Přírodní toxiny nás nemusí děsit. Jsou přirozenou součástí rostlin. Je to způsob, kterým se brání proti zničení. Jak nás ovlivňují?
Na jakoukoliv rostlinu se v přírodě podíváte, obsahuje přírodní toxiny. Jsou to látky, které produkuje pro svou vlastní ochranu. Tyto toxiny dokážou například otrávit hmyz, který by mohl určitý druh postupně sežrat, případně ovlivnit reprodukční schopnost zvířat i lidí. Rostliny spolu komunikují prostřednictvím feromonů a kořenového systému a v případě nebezpečí zvýší produkci těchto látek. Semena se pak chrání před různými plísněmi, hnilobou, před rozložením v trávicím traktu ptáků a dalších zvířat. Jaké jsou nejčastější přírodní toxiny a jaký mají vliv?
Zdravý organismus si s nimi poradí, ale…
Řada kulturních rostlin, brambory, obiloviny, fazole aj., tedy ty, které se tradičně jedí, mají právě těchto ochranných látek hodně. Zdravý člověk, ale i zdravý dobytek dokáže tyto toxiny odbourávat, a to prostřednictvím celé řady enzymů, které produkují a jež přírodní toxiny degradují a inaktivují. Také umí velmi dobře odhadnout hladinu, kdy ochrannou látku ještě dokáže svými enzymy rozštěpit – jinými slovy – ještě konkrétní toxin dokáže tolerovat a kdy, pokud bude pokračovat v konzumaci, už nastane problém. Tuto schopnost řada lidí bohužel ztratila.
Antienzymy
Antienzymy v podstatě blokují trávicí enzymy a snižují jejich účinnost. Když jich jíme málo, nevadí to. Pokud je na nich však založený náš jídelníček, může to být problém. Přestane nám fungovat trávení. Jsou to hlavně luštěniny (pozor na syrové fazole!), sója (tradičně se sója používala pouze fermentovaná), obiloviny, brambory (hlavně tak působí solanin, který je především v naklíčených a zelených bramborách). Mimochodem – brambory, které byly v některých kulturách také tradiční potravou, byly upravovány úplně jinak, než je používáme my: dlouze se namáčely, fermentovaly, poté sušily nebo se používaly jako přídavek do jídla. Solanin, to jsou také zelená rajčata, která je módní zavařovat nebo z nich dělat marmelády, čatní… Není to tedy nejlepší nápad. V supermarketech se prodávají větvičky s hroznem červených rajčat, bohužel u nich ale nevíme, nakolik dozrála přirozeně. Kdo rajčata pěstuje doma, moc dobře ví, že takhle opravdu dozrají málokdy. Dozrávají totiž postupně, nikdy ne najednou.
Alkoloidy
Další skupinou přírodních toxinů jsou alkoloidy. Vyskytují se například v tabáku, pepři, lupině, chininu, v kávě. V malém množství takové látky také dokáží působit povzbudivě a přínosně pro organismus. Ale pokud je jich moc, mohou působit potíže. Často působí též antimikrobiálně.
Saponiny
Saponiny pění, rozpouštějí hlen a způsobují hemolýzu. V malém množství nám samozřejmě rozpuštění hlenu může pomoci. Tady ale pozor na vyváženost pevné a tekuté složky hlenu, které produkují na sliznicích různé druhy hlenotvorných buněk. Nerovnováha může způsobit, že je hlen hustý a pak zůstává nalepený na sliznicích. Když si tedy vezmete rostlinu, která hlen pomáhá rozpouštět, pomůže to. Ale pokud bude hlen rozpuštěný moc, zase to může dlouhodobě způsobit problém. Tekutý hlen méně chrání sliznice a usnadňuje průnik virů a bakterií do organismu. Není tedy radno užívat jich velké množství. Saponiny obsahuje sója, řepa, špenát, ženšen, divizna, lékořice (spousta z nich jsou léčivky s dobrým vlivem na dýchací cesty).
Kyanogeny
Kyanogeny se nacházejí v nezralých bezinkách či jeřabinách – proto by tyto plodiny měly být upravovány vařením. Jsou také v jádrech meruněk a švestek a ve velkém množství jsou škodlivé. Částečně jsou také ve fazolích, v hrachu či cizrně. Pro zajímavost – ovce se přestanou pást, pokud hladina kyanidů v jejich krvi stoupne nad určitou hodnotu. Kyanogeny dráždí sliznice, způsobují nevolnost, bolesti hlavy a další potíže.
Glukosinoláty
Glukosinoláty jsou silné glykosidy, tj. přírodní pesticidy, které zabrání tomu, aby semena sežraly housenky či jiný hmyz. Mají ostrou chuť – jsou to třeba hořčičné silice. Objevují se v zelí, kapustě, květáku, křenu, řepce. Velmi nepříznivě působí na štítnou žlázu, játra, ledviny, nadledvinky. Když bude mít někdo problémy se štítnou žlázou a dostatek intuice, tak mu toto jídlo chutnat nebude. Zdravý člověk si třeba dát občas rád kedlubnu, ale nebude ji jíst 3x denně. Znám bohužel lidi, kteří najedou na nějaký stereotyp a snaží se jíst zdravě, ale ve svém výsledku si ještě přitíží – protože nepoužívají intuici.
Salicitáty
Salicitáty se běžně užívají v lécích, v kosmetice, přirozeně se objevují v obilovinách, malinách (podle rad babiček se mají dětem při horečce dávat maliny, mají stejnou účinnost jako acylpyrin), v citrusech, medu, mátě, broskvích či meruňkách… Saxitocin Saxitocin je jed produkovaný řasami. Pokud měkkýši a mušle tyto řasy snědí a pak je zkonzumuje člověk, dokážou ho někdy pěkně potrápit.
Fototoxiny
Fototoxiny způsobují větší citlivost organismu na světlo. U hmyzu způsobí jeho uhynutí, dobytek má pak velké problémy kolem uší, očí, celkově v oblasti hlavy. Člověk může kvůli nim začít reagovat na UV záření a vznikne zánět kůže, dermatitida. Je to vlastně alergie na slunce, jejíž součástí je to, že má člověk v sobě toxiny, které umožní větší reakce kůže na světlo. Fototoxiny najdeme například v celerové nebo petrželové nati, v pohance, ve šťávě z fíků, z bylin pak v třezalce, pelyňku, heřmánku, podbělu. Člověk se může osypat i pouhým dotykem a působením rostlin na kůži.
Estrogenní látky
Estrogenní látky obsahují rostliny, které se chtějí chránit před úplným spasením býložravci – způsobují jejich neplodnost. Hodně jich má například sója. U lidí mohou způsobit např. syndrom polycystických ovárií, tedy vytvoření cyst na vaječnících a neschopnost uvolnit vajíčka. Dále je obsahují len, luštěniny, vojtěška.
Aminokyseliny (lathyrogeny)
Aminokyseliny (lathyrogeny) se vyskytují hlavně v hrachoru a v tropických luštěninách. Snižují pružnost kolagenu, poškozují cévní a nervový systém.
Biogenní aminy
Biogenní aminy jsou produkty mikroorganismů (o kterých si povíme později).
Leptiny
Tyto zajímavé proteiny jsou schopny rozpoznávat a vázat cukry, a to jak volné, tak již vázané. Tyto látky jsou velmi důležité pro imunitní systém. Leptiny se totiž vyskytují nejen u rostlin, ale často i u mikroorganismů (třeba u různých druhů plísní a bakterií) a imunitní systém se je naučil rozpoznávat a reagovat na ně. Reakce na konkrétní leptiny je důležitou součástí vrozených imunitních reakcí. Imunitní buňky díky informacím předaných od rodičů ví, jak vypadají leptiny na konkrétních mikroorganismech. Takže imunitní buňka pozná, že se ve vašem těle například přemnožila kandida, protože je tam hodně kandidového leptinu a to znamená: „Imunito, aktivuj se a začni působit proti toxinům!“
Rostlinné leptiny jsou velmi odolné proti trávení, často se do organismu dostanou přes buňky tenkého střeva, takže už tam může dojít k narušení jejich správné funkce – dostanou se do enterocytu a začnou působit na jeho metabolismus. Buňky tenkého střeva pak přestávají produkovat dostatek enzymů a leptiny se poté dostanou do krve, kde začnou velmi aktivně působit na imunitní a nervový systém. Je dokázáno, že ovlivňují metabolismus, interferují s vitamíny a ničí je. V imunitní rovině aktivují reakce komplementu, podporují činnost lymfocytů. Spouští imunologické reakce specifické, naučené imunity. Pokud přijmete krev jiné krevní skupiny, vznikne imunitní problém. A je to stejný typ imunitní reakce jako na cizorodé leptiny z potravy.
Z výše popsaného důvodu je na tomto systému založena i dieta podle krevní skupiny, která rozděluje lidi do určitých kategorií. Je to záležitost genetická, která určuje, jak kdo může které leptiny trávit a tolerovat. Ve skutečnosti má každý z nás svůj individuální soubor leptinů, na které reaguje. Je zajímavé, že tyto bílkoviny mají vliv na hormonální systém a způsobují takzvanou resistenci leptinu, což je jedním z mechanismů vzniku obezity.
Leptin je hormon, který řídí pocit hladu a říká nám, že už máme dost a máme přestat jíst. Při leptinové rezistenci tato přirozená záklopka nepracuje a zbytečně se přejídáme. Pokud tedy budete jíst nevhodnou potravinu, a ani ji nemusíte konzumovat ve velkém množství, může se vám tato rezistence rozjet a vzniknout obezita. Určitě jste si všimli toho, že i lidé, kteří jsou poměrně silní, toho někdy sní velmi málo. Řekli bychom, že to vlastně popírá zákon o zachování hmotnosti a energie. A jak je to možné? Jedním z faktorů může být právě to, že si člověk nedovede vybrat správnou potravu pro svůj metabolismus – nevhodně zvolená strava má pak obrovský vliv právě na náš metabolismus.
Detoxikace jako jedna z cest
Všechny výše popsané problémy můžeme řešit detoxikací střeva, trávicích orgánů a postupnou úpravou mikrobioty v trávicím traktu. Jen zdravé střevní buňky dokážou produkovat potřebné enzymy, které toxiny z potravy rozloží. Prostředí střeva a kondice střevních buněk má vliv také na propustnost střevní stěny. Pokud je stěna střev propustnější, nerozložené toxiny proudí do těla a dochází k patologickým imunitním reakcím a dráždění nervového systému.