Cestování nám přináší krásné zážitky – jen je dobré pohlídat si, abychom si z dovolené kromě vzpomínek nepřivezli i nechtěné infekční „suvenýry“.
Všude dobře, doma nejlépe, a nebo taky ne, pokud nás láká objevovat nové kraje, chceme si odpočinout u moře, navštívit starobylé památky nebo poznávat přírodní zajímavosti. Cestování uvádí mnoho lidí jako svůj koníček, a je jedno, jestli s cestovkou, na vlastní pěst, do vybaveného hotelu nebo s batohem na zádech.
Pro tělo neznámé infekce
Tím, že opouštíme svůj domov a vydáváme se na cesty, opouštíme svoji komfortní zónu. Prospívá to naší psychice, ale jsou zde i rizika – nové, pro naše tělo neznámé infekce. Existuje ale jednoduchá možnost, jak tato rizika snížit a na cesty se připravit. A pokud se vy nebo někdo blízký chystáte cestovat, čtěte pozorně. Článek je ale i pro terapeuty, které žádné cesty neplánují. Určitě se potkáte s klienty, kteří na cestách byli a jejich zdravotní problémy mohou s přivezenými infekcemi souviset.
Infekční „suvenýry“
Téměř každá druhá dovolená míří mimo naši vlast. V roce 2024 dospělí Češi uskutečnili 12,2 milionu delších a 16 milionů kratších soukromých cest a 47 % delších cest mířilo do zahraničí. A bohužel, z řady cest si vozíme nechtěné „infekční“ suvenýry, nákazy. Například virus horečky Dengue, malárii, střevní infekce. Někdy ani nemusíme jezdit za hranice, díky šíření komárů se dříve exotickými viry můžeme nakazit třeba i na Moravě nebo na jiných místech České republiky. Hmyz, včetně komárů a klíšťat, v důsledku klimatických změn mění a rozšiřuje svá teritoria, což vede k intenzivnějšímu šíření nemocí a pronikání tropických chorob do mírnějších podnebných pásem. Někteří vědci dokonce upozorňují, že horečka Dengue a další encefalické viry se v příštích desetiletích stanou běžnými onemocnění a způsobí lidem mnoho zdravotních problémů. Podle WHO bylo v roce 2024 zaznamenáno rekordních 14,6 milionu případů Dengue ve více než 100 zemích, podle odhadů se nakazilo až 400 milionů lidí. Tento virus dávno není záležitostí tropů a subtropů, nakažení komáři se postupně šíří po celé Evropě.
Západonilská horečka a chikungunya
Podobně v srpnu 2025 Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí upozornilo na rekordní výskyt infekce virem Západonilské horečky a onemocnění virem chikungunya. Pozor ale, obvykle se komáři a nemoci, které přenášejí, erou jako problém tropů a teplých zemí. Komáři jsou ale hojní i v severských zemích, subarktických oblastech, v Grónsku, na Sibiři, v Kanadě… Sezóna komárů je sice krátká, ale o to intenzivnější, a chladomilní komáři také přenášejí viry hlavně rodu Alphavirus (čeleď Togaviridae), kam patří viry východní, západní a venezuelské koňské encefalitidy, virus Sindbis a Orthobunyavirus se zástupci různých encefalických virů včetně známého viru Ťahyňa. V případě neobvyklých problémů klientů je třeba ptát se na jakékoli cesty, nejen do teplých krajů.
Účinná prevence
První věc, na kterou bychom se měli na cestách zaměřit, je snížit riziko poštípání. Není to úplně jednoduché, zvlášť při cestování po vlastní ose, kdy se přespává v nízkonákladových ubytovnách. V roce 1997 jsem s partou studentů z vysoké školy projížděla postupně Sýrií, Jordánskem a Egyptem. Bylo mi 23 let a vůbec jsem si neuvědomovala jakákoli nebezpečí, jen si pamatuji, jak mě v Damašku zaskočila neuvěřitelná špína. Když jsme projeli Sýrií a vrátili se na stejné nádraží, tak jsem ho skoro nepoznala, protože se mi zdálo čisté. Jednu noc jsme spali v aramejské vesnici v klášteře a pamatuji si ráno na opuchlé, červené ruce. S největší pravděpodobností nás v noci pokousaly štěnice. Zda jsem se něčím nakazila, to už se dneska nedozvím. Oficiální údaje sice tvrdí, že štěnice infekce nepřenáší, to se ale tvrdilo o dětských vších také a není to pravda. Pamatuji si, jak jsem jednou po žlučníkových kúrách dostala obrovské bolesti hlavy. Bylo to v počátcích Joalisu, kdy jsme se učili pracovat s mikrobiálními ložisky. Bylo to v létě 2003, protože mojí dceři Anežce byl rok, kojila jsem ji a nemohla jsem bolestí vydržet. Nechala jsem se Salvií vytestovat, už si nepamatuji, jaká bakterie mi v dutinách způsobila akutní infekci a potřebovala jsem antibiotika. Můj obvodní lékař respektoval výsledky testování, ale trval i na dalším vyšetření a vyšlo najevo, že kromě bakteriální infekce mám i encefalitidu, nákazu klíšťovým virem. Otázka je, jaké všechny infekce jsem nejen na cestách pochytala a zvýšenou zátěží spojenou s těhotenstvím a kojením se aktivovaly. Většina infekcí přenášených krevsajících hmyzem jsou latentní infekce, vytváří celou řadu ložisek hlavně v nervovém a cévním systému. Při zvýšené zátěži, a často tou zátěží může být i nákaza jinou infekcí, se mohou aktivovat. I v ložiscích ale velmi nepříznivě ovlivňují chod organismu, naše emoce a nálady. Je velmi důležité snažit se nákaze předcházet. Uzpůsobit si místo hlavně na spaní tak, aby bylo prosté komárů a krevsajícího hmyzu. Velmi důležité je to obzvláště u dětí. Vozit s sebou třeba moskytiéru a zavěsit ji nad postel, používat lapače hmyzu. Dokonce si troufnu tvrdit, že menší problém je pár dnů s chemií než řešit virovou nebo jinou nákazu od hmyzu.
Osobní zkušenost
K napsání tohoto článku mě přiměla další osobní zkušenost. Na kongresech ráda využívám služeb terapeutů a nechávám se vytestovat. Mám tzv. leidenskou mutaci, dědičnou změnu v genu pro trombofilní pro-srážecí faktor a žíly jsou mé „slabé místo“, což se projevilo například v těhotenství. Při posledním testování mi byl v žilách nalezen Phlebovirus. Mohlo by se zdát, že název napovídá, které struktury napadá (phlebo = řecky žíla), ale vzniknul podle Phlebotomine sand flies (písečných mušek), typických přenašečů prvních popsaných zástupců phlebovirů. Samozřejmě mi byla vytestována zátěž na žilách. Uvědomila jsem si, kolik infekcí si můžeme přivést z našich dovolených. A nemusí to vůbec být nějaké exotické destinace, bohatě stačí navštívit Středomoří. V něm se dramaticky každý rok zvyšují potvrzené infekce přenášené komáry a písečnými muškami, hlavně západonilská horečka, nový virus chikungunya. Tato změna je způsobena klimatickými a environmentálními faktory, jako jsou rostoucí teploty, delší letní období, mírnější zimy a změny ve srážkových vzorcích. Komár, který může šířit virus chikungunya (komár tygří) se nyní vyskytuje v 16 evropských zemích a 369 regionech, což je nárůst oproti pouhým 114 regionům před deseti lety. Byl například potvrzen i ve francouzském regionu Alsasko, celosvětově bylo v roce 2025 dosud zaznamenáno přes 240 000 případů onemocnění virem chikungunya a 90 úmrtí. V dnešním článku si podrobně projdeme viry, ale i další infekce přenášené krevsajícím hmyzem a roztoči.
V příštím článku se podobně zaměříme na viry přenášené hmyzem a členovci. Probereme podrobně tyto viry:
- Virus chikungunya a další alfaviry (togaviry)
- Bunyaviry, phleboviry, Valtická, Krymžská a další viry horeček
- Flaviviry – nejen klíšťovky, virus Dengue, Zika, Yellow fever a další
- Reoviry a nákazy orbiviry, coltiviry