Long covid je soubor příznaků, které přetrvávají po nemoci delší dobu - v řádech týdnů až měsíců. S obtížemi, které mají tototo původce se na naše terapeuty obrací stále více klientů...
Na mikrobiální ložiska se v Joalisu zaměřujeme více než 20 let. Klasickou lékařskou vědou jsou kromě okrajových zmínek v literatuře přehlíženy. Pokud se někdo z oblasti alternativní medicíny veřejně zmínil o tom, že jsou příčinou závažných zdravotních potíží, tak byly třeba v případě borelie i zesměšňovány. Nic ale netrvá věčně. Nově vzniklý, s velkou pravděpodobností uměle vytvořený coronavirus SARS-CoV2 se rychle rozšířil po celém světě, nakazil řadu lidí a u mnohých se vytvořila jeho mikrobiální ložiska. Díky mnoha patogenním vlastnostem coronaviru jeho ložiska působí tak závažné problémy, že už je nemůže přehlížet ani medicína. Zdravotní problémy související se vznikem coronavirových ložisek byly nazvány long covid – dlouhodobý covid nebo také post-covidový syndrom. V lékařských článcích je ještě long covid rozdělován na dvě stádia – post-akutní covid, který trvá mezi 3–12 týdny a chronický covid, který přesahuje 12 týdnů. Klasická medicína je proti mikrobiálním ložiskům bezmocná. Pokud lidem s long covidem chceme pomoci, musíme rozumět tomu, co se v organismu děje.
Mikrobiální ložiska nás ničí
Infekce a pandemie jsou obávaným nepřítelem lidstva. Oprávněně. Za zánikem mnohých civilizací stojí kromě jiného i neschopnost obyvatel vypořádat se s infekcemi. Starověký Řím měl v době svého největšího rozkvětu až milión obyvatel, později okolo 700 tisíc a během pár desetiletí v něm zůstalo žít jen přibližně 20 tisíc obyvatel. Příčinou tak razantního poklesu obyvatel byly hlavně infekce. Nejen mor, tyfus, ale i malárie a virová onemocnění jako neštovice, spalničky a další. V minulosti bylo spojení infekce a smrti zřejmé; když se člověk nakazil, tak buď poměrně rychle zemřel nebo se víceméně uzdravil. Dneska je to jinak, přímo po nákaze zemře velmi malé množství lidí. Při covidu to byly v Evropě desetitisíce až statisíce lidí, za morových epidemií umíraly desítky miliónů lidí, při epidemii ve 14. století vymřelo půl Evropy. Pokud bychom to vztáhli na ČR, tak na covid zemřelo přibližně 40 tisíc lidí, při moru by to teoreticky byly i 4 miliony lidí. Neznamená to však, že se všichni přeživší uzdraví. Velká část lidí, kteří by v minulosti možná zemřeli, dokážou díky lékařské pomoci přežít, ale zdraví bohužel nejsou a někdy jsou jejich problémy vleklé, dlouhodobé, bolestivé. Na infekce umíráme stále, jen pomaleji. Příčinou jsou mikrobiální ložiska, zapouzdřená, chráněná místa v organismu, kde se infekce ukrývají a z těchto míst organismus negativně ovlivňují. Long covid jsou mikrobiální ložiska, která mohou být ukrytá kdekoli v organismu. Jedním z nepřímých důkazů je i to, že u lidí s long covidem jsou PCR testy negativní, virus se tedy aktivně nemnoží, není obsažen v tělesných tekutinách. Ve většině případů ale v těle jsou spike proteiny. Podrobně si vysvětlíme, že situace je o to složitější, že u long covidu se ke coronavirům přidávají ještě herpetické viry a retroviry.
Různorodost mikrobiálních ložisek
Mikrobiální ložiska mohou být různorodá. Některá jsou poměrně velká a najdete v nich smíšené kolonie mnoha bakterií, plísní, virů, které vzájemně spolupracují. Třeba v biofilmech, jednom druhu mikrobiálních ložisek, na povrchu žijí bakterie, které umí vytvořit ochrannou, odolnou vrstvu. Naopak některá mikrobiální ložiska jsou miniaturní, mohou být uvnitř buněk, některé jsou dokonce jen informací, obvykle ve formě RNA nebo DNA. A to je klíčový problém. Genetická informace se může zakomponovat do buňky a podle ní jsou trvale vytvářeny různé toxiny a proteiny. Nejen podle našich zkušeností při testování zátěží, ale i podle lékařských studií má většina lidí trpících long covidem v těle poměrně velké množství spike proteinu. Byly testovány i další proteiny, například nukleokapsidový N-protein, který je společný pro mnoho typů coronavirů, ten byl ale v krvi testován velmi zřídka, přibližně v necelém 1 % vzorků. Není to zvláštní? Každý virus na sobě obvykle nese několik druhů proteinů; pokud by se jednalo o chronickou infekci, tak by vznikaly všechny virové proteiny. U long covidu se ale obvykle nachází jen spike protein. Jeho zdrojem je genetická informace, na základě které buňky spike protein vytváří. Není zas až tak podstatné, zda tato informace pochází z virové nákazy nebo z očkování. Problém je, že se tvoří spike protein, koluje v krvi, ve tkáních a působí jako toxin – viz dále. Řada studií potvrzuje přetrvávání RNA virové informace spike proteinu v mozku po dlouhou dobu. Mikrobiální ložiska vedou k poškození myelinu, zánětu nervové tkáně a poškození jednotlivých mozkových částí. U coronaviru jsou to typicky struktury zadního mozku, hypothalamu, hypofýzy, hippocampu…Proto jsou také s long covidem spojeny neurologické a psychické problémy, únava, bolesti hlavy. Mozkovou mlhu (zatemněné vědomí) popisuje při long covidu téměř každý.
Projevy long covidu
Lidí, kteří trpí long covidem, jsou na světě desítky miliónů. Odhaduje se, že u hospitalizovaných s covidem má později 50–70 % lidí long covid, u nehospitalizovaných je to 10–30 %. Bylo popsáno více než 200 příznaků souvisejících s long covidem. Mnoho jich je velmi typických, nejčastěji je to únava a s tím související zhoršená kvalita života, dušnost, někdy doprovázená bolestmi na hrudi, bolesti kloubů a svalů, slabost. Velmi často je long covid spojen i s psychickými obtížemi jako úzkost, depresivita a posttraumatická stresová porucha. Dokonce je typické, že některé příznaky se vyskytují často společně, typicky ložiska v dýchacích cestách souvisí se ztrátou čichu, dušností, bolestmi v krku, chrapotem. Ložiska ve vnitřních orgánech často souvisí i s trávicími problémy. Příznaky dlouhého covidu se překrývají s chronickým únavovým syndromem – odborně řečeno myalgickou encefalomyelitidou (zánět míchy a mozku doprovázený bolestí svalů).
Krevní plasma lidí s long covidem velmi často obsahuje velké množství mikrotrombů (malých krevních sraženin), které jsou odolné proti fibrinolýze – rozpuštění, odbourávání. Obvykle je v krevních destičkách obsažena virová RNA informace; dochází tak k jejich poškození. Samotný spike protein se navazuje na Toll-like receptory krevních destiček a aktivuje je. Uvolňuje se trombin (srážecí faktor), to vede k shlukování destiček a tvorbě trombu. Lidově bychom mohli říci, že krev je „hustá“. Ve svém článku o komplexu Fatig a únavě jsem v bulletinu č. 6/2021 vysvětlovala, že u lidí s chronickým únavovým syndromem se zjistilo, že mají příliš hustou krev, což vede k problémům s distribucí živin, kyslíku. Velký vliv má i stres, který hustotu a srážlivost krve zvyšuje, jak se říká – „strachy mu tuhne krev v žilách“. Tělo a psychika jsou spojené nádoby. Stres zvyšuje „hustotu“ krve a naopak, „hustá krev“ vyvolává strach a stres. I to je jedním z důvodů proměny nálad ve společnosti, všudypřítomný strach, úzkosti, smutky, depresivita, neradost ze života. Minimálně jedna třetina až jedna polovina populace je covidem zasažena a má to významný vliv na jejich psychiku. Proto je společnost tak jiná, než byla „před covidem“.
Long covid se může projevovat prakticky jakýmikoli zdravotními problémy. Hlavní důvody jsou dva. Narušení malých cév a mikrotromby vedou k možnému poškození jakéhokoli orgánu – ledvin, plic, jater, nervového systému. Dalším důvodem je, že coronavirus může proniknout prakticky do všech buněk, protože spike protein se dokáže navazovat na různé typy receptorů.
Jsou to tyto receptory:
- ACE 2 receptor (angiotensin converting enzyme 2) – hojně vytvářen v buňkách plic, střev, srdce, jater, ledvin, v endotelu, v epitelu (ochranné bariéry), myocytech (svalové buňky), ve varlatech, vaječnících…
- Receptor Neuropilin-1 – respirační a čichový epitel, gastrointestinální trakt, endotel, hladké svaly cév, buňky cév v sítnici, tukové buňky, mezenchymální kmenové buňky (kostní dřeň), imunitní buňky (makrofágy, T-lymfocyty, hlavně cytotoxické a regulační), neurony, mikroglie
- Receptor Dipeptidylpeptidáza-4 – vytvářen na povrchu většiny buněk včetně T-lymfocytů. Ovlivňuje imunitní regulaci a aktivaci, apoptózu, přenos signálu do buňky. Hraje hlavní roli v metabolismu glukózy, řídí proces trávení, ovlivňují i nervové buňky a mozek (neurogeneze, ochrana).
- Receptor CD209L (lektin typu C) – receptor imunitních buněk. Tento receptor také využívá pro vstup virus HIV nebo hepatitida typu C. Je hojně v buňkách jater, slezině, lymfatických a imunitních…
Z přehledu receptorů, na které se navazuje spike protein, je zřejmé, že se dokáže dostat prakticky do jakéhokoli orgánu a tkáně a způsobovat následující problémy:
Srdce a krevní oběh
- Bolesti na hrudi, zadýchávání, dýchací problémy způsobené narušenou činností srdce.
- Záněty myokardu, poruchy srdečního rytmu, zrychlený tep, náhlé zástavy srdce.
- Syndrom posturální ortostatické tachykardie (POTS) – závratě, změny srdečního rytmu, točení hlavy, omdlévání a mnoho dalších problémů při změně polohy těla, zejména při vstávání.
- Poruchy srážlivosti krve – tvorba mikrotrombů, odolných vůči fibrinolýze (štěpení, rozpuštění).
- Mikroangiopatie – poškození malých tepen, vede k poškození orgánů – ledvin, očí, nervů…
- Hluboká žilní trombóza.
- Narušení funkce endotelu, ateroskleróza.
- Plicní embolie, infarkty.
- Cévně mozkové příhody.
- Hypertenze, problémy s tlakem, rychlé změny tlaku.
Dýchací systém
- Kašel, chronická rýma, bolesti v krku
- Chrapot, problémy s hlasivkami
- Dušnost, astmatické projevy
- Porucha výměny plynů, nedostatečná saturace kyslíkem, snížená kapacita plic – 10 % lidí s long covidem
- Plicní fibróza – zjizvení plic
- Zrychlení frekvence dechu
Trávicí trakt
- Diabetes obou typů
- Záněty slinivky, sleziny, jater
- Bolesti břicha
- Nevolnosti
- Střevní dysbióza, nedostatek bakterií potlačujících zánětlivé procesy, záněty trávicího traktu, propustné střevo
- Velké množství virů v mikrobiomu
Imunitní systém
- Autoimunita – nadbytek B-lymfocytů, protilátky proti interferonu (vede ke snížené protivirové imunitě – častá nemocnost), protilátky, které se vážou na jiné protilátky (typické pro revmatoidní artritidu), protilátky proti ACE2 receptorům, angiotensinu…
- Alopecie – ztráta vlasů – 25 % lidí s long covidem
- MCAS (Mast cell activation syndrome) – syndrom aktivace žírných buněk, nadměrná produkce zánětlivých molekul – histamin, heparin..., pseudoalergie, histaminová intolerance
- Reaktivace jiných infekcí – herpetické viry, retroviry, borelie, chlamydie…
- Imunosuprese, nedostatek naivních T a B-lymfocytů
- Poškození lymfatických uzlin
Nervový systém a psychické potíže
Infikuje neurony i glie, průnik skrze hematoencefalickou bariéru i skrze periferní a vegetativní nervový systém (nejen čichový nerv).
- Únava – více než v polovině případů
- Bolesti hlavy – polovina případů
- Mozková mlha – více než 50 % lidí s long covidem,
- Kognitivní poruchy (snížení paměti, koncentrace, intelektu) – zvýšená hladina C-C motiv chemokinu 11 – snížení neurogeneze, zrychlení stárnutí, pokles intelektuálního výkonu
- Poruchy pozornosti – třetina postižených
- Ztráta čichu – 20 % postižených, ztráta chuti 23 %, kovová pachuť v ústech
- Ztráta paměti – 20 %
- Poruchy řeči – 30 %
- Úzkost – 15 %
- Deprese
- Nadměrné pocení
- Poruchy spánku
- Tinnitus, poruchy sluchu – 15 %
- Dysautonomie – narušení vegetativního a hormonálního systému
- Únavový syndrom (myalgická encefalomyelitida)
- Záněty nervů – neuropatie malých vláken – small fiber neuropathy (SFN), aktivace mikroglií a zánět mozku, Guillainův-Barré syndrom
- Poškození hippocampu
- Poškození hormonální osy hypothalamus – hypofýza – nadledvinky
- Poškození mozkového kmene, prodloužené míchy – problémy s dýcháním, metabolismem, srdcem…
Urogenitální a pohybový systém
- Záněty ledvin, snížení filtrační schopnosti
- Erektilní dysfunkce
- Nepravidelná a problematická menstruace
- Premenstruační syndrom – zvýšení četnosti i závažnosti
- Snížení počtu spermií
- Bolesti kloubů a bolesti svalů – 30 %
Metabolický rozvrat
- Poškození mitochondrií, nedostatek ATP, vliv na imunitu obzvláště protinádorovou a protivirovou
- Porucha metabolismu tuků, cukrů
- Hyperglykémie
Typickým příznakem long covidu je zvýšení hladiny D-dimeru, části proteinu, který vzniká při odbourávání krevních sraženin. Jeho zvýšené hladiny jsou typické při infarktu myokardu, angině pectoris a zvýšené tvorbě krevních sraženin. Podobně je zvýšená hladina hormonu NT-proBNP (N-terminální prohormon mozkového natriuretického peptidu), která signalizuje narušení osy renin-angiotensin-aldosteron a vznikají problémy s krevním tlakem a činností srdce. Obvykle jsou zvýšené hladiny prozánětlivého cytokinu IL-6, který má velký vliv na psychiku a jeho zvýšená hladina souvisí se sebevraždami, depresemi. Tento cytokin je velmi často zvýšen i u chronické boreliózy, proto také příznaky long covidu mohou být částečně podobné jako u boreliových ložisek.