Léčba informací

Long covid je typický řadou neurologických syndromů, protože dochází k zánětu nervů, poškození glií, demyelinizaci.

Do mozku se spike protein dostává hlavně přes hematoencefalickou bariéru. Jednak průnik podporuje zánět endotelu, ale spike protein v krvi „do 30 minut více než 50 % spike proteinu (skrze S1 část) přestoupí hematoencefalickou bariéru“. Spike protein se může rozpadat na podčásti a ty také prostupovat. Spike S1 prochází prostřednictvím adsorpční transcytózy (průchod skrze buňky). Spike protein může i v mozku přímo vznikat, pokud se do buněk dostala mRNA informace pro jeho tvorbu. Zánět mozku je způsoben zvýšenou aktivací mikroglií, infiltrací cytotoxických T-lymfocytů, oxidačním stresem z mitochondrií. Spike protein aktivuje Toll-like receptory, to vede ke zvýšené aktivaci enzymu mammalian target of rapamycin (mTOR), to vede k narušení činnosti mitochondrií, metabolismu buňky. Zvýšené hladiny jsou spojeny s neuropsychiatrickými onemocněními včetně demence, Parkinsonova onemocnění, autismu. Nervový systém je narušován i poškozeným mikrobiomem v důsledku coronavirových ložisek, je narušena důležitá osa mozek–střevo.

Spike protein a coronavirus se do mozku dostává nejen krevní cestou, ale také periferním a vegetativním nervovým systémem. Tělové nervy jsou v případě long covidu zatíženy neuropatií malých vláken – small fiber neuropathy (SFN). Dochází k poškození periferního nervového systému, postižená jsou hlavně malá myelinizovaná Aδ vlákna a nemyelinizovaná C vlákna. Obvykle se projevuje bolestí, pálením, brněním prstů a končetin. Časté jsou i senzorické poruchy, kdy se zhoršuje cítění, čich, chuť, mohou vznikat poruchy vidění, sluchu, tinnitus. Mohou být poškozena i autonomní vlákna, typická je posturální ortostatická tachykardie (POTS), spojená se změnami rytmu srdce po změně polohy těla, závratí. Typické jsou další vegetativní poruchy jako tachykardie, změny pocení, sucho v ústech, suché oči, citlivost na světlo, gastrointestinální, močové problémy, sexuální dysfunkce, změny na kůži. Situaci zhoršuje společné napadení neuronů dalšími viry – herpetické, retroviry, někdy i borelií, encefalickými viry. Samotný spike působí i jako neurotoxin, část S1 je sekvenčně homologní s virem vztekliny (RBG), glykoproteiny HIV a neurotoxinem NL-1. Obvykle jsou zatíženy acetylcholinové receptory, ty jsou aktivační, důležité pro svalovou aktivaci, parasympatikus, udržování vědomí, pozornosti a vznik paměti. Nervový systém, a nejen ten, může být závažně poškozen i priony. Jsou s nimi spojeny závažná onemocnění jako Alzheimerova a jiné typy demencí, Parkinson, ALS-amylolaterální skleróza, psychiatrické poruchy. Spike S1 – obsahuje struktury, které mají charakter prionů, dochází ke snadnému shlukování (agregaci) a reakci s jinými priony jako s amyloid beta, alfa-synuklein, tau, TDP-43, prion proteiny. mRNa a spike protein mohou způsobit množení prionů i v lymfatických uzlinách, slezině, játrech. Infekce EBV a dalších virů podporuje shlukování prionů a jejich šíření po organismu. Viz podrobně článek v bulletinu č. 5/2021.

Retroviry a jejich aktivace coronavirem

Retroviry jsou velmi zvláštní skupina virů. Svoji informaci si nesou v genomu v RNA, ale aby se mohly replikovat, vytvářet své kopie, tak musí svou RNA informaci převést do DNA molekuly a vložit ji do genomu hostitelské buňky. Dělají to obráceně než obvykle, pozpátku, proto se jmenují retroviry. K tomu, aby převedli RNA na DNA, potřebují enzym reverzní transkriptázu. Pokud napadnou zárodečné buňky, například spermie, tak tento provirus, genetická informace o viru začleněná do genomu, může být přenesen do dalších generací. Tato zděděná mikrobiální retrovirová ložiska začleněná do genomu se nazývají jako endogenní viry. Genomy všech savců obsahují poměrně velké množství těchto endogenních retrovirů. Některé z nich jsou kompletní a mají schopnost se aktivovat a infikovat další buňky, některé nesou jen část informací. I tato skupina se ale může šířit takzvanou retrotranspozicí, kdy se sekvence DNA šíří do dalších částí genomu. Tím, že se tito „genomoví parazité“, tedy cizí genetické elementy, pohybují po genomu, jsou často příčinou rakovinových procesů. Rakovina je ve své podstatě genomová nemoc. Genom je poškozen, přeprogramován a buňka se stává nejen nesmrtelnou, ale hlavně „neposlušnou“, necítí sounáležitost s ostatními buňkami, se společenstvím ostatních buněk. Její „děti“, nově vzniklé buňky, pokračují v této destruktivní činnosti, což postupně vede až k rozpadu organismu a smrti. Z tohoto pohledu je rakovina z určité části ovlivněna geneticky, protože také dědíme genetická mikrobiální ložiska retrovirů. Po objevu retrovirů jako příčiny mnoha nádorových onemocnění u zvířat byly nejprve nazvány „RNA nádorové viry“.   

Rozdělení retrovirů

Retroviry můžeme rozdělit na:

• Orthoretrovirinae
• Alpharetroviry – ptáci – sarkomy a jiné nádory, anémie, leukemie
• Betaretroviry – Human mammary tumor virus – rakoviny prsu (nalezen u 42 % rakovin), lymfatických cest, leukémie, IL v imunitních buňkách zažívacího traktu
• Deltaretroviry – Lidský T-lymfotropní virus HTLV – napadá T lymfocyty – autoimunity, záněty, leukémie, neurovegetativní poruchy, dermatitidy…
• Epsilonretroviry – ryby – sarkomy
• Gammaretroviry – Xenotropic murine leukemia virus-related virus (XMRV) – rakovina prostaty, únavový syndrom, autoimunita – autismus, roztroušená skleróza
• Lentiviry – Human immunodeficiency virus HIV – napadají imunitní buňky (makrofágy, T-lymfocyty), v nich se virus v obrovské míře množí – vyčerpání
• Spumaretrovirinae
• Spumaviry – viry pěnové degenerace – tvoří velké vakuoly v buňkách, zvířecí některé přenosné na člověka – autoimunita
• Unclassified retroviridae – velká skupina nezařazených retrovirů
• Human endogenous retroviruses – autoimunita, roztroušená skleróza, schizofrenie, předávaný v rodových liniích

Retroviry způsobují širokou škálu onemocnění, od nádorů přes různé imunitní potíže až po neurologická onemocnění. Typické jsou leukémie, rakoviny prsu, vaječníků, varlat, prostaty, mozku, adenokarcinomy plic. Velmi často jsou spojeny s autoimunitami, typická je roztroušená skleróza, systémový lupus erythematodes, záněty pojivové tkáně, Sjögrenův syndrom, autoimunitní záněty žlučovodů a jater, štítné žlázy, lupenka, diabetes 1. typu, alopecie. Z nervových problémů jsou to schizofrenie, degenerace motoneuronů, kam patří nejen amyotrofická laterální skleróza (ALS), ale i svalové dystrofie, poruchy hybnosti oka, typické svalová slabost a problémy s pohybem, poruchy myelinu a chronický únavový syndrom. Typický je i nedostatek bílých krvinek, poruchy imunity, anémie.

Velmi zajímavé je, že endogenní retroviry jsou často aktivovány po nákaze jiným retrovirem. Bylo to popsáno u nákazy virem HIV-1, 2, ale platí to i pro další retroviry. Roli hraje i mikrobiom. Pokud je poškozený, dochází k oslabení imunity a aktivuje se větší množství retrovirů. I coronavirus a spike protein dokáže aktivovat expresi lidských endogenních retrovirů. Při jejich aktivaci se vytváří prozánětlivé obalové proteiny (ENV). Ty byly ve velké míře nalezeny v posmrtných tkáních plic, srdce, gastrointestinálního traktu, mozkového čichového bulbu a nosní sliznice pacientů s covidem. Aktivují se dokonce i v buňkách, které nebyly napadeny coronavirem, stačila interakce se spike proteinem. To nikdy nebylo pozorováno u žádné jiné infekce. Reaktivace těchto endogenních retrovirů může vést k imunitnímu rozvratu a těžké lymfopenii – nedostatku lymfocytů, hyperzánětu, nadměrné aktivaci přirozené imunity (vysoká množství neutrofilů), vzniku autoimunitních procesů a zvýšení srážlivosti krve. Projevy reaktivace retrovirů se nápadně překrývají s příznaky long covidu.

V poslední době se při testování často objevují i deltaretroviry. Jsou to komplexní retroviry s mnoha problematickými proteiny, vytváří i reverzní transkriptázu. Do deltatretrovirů patří lidské T-lymfotropní viry 1, 2 a 3 (HTLV-1, HTLV-2 a HTLV-3), podobné opičí (STLV-1, STLV-2), a také
bovinní leukemický virus (BLV). Všechny byly objeveny i jako nákaza netopýrů. Infikují T-lymfocyty a způsobují hlavně leukémie, lymfomy, myelopatie/spastická paraparéza – poškození myelinu v perifériích i CNS. Jsou schopné infikovat neurony, způsobují neurokognitivní poruchy. Bovinní deltaretrovirus je častou infekcí skotu, může být přenesen masem i mlékem. Jeho nákazy souvisí s rakovinami prsu, 74 % lidí má protilátky, které reagují alespoň na jeden BLV antigen. Podle studií má 59 % amerických karcinomů prsu pozitivní nález viru BLV, pro srovnání – při kontrolách normálních vzorků prsu ho mělo 29 % vzorků. V Austrálii byla situace ještě horší, 80 % nádorů prsů bylo na tento virus pozitivních a 40 % normálních vzorků. Z toho je zřejmé, že možná až polovina populace má v sobě plnohodnotné retroviry, které vytváří reverzní transkriptázu. Takže je možný přepis informace z RNA do DNA.  

Co se děje v našich genomech???

Záleží na tom, z jakého úhlu pohledu se na to podíváme. Změny v genetickém kódu probíhají neustále. Každá infekce, se kterou se potkáme, každá silná emoce nebo traumatizující událost, kterou zažijeme se, obtiskuje do našeho genomu ve formě genetických nebo epigenetických změn. Takže otázka by měla spíše znít, zda dochází k pozitivním nebo negativním změnám. Zda změny v genomu náš život zlepší nebo zhorší. Co se týče zdravotního stavu, tak „spolupráce“ coronaviru, spike proteinu a herpetických virů je pro nás destruktivní. Narůstá počet zdravotních i psychických problémů. V minulých mých článcích jsem podrobně popisovala herpetické viry a jejich schopnost snadné manipulace s naším genetickým kódem. I z tohoto důvodu jsou herpetické viry zařazeny mezi onkogenní viry. Do této skupiny ale patří i virus SARS-CoV2 a retroviry. Jejich spolupůsobením vzniká silná trojka, která prudce zvyšuje riziko vzniku nádorového onemocnění, vzniku demence a neurodegenerativních onemocnění. Z druhého pohledu krize, parazité, patogenní infekce vedou vždy k evolučnímu tlaku, k evolučnímu skoku, kdy živé organismy na toxiny reagují a skokově zlepšují svoje schopnosti. Každá krize vytváří nová řešení. Je důležité neutápět se ve strachu, beznaději, pasivitě, ale naopak dívat se do budoucna s nadějí a očekáváním příjemného překvapení a radosti. Informace je vždy první, za ní teprve „přichází“ nebo přesněji z ní vzniká energie a hmota.

Slunce dokáže rozpustit i mlhu 

Naším úkolem je klientům přinášet naději a poselství, že zdravotní i psychické problémy jsou řešitelné. Stačí „jen“ vyloučit z těla toxiny a rázem se život stává lehčím a jasnějším. Vždyť i příhodný název psychických obtíží – „mozková mlha“ – nese poselství, že až vyjde slunce, rozhoří se oheň, tak se mlha může snadno rozptýlit. Symbolicky největším problémem u long covidu je poškození mitochondrií, malých ohnišť, ve kterých hoří ohýnky života. Musíme tato ohniště vyčistit, aby se oheň zase rozhořel naplno a v našich životech zase zavládla radost, vášeň a nadšení. Špatná nálada se šíří jako nákaza, ale každá nákaza se nechá zastavit tím, že proti ní vznikne imunita. Můžeme se stát imunními proti různým toxinům, ignorovat a vylučovat nejen z našeho těla špatné a toxické věci, ale i z našich životů můžeme odstranit toxické věci, které nám způsobují stres, napětí, špatné a zatěžující emoce. Je naší volbou, zda budeme trávit svůj čas na sociálních sítích, sledovat videa, která v nás budí strach, nebo svou mysl zaměříme na radostné a kreativní věci. Jsem vděčná, že svoji kreativitu mohu vkládat do tak úžasných věcí, jako je informační metoda. Věřím, že nabídka nejen základních informačních přípravků, ale i speciálek včetně nové LngCov pomůže k odstranění problematických toxinů, které útočí i na naše genomy a pomůže zlepšit životy lidí po všech stránkách.