Léčba informací

Jak je kožní mikrobiom pro zdravou pokožku nezbytný jsme si řekli v minulém článku, dnes se podíváme, na jaké toxiny se především zaměřit.

Kožní mikrobiom je v neustálém styku s vnějším světem a cokoli, co narušuje pH, mastnou kožní vrstvu, vlhkost a nějakým způsobem irituje a dráždí nebo toxicky působí, může narušit rovnováhu kožního mikrobiomu. Žijeme ve světě, který nás neustále bombarduje reklamou, abychom si kupovali předražené produkty a kůži neustále něčím natírali, při mytí používali různé kosmetické výrobky. Také většinu těla oblékáme do oblečení různého původu a složení. Někdo se dokonce nechá potetovat, nosí různé ozdoby… To vše mění naši kůži. Nejčastějším narušovatelem je přehnané mytí a odmašťování. Běžná mýdla a některé sprchové gely mohou zvyšovat pH a odplavovat ochranné lipidy, takže se kůže vysuší, začne pnout nebo se snadněji podráždí. Spousta kosmetických prostředků včetně mýdel obsahuje antiseptické a antibakteriální látky, které mikroby zabíjí a selektivně mohou podpořit některé patogenní druhy. Problémem je i znečištěný vzduch s řadou toxinů včetně mikroplastů. Mikrobiom může být narušen nejen z vnějšího, ale i z našeho vnitřního prostředí.

Na jaké toxiny a vlivy bychom se při řešení kožního mikrobiomu měli zaměřit?

Vnější faktory

• Kosmetika a osobní péče – mohou měnit pH, lipidy i dostupnost živin a tím selektovat mikroby – silné tenzidy, surfaktanty – odmašťující pěnidla (sodium lauryl sulfate SLS, SDS, sarcosinate…) – běžně v šamponech, sprchových gelech, pěnách, čisticí kosmetice, zubní pasty – odplavují lipidy, mění pH a mikroprostředí, studie ukazují změny v mikrobiomu;
  konzervační látky pro prodloužení trvanlivosti – Phenoxyethanol, benzyl alcohol, parabeny (methylparaben, propylparaben, butylparaben…), benzalkonium chloride;
  antibakteriální látky – triclosan, triclocarban, benzoyl peroxide, benzalkonium chlorid, chlorhexidin… – výrazné nepříznivé změny mikrobiomu;
  klasická mýdla (soap, sodium soap, saponified oil) – mění pH, odmašťují – problematické mohou být spíše na citlivějších partiích – obličej, citlivá intimní oblast, ve skutečnosti ale zdravá kůže dokáže pH zneutralizovat, problematické je spíše velmi časté používání;
  antimykotické látky – přípravky proti lupům (Zinc pyrithione, Ketoconazole, selenium disulfide, piroctone olamine, climbazole…) – potlačují kvasinky malassezia, přitom mohou narušit bakteriální rovnováhu.
• Dermatologické zákroky – laser, peeling (i chemický), mikrojehličkování, tetování…, ale problémy někdy dělá i holení, epilace apod.
• Antibiotika a antiseptika – rychle mění složení a někdy i dlouhodobou stabilitu. Zároveň vznikají rezistentní kmeny. Velmi problematické jsou jodové desinfekce, antibiotické masti...
• Oblečení a kontakt látek s kůží – problematické je neprodyšné, zapařující prádlo, ochranné pomůcky, kůži nejméně dráždí hladké, přírodní materiály (bavlna, hedvábí..), velmi problematické jsou:
  antibakteriální úpravy – obvykle na sportovním a zdravotnickém oblečení;
  barviva (nejproblematičtější disperzní – syté, tmavé, se zbytky těžkých kovů), potisky – nejčastěji u syntetických materiálů, polyester a směsi;
  nemačkavé, „easy-care“ úpravy – formaldehydové pryskyřice a další textilní chemie;
  zbytky chemie z výroby – obzvláště u velmi levného textilu – stabilizátory, plastifikátory, změkčovadla.
• Zbytky pracích prášků, aviváží – velmi častý iritant kůže, obvykle vadí:
  parfemace – obzvláště umělé vůně – iritují, vyvolávají kontaktní alergie;
  konzervanty – (izothiazolinony – methylisothiazolinone…) jsou často v tekutých prostředcích, výrazně zhoršují ekzém, tenzidy;
  enzymy, bělidla – odstraní skvrny, ale dráždí;
  aviváže – často jsou antimikrobiální.
• Znečištění vzduchu, zátěže z pracovního prostředí – prachové částice, smog, zátěže z dopravy zvyšují oxidativní stres, dochází ke vzniku toxických lipidových metabolitů, které dráždí kůži. Kůže je obvykle sušší, podrážděnější, poškozuje se ochranná bariéra, klesá diverzita, znečištění mění síťové vazby mezi mikroby na obličeji a mikrobiomu.

Vnitřní faktory – toxiny a narušení z organismu. Tomuto tématu jsme se věnovali v minulém článku. 

• Hormonální ovlivnění žláz – dochází ke změnám v produkci a složení mazu, může dojít k přemnožení patogenních druhů.
• Imunita a nervový systém – imunitní a nervové záněty, často alergického a autoimunitního původu, prokazatelně vysoce poškozují mikrobiom kůže skrze imunitní řízení.
• Propustné střevo – sliznice a mikroby jsou v těle propojeny, propustné střevo.
• Stres, emoční zátěže, nedostatek spánku.
• Řada léků – antibiotika, kortikosteroidy, imunosupresiva, hormonální léky...
• Metabolická onemocnění, inzulinorezistence a porucha metabolismu.
• Celá řada toxinů, které zasahují lymfatický systém podkoží včetně infekcí – zejména pozor na borrelie, které napadají pojivové tkáně včetně kůže. Dochází k narušení ochranné bariéry a jejímu zvýšenému olupování – hlavně bříška prstů, plosky nohou a hrubnutí na loktech kolenech.

Kosmetika a posedlost hygienou

Naše moderní společnost je posedlá čistotou. Proč? Mytí těla, čistota, strach z infekcí souvisí s principem vody a ledvinami. Úzkost a strach se nejlépe krotí kontrolou, je to snaha omezit zdroje nepředvídatelných událostí, které přinášejí stres a napětí a vyvolávají úzkost. Strach ze špíny, nemocí, infekcí je v nás hluboce zakořeněný a pojí se se strachem ze smrti; v minulosti byly infekce příčinou rychlé smrti i u mladých lidí a dětí. Úzkost, pocit ohrožení z vnějšího prostředí se takový člověk snaží snížit kontrolou nad tělem, převádí pocit neznámé nejistoty na konkrétní a řešitelné příčiny. Z jeho pohledu se umytím špíny a bacilů snižuje riziko nebezpečí, psychika raději trpí konkrétním strachem než beztvarým, neuchopitelným pocitem ohrožení, úzkostí. Hygiena se tak může stát i rituálem k uklidnění úzkosti, symbolickou očistou nejen těla, ale i mysli a duše, můžeme smývat i pocity viny, studu a jiné špatné pocity.

Řada lidí má doma antibakteriální mýdlo, ale přínos antibakteriálního mýdla pro lidské zdraví je nejasný a potenciálně i škodlivý. Nedávné rozhodnutí amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ukázalo jeho problematičnost a postupně jednotlivé státy v USA zakazují prodej mýdel a šamponů obsahujících určité antibakteriální složky. Je důležité přemýšlet o tom, co si kupujete a dáváte do kontaktu s vaším tělem. Kůže může absorbovat toxiny podobně jako střevo nebo plíce. Než si na sebe něco namažete, položte si otázku – snědli byste to? Kosmetiku ale lidé používali odpradávna. Existují prostředky, jak mikrobiom kůže zlepšit? Ano, existují, a řada z nich stojí doslova pár korun. Jsou to suroviny, které „krmí“ příznivé kožní mikroby. Výborné jsou koupele a masky z ovsa, inulinu. Některé oleje s vyšším podílem linolové kyseliny jako slunečnicový, světlicový, hroznový, konopný. Pozor – olivový u někoho může dělat problémy. V některých partiích mohou u přemnoženého stafylokoka a kvasinek pomoci tužší oleje a másla jako kokosové, bambucké…  Zklidňující byliny jsou měsíček lékařský, heřmánek, bříza, rakytník, aloe vera, lékořice, zelený čaj, pupečník asijský (gotu kola). Některé esenciální oleje, jako například rozmarýn, šalvěj, majoránka, oregano, jitrocel, šalvěj, tymián, mohou pomoci potlačit patogeny…

Prospěšný a patogenní mikrobiom

Kožní mikrobiom se v různých částech naší kůže liší. Různá místa na těle mají různé podmínky. Některá místa jsou více mastná nebo vlhčí, jiná zase více suchá. Mastná místa, hlavně na obličeji, hrudníku a zádech, mají obvykle více Cutibacterium a Malassezia, vlhká místa v podpaží, tříslech, pod prsy zase více Corynebacterium a někdy se přemnožují Staphylococcus. Suchá místa například na předloktí, holeních mají obvykle vyšší pestrost, často se zde nachází více proteobakterií jako např. Acinetobacter. Na rozdíl od střevního mikrobiomu není až tak důležitá druhová pestrost, u kůže je podstatnější rovnováha a stabilita společenstva na daném místě než absolutní číslo druhů. Ale například u atopických ekzémů klesá rozmanitost a přemnožují se stafylokoky. Pokud se podaří zlepšit druhovou pestrost, tak se obvykle kůže zklidňuje a zlepšuje se její stav. Nízká pestrost je obvyklá na mastnějších místech, protože toto prostředí vyhledávají specializované bakterie.

Prospěšné symbiotické bakterie a další mikroorganismy jsou běžné v prostředí a ideálně by je měl mít na sobě každý. Podporují bariéru kůže, konkurují patogenům, tvoří antimikrobiální látky a spolupracují s imunitou. Pozor ale, může se stát, že i tyto prospěšné mikroorganismy můžete výjimečně vytestovat jako zátěže, protože záleží na konkrétním kmeni a podkmeni a některé se mohou stát patogenními.

Běžné bakterie, prospěšné mikroorganismy

• Staphylococcus epidermidis – klasický komenzál, často popisovaný jako „strážce“ mikrobiomu, některé kmeny umí brzdit patogeny a tlumit zánět.
• Cutibacterium acnes (dříve Propionibacterium acnes) – velmi běžný obyvatel mazových žláz a folikulů. Štěpí tuky a může přispívat k udržení prostředí nebo naopak ke vzniku zánětu – viz dále, záleží na kmeni.
• Corynebacterium (určité komenzální druhy) – důležité hlavně ve vlhkých oblastech, může chránit obsazením před konkurencí.
• Micrococcus luteus – běžný kožní komenzál, podporuje kožní bariéru a další prospěšné druhy.
• Micrococcus, Dermacococcus – běžní obyvatelé kůže, obvykle nejsou patogenní.
• Roseomonas – potenciálně „prospěšná“ u ekzémů.

 Houby/kvasinky

• Malassezia (zejména restricta, M. globosa, M. sympodialis) – u lidí běžná součást normální flóry, některé druhy a kmeny jsou velmi časté na zdravé kůži. Pozor, pokud proniknou dovnitř do organismu, jsou nebezpečným toxinem, často souvisí s nádory!!!

Viry

• Bakteriofágy – do kůže patří, regulují bakteriální populaci

Neutrální, běžné mikroorganismy, které dělají problém při přemnožení (pathobionti).

• Staphylococcus – kromě epidermidis i další koaguláza – negativní stafylokoky jako S. hominis, S. capitis, S. lugnunensis – vytváří biofilmy, může být problematický ve spojení s dalšími infekcemi a vyvolat výrazné infekce. Typicky se přemnožuje při zvýšeném pH a narušené bariéře například při atopii.
• Corynebacterium – různé druhy podle místa.
• Acinetobacter – často na suchých místech.
• Streptococcus – často se přemnožuje přechodně, podle lokality.
• Pseudomonas – spíš ve vlhkém prostředí, v malém množství je neškodný.
• Klebsiella, Enterobacter – někdy přechodně, problematické mohou být v nemocničním prostředí.
• Kocuria, Micrococcus a příbuzné rody – běžní kožní kolonizátoři, typicky málo patogenní.

Viry (kožní virom) – „normální“ přítomnost je často bez příznaků

• Některé bakteriofágy z velké skupiny Caudoviricetes – napadají kožní bakterie, mohou narušit rovnováhu ekosystému.

Patogenní, problematické mikroorganismy

Tato skupina mikroorganismů dokáže v případě přemnožení udělat na kůži „pořádnou paseku“. Ideálně jsou na kůži ve velmi malém množství, zdravá kůže je drží pod kontrolou, bez příznaků problémů, ale při vhodných podmínkách potíže vyvolají. Pro praktické využití jsou patogeny řazeny podle jednotlivých přípravků.

Bakterie – Nobac

Kokplus

• Staphylococcus aureus – klíčový oportunní (využívající příležitosti) patogen. Typicky se spojuje se zánětlivými stavy a zhoršením bariéry, velmi často přemnožený u ekzémů a všech typů alergií – zhoršení ekzému, mokvání, krusty, zánětlivé vzplanutí, někdy opakované impetigo, folikulitida, hnisavá ložiska.
• Streptococcus pyogenes (GAS) – typický původce impetiga a dalších kožních infekcí, napadá i hlubší vrstvy kůže a souvisí s celulitidou.
• Enterococcus – zánět, zarudnutí, chronické podráždění, množí se v zapocených, zapařených místech.

Anaerob

• Cutibacterium acnes, avidum – „akné-asociované“ linie – stejný druh může být komenzál i problémový, záleží na kmeni a prostředí ve folikulu (maz, ucpání, zánět). Při přemnožení komedony, zánětlivé pupínky, hlubší uzly. Vytváří toxiny porfyriny, které se hromadí ve folikulu a spouští zánět.
• Finegoldia – patří mezi peptostreptokoky, příbuzné clostridiím, anaerobní koky, často v biofilmech v kožních vředech, bércových vředech, proleženinách…
• Porphyromonas – zánětlivá ložiska, abcesy, bolestivé vřídky v místech většího tření (podpaží, genitálie…), zhoršení hojení.
• Prevotellla – podobně jako porhyromonas, často spojeny s dysbiózou.
• Peptoniphilus – (abscesy, chronické, špatně se hojící rány, přispívají k hnisání, tvorbě biofilmu a přetrvávání zánětu.
• Fusobacterium – podporují intenzivní záněty, často v ranách.
• Parvimonas – podporují tvorbu biofilmu, přetrvávání zánětu, hnisání a horší hojení.

Enterobac

• Corynebacterium minutissimum, striatum… – běžně může být součást normální flóry, ale při vlhku se přemnoží a způsobí erythrasma (hnědé, šupinaté skvrny na kůži), šupinaté plaky mezi prsty, „zapařeniny“ v podpaží, v tříslech.
• Pseudomonas aeruginosa – typicky problém ve vlhkém prostředí, u porušené bariéry, v ranách apod.
• Dermatophilus congolensis – exsudativní (zánětlivá tekutina) zánět s tvorbou krust a „přilepených“ strupů.
• Bacillus oleronius – rosacea (růžovka), často spojená s roztočem Demodex.
• Klebsiella, Enterobacter, Escherichia, Proteus a další gram positivní bacili – častěji u oslabení, v nemocničním prostředí, v ranách.

Mycobac

• Mykobakterie – jsou běžně v prostředí, ale nejsou běžnou součástí kožního mikrobiomu Může ale dojít vlivem poranění, zákroku (kosmetické procedury, tetování…), zánětu, kontaktem s nakaženou vodou, imunosuprese k jejich uchycení a vytvoření chronického zánětu. Problematické jsou hlavně Mycobacterium leprae, lepromatosis, abscessus, chelonae, fortuitum, ulcerans… Vznikají často i uzly, abscesy, nehojící se ložiska.

Spirobor

• Borelie – většinou rychle pronikají hlouběji do kůže a svrchní epidermis je zdánlivě nezměněná, někdy ale může napadnout a poškodit nejsvrchnější vrstvy pokožky, dochází k chronické atrofii kůže, kůže je velmi tenká, snadno zranitelná a s modročervenofialovým zbarvením.
• Treponemy – napadají kůži, pronikají do hlubších vrstev, vyvolávají lokální zánět a tím mění prostředí na kůži a začnou přerůstat v patogeny – pallidum subs. pertenuem, endemicum, T. carateum…
• Leptospira – vstupuje do organismu často skrze kůži (oděrky, zranění) při kontaktu s kontaminovanou zeminou. Někdy vzniká vyrážka, vzniká zánět a dochází k narušení mikrobiomu.

 Yeast – houby a kvasinky

• Malassezia restricta, globosa, furfur… – žijí v mastnějších oblastech kůže, při přemnožení a citlivosti hostitele – pigmentové skvrny, seboreická dermatitida a lupy.
• Dermatofyty (tinea) – typicky patogenní „kožní plísně“ – rody Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton – nejsou součástí běžného, zdravého mikrobiomu.
• Candida (např. albicans) – častěji problém v záhybech, při vlhku, maceraci, imunitních faktorech – opruzeniny, vyrážky, mění se pH, přemnožení dalších patogenů, často stafylokoků.
• Další plísně na nehtech – Fusarium, Aspergillus, Scopulariopsis, Neoscytalidium… – chronický zánět a narušená bariéra v okolí nehtu, další infekce.
• Povrchové mykózy – Piedraia hortae, Trichosporon – lokálně mění mikrobiom, spíše vzácnější.
• Silná imunosuprese – kožní aspergillová infekce, cryptococcus – souvisí s celkovou nákazou.

 Para-Para – roztoči (mikroeukaryota) a prvoci

• Demodex folliculorum, brevis – často běžně přítomní ve folikulech, ale při přemnožení a u určitých typů pleti se spojují se zánětlivými stavy – rosacea (růžovka), zánět folikulů, akné ve vyšším věku, změny mikrobiomu.
• Svrab – Sarcoptes scabiei var. Hominis – samička se zavrtává do kůže a klade vajíčka – silná alergicko-zánětlivá reakce, intenzivní svědění (hlavně v noci) a vyrážka. Vede ke škrábání a druhotným bakteriálním infekcím, lokální dysbióze.
• Nákazy od zvířat – Dermanyssus gallinae, Ornithonyssus, Cheyletiella, sametky (larvy Trombiculidae)… – svědění, škrábání, změny mikrobiomu.
• Améby – Acanthamoeba spp., Balamuthia mandrillaris – mohou způsobit kožní léze, zvlášť u imunokompromitovaných, chronické kožní defekty a zánět (sekundární dysbióza).
• Infekce od hmyzu – Leishmania, trypanosoma – kožní léze, vředy, zánět.

Antivex – viry s kožním tropismem

• HPV – kožní typy papillomavirů – mohou být přítomné i bez příznaků, některé typy způsobují bradavice, kondylomata, některé souvisí i s nádory
• Herp – herpetické viry – opary, vřídky, vyrážka, všechny herpetické viry těžce poškozují imunitu a narušují lokální kožní imunitní reakce a mikrobiom.
• Poxviry – vyrážky, uzlíky, hrbolky, nádory, onkogenní, narušení kožní imunity.
  Molluscipoxvirus – molusky – perleťové uzlíky, benigní nádory.
  Orthopoxvirus – monkeypoxvirus, cowpoxvirus – kravské, opičí neštovice, nádory.
  Parapoxvirus – pustulární dermatitida, rudé, zanícené uzly,
• Enteroviry, coxsackie – hand-foot-and-mouth disease (HFMD) – syndrom ústa, noha s puchýřky na rukou, nohou, dlaních…, v ústech, kožní vezikuly.
• Některé další, obvykle při akutním onemocnění nebo imunosupresi – polyomaviry, Measles virus (spalničky), Rubella virus (zarděnky), parvovirus B19 – erythema infectiosum (pátá dětská nemoc)…
• Patogenní bakteriofágy – součástí speciálky SkinMicrobiom, speciálky SkinFag
  některé fágy přináší bakteriím virulenční vlastnosti:
  „immune evasion cluster“ (IEC) pro-fág, PVL fágy – zvyšují odolnost stafylokoků
  lytické fágy – zabijáci prospěšných bakterií – CoNS fágy

Akné a mikrobiom

U akné vždy dochází k dysbióze, narušení vztahů a rovnováhy mezi kožními mikroorganismy v mazové žláze a folikulu. Velmi problematická je bakterie Cutibacterium acnes (dříve Propionibacterium acnes). Celkové množství C. acnes na kůži bývá u lidí s akné podobné jako u lidí bez akné, rozdíl je ale často v tom, že se sníží rozmanitost kmenů a začnou dominovat určité „akné-asociované“ linie. Dochází k převaze typu IA1, někdy i IA2, ribotypů (např. RT4/RT5) a naopak jiné linie (např. část phylotypu II) mohou být zastoupeny méně. Cutibacterium phylotypu I vytváří biofilmy, které mění složení mazu a prostředí ve folikulu. Některé tyto bakterie obsahují plasmidy nebo jsou napadeny bakteriofágy, které vytváří prozánětlivé molekuly. Je to podobné jako i u střevního, žaludečního a dalšího mikrobiomu. Stejné druhy neznamenají stejné biologické procesy, záleží na kmenech, plazmidech, bakteriofázích a dalších vlivech. Dvě osoby mohou mít „podobný“ mikrobiom na úrovni druhů, ale úplně jiný efekt na akné, zánět, hojení nebo na ovlivnění imunitního systému, protože se liší kmeny a jejich genová výbava. U akné je velmi často přemnožený stafylokok, většinou S. epidermidis, někdy i S. aureus. Často jsou přemnoženy i kvasinky mallassezie. Někdy je akné léčeno antibiotiky, což vede k dalšímu narušení mikrobiomu, a přemnožují se enterobakterie, hlavně klebsiella, Escherichia coli, Serratia, Proteus, Pseudomonas.

Pozor, velmi často ve folikulech bývá přemnožen i parazit, roztoč Trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis), měří 0,15–0,4 mm. Vyskytují se hlavně v blízkosti mazových žláz, vlasových váčků, okolo očí, brady, v nose, zvukovodech… Živí se mrtvou kůží a mazovými sekrety, často ho nechtěně krmíme i obličejovými krémy. Je typický spíše pro střední a starší generaci, častěji ho najdeme u žen. Přenáší se kontaktem i od zvířat. Typickými příznaky je zarudnutí kůže, rozšířené kožní cévky, akné, pupínky, svědění, pálení kůže, bodání očí, zvětšené kožní póry, nadměrné maštění. To může vést postupně k přesušení, porušení kožní bariéry.

Kromě detoxikace přemnožených patogenů (je možné objednat i speciálky) je vhodné Demodex lokálně potlačit pomocí tea tree a dalších přírodních olejů a sirného mýdla. Podpořit kožní mikrobiom a zlepšit akné může i med se zajímavými antimikrobiálními účinky, vhodná je například medová maska s ovsem. Na kůži a mikrobiom příznivě působí i glycerol, ze kterého bakterie vytváří kyselinu mléčnou a upravují tak pH pokožky. Chci zmínit, že nově máme v nabídce i Infodren obsahující místo alkoholu glycerol. Zajímavou alternativou pro zvládnutí kožních problémů tak může být i přípravek Ekzex, AkDren, který kombinuje vnitřní detoxikaci s regulaci patogenů a vnějškovým, lokálním působením. Různé antimikrobiální masky s tea tree, medem, esenciálními oleji je nutné nejprve vyzkoušet na malém kousku kůže, protože některé složky pro konkrétní kůži mohou být dráždivé a iritující. Vždy se snažte používat kvalitní suroviny, ideálně v biokvalitě. Dejte si pozor, mnohá kosmetika se jako přírodní jen tváří a je třeba si pečlivě kontrolovat složení.

Kožní mikrobiom je pro naše zdraví obrovsky důležitý. Sice se říká „čistota půl zdraví“, ale nic se nemá přehánět. Toto přísloví vzniklo v úplně jiné době, za úplně jiných okolností. Dnes bychom naopak měli vyzdvihnout „zdravou špínu“, zdroje přirozených, pestrých společenstev mikroorganismů. Ty najdete zejména v přírodě. Opusťte svoje notebooky, telefony a další elektronická zařízení a vyrazte ven.