mikrobiomem. Je velmi důležité detoxikovat nejen samotná játra, žlučové cesty, ale zaměřit se i na problematiku mikrobiomu. Pokud není vyřešen zdroj patogenů a toxinů ve střevech, střevo je propustné, tak toxiny a infekce se do jater budou neustále dostávat a detoxikace a regenerace jater je pouze dočasná nebo dokonce nemožná.
Játra jsou citlivá na rtuť
Z hlediska „klasických“ toxinů, játrům zpravidla nejvíce škodí ty nejjedovatější látky. První skupinu tvoří toxiny z životního prostředí, většinou vytvořené průmyslovou činností člověka. Z toxických kovů jsou pro játra nejjedovatější látky tvořené rtutí. Rtuťové látky jsou vstřebávány plícemi, trávicím traktem, kůží a prochází i placentární bariérou. Zřejmě nejzávažnější je působení rtuti na nervový systém – dochází k degeneraci a atrofii neuronů, typické je to pro mozkovou kúru. Rtuť také působí jako karcinogen.
Další chemické látky
Velmi jedovatě působí také řada chemických látek – polychlorované dibenzofurany a dibenzodioxiny, nitrosloučeniny, polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly… Pro každou z látek bychom mohli sepsat celou řadu škodlivých účinků na organismus. Polychlorované bifenyly například ovlivňují tvorbu jaterních enzymů a narušují metabolismus tuků. Tím zvyšují hladinu „zlého“ cholesterolu v krvi a díky provázanosti metabolismu sacharidů, tuků a proteinů narušují chod všech metabolických procesů, přispívají k inzulinorezistenci, obezitě a kardiovaskulárním onemocněním. Tyto chemické látky mají většinou karcinogenní účinky, velmi negativně působí při vývoji plodu, narušují zejména vývoj hormonální a nervové soustavy. Všechny působí negativně na imunitní a nervový systém.
Škodí i toxiny přírodního původu
Velmi jedovatě mohou působit i toxiny přírodního původu. Jednou z takových skupin jsou mykotoxiny, toxické látky produkované plísněmi. Existují jich stovky, nejjedovatější a nejčastější jsou aflatoxiny (často v oříšcích, arašídech, kukuřici, hrozinkách…), patuliny (hlavně ovoce – jablka, hrozny, pomeranče, často v džusech…), trichotheceny (cereálie, obiloviny oleje, pivo…), ochratoxiny (káva, obilniny, vnitřnosti hospodářských zvířat…), fusariny, alternarioly a altertoxiny… Většina těchto látek je karcinogenní, poškozují játra a ledviny, nervový systém a imunitu.
Je velmi důležité od těchto látek nejen detoxikovat, ale také se jim v potravě vyhýbat. Jakékoli potraviny, které jsou podezřelé z napadení plísní, např. polámané oříšky se změněnou vůní, by neměly být konzumovány. Velký problém je, že poškozené, napadené plody a semena jsou často průmyslově, potravinářsky zpracovány a takto zpracované suroviny je velmi těžké odhalit. Je mnohem lepší používat co nejvíce surovin v základní podobě, kde jejich špatnou kvalitu a napadení plísněmi můžeme snadno odhalit a těmto potravinám se vyhnout.