Léčba informací

Stejně jako se mění příroda a svět, tak se mění i toxiny, mikroorganismy a je stále třeba hledat nové cesty, zkoumat a nacházet nové souvislosti. Na důležitosti získávají nové toxiny, např. mikroplasty, ale je tu okruh toxinů, které lidstvo sužuje už tisíce let. Jedním z nich je i borelie a další spirochetální bakterie.

Velké množství lidí, kteří se nakazili boreliózou, potvrzují i statistiky, za období leden–září 2025 bylo v ČR hlášeno nejvíce případů akutní boreliózy od roku 1986 (cca 8 000), o 159 % více než v roce 2024, a to již rok 2024 měl o 25 % více než předchozí roky. Jenže nahlášené nákazy jsou jen špičičkou ledovce, mnohonásobně více nákaz zůstává neodhaleno, neléčeno a vznikají chronické problémy. Jedním ze zásadních problémů je přetrvávání mýtů (i mezi lékaři), že při nákaze borelií musí vzniknout typický červený flek. Nemusí a při nákaze neuroborelií zpravidla ani nevzniká, bohužel v našich podmínkách jsou neuroboreliózy velmi časté. Aby to bylo ještě složitější, klíšťata začala přenášet i RF (recurent fever) borelie, což, troufnu si tvrdit, většina lékařů vůbec netuší. Abychom problematice porozuměli, musíme se podívat do mikrobiologie. Pro naše účely nám stačí EAM set, kde obě skupiny můžeme jednoduše testovat.

Nákaza ve městech a pozor na vši

Borelie, podobně jako treponemy, leptospiry a další druhy spadají do spirochét. Patří k velmi starým bakteriálním liniím, pravděpodobně vznikly před více než třemi miliardami let, krátce po vzniku prvních prokaryot. Zřejmě se oddělily z prastaré linie anaerobních bakterií a postupně se u nich vyvinul spirálovitý tvar těla, který jim umožňoval snadno se pohybovat v hustém, viskózním prostředí (bahno, sliz, tkáně). Vyvinuly si unikátní aparát pro pohyb, pohyblivé bičíky jsou umístěny mezi cytoplasmatickou membránou a vnější obálkou, což umožňuje rotaci celého těla a schopnost šroubovitého vrtání. Tento pohyb spotřebuje méně energie než klasické bičíky. Spirochéty tak mohly osídlit různorodá prostředí, kam se jiné bakterie těžko dostávaly. Když vznikly eukaryotické buňky, přibližně před dvěma miliardami let, tak je některé spirochéty začaly zneužívat a linie spirochét se začaly postupně rozdělovat. Některé druhy zůstaly volně žít v bahně, sedimentech a občas i ve střevech zvířat, například různé druhy Spirochaet. Další linie začaly žít v symbióze ve střevech živočichů a hmyzu, podílely se na rozkladu celulózy a dalších složitých látek, například některé druhy Treponem ve střevech přežvýkavců. Další linie začaly žít parazitickým způsobem života, získaly schopnost pronikat do tkání a využívat hostitelské živiny. Většina z nich ztratila schopnost dlouhodobě přežít bez hostitele a stala se pravými a výhradními parazity; patří k nim zejména treponemy a borelie. O jejich vývoji se více dočtete v našem třetím díle průvodce. Nás dnes zajímá větev borelií.
Tato čeleď zahrnuje dva rody, které jsou evolučně oddělené:

• Borrelia RF je rod bakterií způsobujících návratné horečky (recurentis fever)
• Borreliela LB zahrnuje druhy borelií způsobujících lymskou boreliózu.

V roce 2014 došlo ke změnám v taxonomii a tomuto rozdělení a přejmenování LB borelií na borreliely, ne všichni vědci však tuto změnu přijali, a proto vznikají v pojmenování borelií zmatky.

Ve většině učebnic se dočtete, že RF borelie návratných horeček přenášejí měkká klíšťata a šatní vši. Po nákaze dochází k první horečce, která může mít závažný nebo i lehčí průběh, pak začne působit imunita, pacient se začne uzdravovat, ale borelie změní své povrchové antigeny, začnou imunitě unikat, znovu se množit a přibližně po týdnu se horečka a příznaky opakují. Tento cyklus se může několikrát opakovat. Hlavní přenašeč, měkká klíšťata, žijí hlavně v teplých zemích, některá ale přežívají i v Evropě obzvláště v hnízdištích holubů. Z toho může vznikat dojem, že nakazit se RF borelií je velmi nepravděpodobné. Mnoho z toho ale už neplatí. Nejen díky změně klimatu, ale také kvůli dalším ekologickým změnám se těmito RF boreliemi můžeme nakazit i u nás a překvapivě hlavně ve městech. Jedna z RF borelií – Borrelia miyamotoi je přenášená tvrdými klíšťaty. Podle studie z roku 2024 byly odebrány v letech 2016–2018 vzorky klíšťat ve 142 českých městech. Ve 110 městech byly nalezeny RF borelie (B. miyamotoi) a ve všech městech byly ve vzorcích klíšťat nalezeny LB borelie. Borrelia miyamotoi byla opakovaně nalézána i v klíšťatech Ixodes ricinus na Slovensku, v Rakousku, Německu, Polsku, Švýcarsku. Byly prokázány i lidské případy nákazy.   

To je realita. Města jsou velmi promořená nakažlivými klíšťaty. Důvodem je větší teplo ve městech i během zimy, kdy se prodlužuje sezóna aktivity klíšťat a ta je pak prakticky celoroční. Ve městech je velké množství hostitelů, ptáků, hlodavců, ježků, ale i psů, koček. To, že jsou hostitelé koncentrováni na relativně malých lokalitách, velmi usnadňuje jak přenos různých druhů borelií, ale klíšťata ve městech jsou běžně nakažená i více druhy nejen borelií, ale i dalších patogenních mikroorganismů. To vyvrací jednu z představ – že klíšťata na nás číhají v lese a je rizikové chodit do přírody a do lesa. Naopak velké nebezpečí na vás číhá i v městském parku. Lesy i městské parky mají podobná procenta infikovaných klíšťat (obvykle mezi 20–30 %), je tu ale jeden rozdíl. V lesích klíšťata přenáší spíše hlodavci a převládá borelie afzelii, v městském prostředí s více ptáky je vyšší podíl borrelie garinii a valasiana.

Všechny borelie se nejprve z klíštěte dostávají do kůže, kde se množí. V důsledku zánětu kůže může, ale často nemusí vzniknout typická skvrna erythema migrans. Z kůže se krví a lymfou dostávají do dalších částí těla a v tu chvíli se projeví jejich specializace (tropismus), osídlí nejprve hlavně tkáně, kde se jí daří, na které je specializovaná. Odtud se pak případně dále šíří do dalších tkání. Nákaza různými druhy borelií se projevuje trochu jinak. Pozor ale, někdy v těle může být více druhů borelií. V klíšťatech je to velmi časté, protože borelie klíšťata využívají jako množící stanici a genetickou laboratoř. Vyměňují si své genetické informace, předávají si různé dovednosti, jak se bránit imunitě a zvyšovat svoji patogennost. Jakmile má někdo v sobě borelie, tak jeho tělo produkuje feromony, které lákají klíšťata k přisátí. To vysvětluje rozdíly, proč na stejném místě se někomu přisaje několik klíšťat a někdo nemá ani jedno. Pozor ale, přestože to vědci popírají, tak jsem přesvědčená o tom, že nákaza může probíhat i jinými druhy hmyzu. Borelie byly nalezeny u komárů, ovádů, bodavých much, blech, dokonce i vší. Vědci opakovaně prokazují, že v jiných členovcích než klíšťatech se borelie nemnoží. Jenže problém je, že nakazit se lze skrze boreliové cysty a jiné formy borelií, které „ožijí“ až ve vhodném prostředí.

Nakonec nechvalně známá veš šatní, která se ve velkém šířila za válek, přenášela onemocnění skvrnitý tyfus (Rickettsia prowazekii), zákopovou horečku (Bartonella quintana) i návratnou horečku způsobenou bakterií Borrelia recurrentis. Dnes se v našich podmínkách nepotkáte se vší šatní, ale bohužel se vší dětskou. Jedná se prakticky o stejný druh vší, podle nejnovějších studií se neodlišují genetickou informací, ale způsobem jejich exprese, což vede ke změnám ve vlastnostech a jejich podobách. Tyto dva poddruhy vší jsou schopné navzájem v sebe v průběhu generací přecházet a z toho je zřejmé, že mohou přenášet i podobné patogenní bakterie. DNA borelií byla nalezena i ve vši dětské, a nejenom to. Přestože ve většině odborných textů se dočtete, že veš dětská nepřenáší žádné patogeny, tak v jejich tělech byly nalezeny tyto mikroorganismy Bartonella, Borrelie, Rickettsie, Coxiella, Yersinia, Staphylococcus, Acinectobacter, Serratia. Mohlo by se zdát, že se jedná o exotické bakterie, které se říší v nehygienických a chudých oblastech teplé Afriky, Asie, ale opak je pravdou. Běžně u klientů můžete narazit při testování na Coxiellu, Bartonelu, Rickettsie. Jsou častými koinfekcemi (současně probíhající nákaza) borelie, zhoršují průběh boreliózy, někdy dokonce blokují imunitu tak, že se borelióza stává neléčitelnou. Je nutné tyto infekce znát a věnovat se jim, podrobně se na ně podíváme v dalších odstavcích.     

Nákazy od klíšťat

Čím se kromě borelií můžete v našich podmínkách nakazit od klíšťat? I to je důležité vědět, protože pokud dojde ke společné nákaze, tak tyto patogeny „spolupracují“. Některé z nich jsou evolučně provázané již milióny let a opravdu velmi často probíhá jejich společná nákaza, kdy spojují svoje schopnosti a imunita bývá více blokována a poškozena a nákazy se snadno šíří po celém organismu. Často se nedaří borelie zbavit, protože může být chráněna níže uvedenými mikroorganismy. Řada z nich otevírá dveře borelii do organismu a pokud se nasaje nakažené klíště, tak zvyšuje pravděpodobnost nákazy a vzniku zdravotních obtíží. Pro zjednodušení jsou další patogeny zařazeny podle preparátů. Všimněte si velmi početného zastoupení bakterií ze skupiny rickettsií a chlamydií, parazitických intracelulárních bakterií.

S jakými dalšími nákazami se u klíšťat můžete setkat? Je důležité je znát, protože často jsou tyto infekce spojeny s borelií a při jejich detoxikaci se z ložisek také mohou uvolňovat:

Chlamydi

• Tento přípravek řeší parazitické intracelulární bakterie, které se nedokážou rozmnožit bez hostitelské buňky. Schovávají se před imunitou a tím, že napadají imunitní buňky, tak imunitu těžce poškozují, manipulují s buněčnými drahami apoptózy, autofágie a buněčné signalizace, díky tomu dokážou určité části imunity úplně vypnout. Velmi často napadají i cévní systém, způsobují zánět cév, záněty, poruchy mikrocirkulace a poškození vnitřních orgánů.
• Chlamydia a Chlamydophila – poškození imunity, chronické záněty, autoimunita, zjizvení tkání, poškození cévního systému, ischemie, ztráta plodnosti…
• Rickettsie – helvetica, slovaca, monacensis, conorii… – prakticky všechny druhy – poškozují endotel a makrofágy, poškození vnitřních orgánů, imunity…
• Anaplasma – phagocytophilum, centrale, bovis… – těžké poškození imunity obzvláště přirozené, napadá neutrofily a granulocyty, silný zánět, anémie, poškození červených krvinek a krevních destiček, postižení cév, jater, sleziny…
• Ehrlichie a Neoehrlichia – canis, muris... – napadají monocyty, makrofágy, granulocyty, rozvrací imunitu, brzdí fagocytózu, deaktivují geny důležité pro imunitní reakce, silný zánět, nedostatek lymfocytů a krevních destiček, poškození krevního oběhu
• Bartonella – napadají endotel, červené krvinky, imunitní buňky, podporují novotvorbu cév (červené léze na kůži a orgánech), krvácivost, poškození vnitřních orgánů (játra, slezina, srdce, nervový systém…), anémie, únava, slabost, dlouhodobé poškození imunity, záněty.
• Midichloria – nově objevená intracelulární bakterie napadající mitochondrie, nalézána u velké části klíšťat (v Evropě prakticky ve 100 % vzorků), zlepšuje jejich životaschopnost a schopnost přenášet patogeny, u některých lidí se objevily protilátky proti Midichloria spp. a cirkulující DNA, zatím nebyly popsány příznaky, doložena zátěž bakterií a potrat dítěte po přisátí nakaženého klíštěte.
  Tato bakterie byla přidána do přípravku Chlamydi.
• Coxiella burnetii – nejodolnější intracelulární patogen, napadá makrofágy a přežívá v jejich lysozomech, tlumí Th1 odpovědi, silně snižuje imunitu, atypické záněty orgánů (pneumonie, hepatitida, slezina, srdce…), chronická Q horečka, postižení srdce a cév. Pozor, je přenášena i vešmi.

Mollicut

• Drobné bakterie bez buněčné stěny, často odolné vůči antibiotikům
• Mycoplasma – hemoplasmatické druhy – napadají erytrocyty, monocyty – anémie, horečky, únava, imunopatologické reakce, zvětšené uzliny, slezina.
• Spiroplasma – běžně izolovány z klíšťat, doloženy i přenosy na zvířata a člověka, produkce prionů, poškození nervového systému, očí, imunity, autoimunity, horečky a záněty.

Enterobac

• Klíšťata přenáší i další bakterie, hlavně řazené jako enterální, nákaza skrze klíšťata nebyla potvrzena, může ale docházek ke vzniku smíšených mikrobiálních ložisek.
• Francisella tularensis – původce tularémie („zaječí nemoc“), napadá hlavně makrofágy, dendritické buňky, epitelové buňky, způsobuje vředy, problémy lymfatického systému, záněty mízních uzlin, únava…
• Enterobacteriaceae a další střevní bakterie – Yersinie pestis, enterocolitica, pseudotuberculosis, E. coli, klebsiella, Enterobacter, providencia… – infekce střevní, močové, napadení lymfy.
• Brucella spp., Listeria, Pasteurella.

Kokplus

• Staphylococcus, Streptococcus, Micrococcus, Enterococcus – borrelie používají biofilm a ložiska koků jako ochranné útočiště, využívají jejich ochranou matrici a snižují metabolickou aktivitu, vznikají ložiska, kde nemohou zasáhnout antibiotika a dochází ke zmatení imunitního systému, borelie jsou skryté a koky vytváří toxiny způsobující chronický zánět a dochází ke zmatení imunity. Koky naopak využívají ke svému metabolismu některé odpadní látky borelií. Tato smíšená ložiska se velmi často tvoří v kloubech, kůži, dýchacím ústrojí, střevech, cévním systému včetně srdce.

Para-Para

• Paraziti přenášení klíšťaty, možný přenos na člověka, běžné u zvířat
• Rod Babesia (klíštěnky) – microti, divergens, duncani… – původci babeziózy – krevní prvoci, napadají erytrocyty, klinicky připomínají malárii (horečky, hemolytická anémie, splenomegalie), napadají játra.
• Rod Theileria – také krevní prvoci, přenášejí je různá klíšťata, mezihostitelé jsou savci (hlavně přežvýkavci, ale i jiní), napadají červené krvinky a imunitní buňky.
• Další druhy z řádu piroplazma (parazité kmenu Apicomplexa) – prvoci napadající krevní buňky, přenášené hmyzem, patří sem i plasmodia.
• Filárie (Onchocercidae) – Cercopithifilaria – záněty podkoží, lymfatické tkáně, Monanema, Dirofilaria spp. – srdeční a podkožní červi psů, koček, lidí.

Yeast

• Klíšťata jsou plná kvasinek a plísní, běžně obsahují druhy – Candida, cryptococcus, malassezia, aspergilus, alternaria, Cladosporium, Penicillium a řadu dalších. Přenos od klíštěte je méně pravděpodobný, neprobíhá přímo sáním, ale spíše kontaminací rány. Může ale docházet ke smíšeným mikrobiálním ložiskům obsahujícím tyto plísně. Pozor, velmi často dochází ke vzniku smíšených biofilmů, které spolu obsahují candidy a borelie. Candidy vytváří kostru, mechanický kryt a kyselé, anaerobní prostředí, což boreliím vyhovuje a pomáhá jim uchytit se do tkání, ochránit před antibiotiky a imunitou. Borelie naopak oslabují neutrofilní imunitní mechanismy a candida toho využívá pro svůj růst a šíření. Borelie schované v candidových ložiscích jsou pro imunitní systém prakticky nerozpoznatelné. Proto může být někdy spojení detoxikace candidy a borelie velmi potřebné a účinné.

FSME

• Přípravek obsahuje obrazy virů přenášených klíšťaty a krevsajícím hmyzem, někdy může dojít k současné nákaze. V takovém případě jsou problémy více závažné, ale zároveň mnohem méně typické. Často i laboratorní výsledky jsou nejasné, protože dochází k různému ovlivňování imunity. Velmi často dochází k těžším nervovým projevům s výraznými bolestmi, necitlivostmi, silnou neuropatií, obrnou, silnou únavou a podobně.
• Rod Flavivirus –
  Virus klíšťové encefalitidy (TBEV) a celá řada blízce příbuzných virů
  Louping ill virus (LIV) – patří do čeledi Flaviviridae a je blízce příbuzný viru TBE.
  Langat virus, Powassan virus (POWV), Alkhurma hemorrhagic fever virus (AHFV), Omská hemoragická horečka... další druhy příbuzných virů
  Alongshan virus – nově objevený virus, velmi často v klíšťatech, obvykle dohromady s LR borelií i s borelií miyamotoi – „Alongshan fever“ – horečka, bolesti hlavy, myalgie, artralgie, vyrážka, někdy i neurologické příznaky. Nově doplněno do přípravku FSME.
• Bunyaviridae –
  Nairovirus – Krymsko-konžská hemoragická horečka (Crimean-congo hemorrhagic fever virus),
  Orthobunyavirus – horečnaté onemocnění chřipkového typu s nervovými příznaky (podráždění mozkových plen), v ČR se vyskytuje Čalovo (Calovo virus), Lednice (Turlock virus), Tahyňa (California encephalitis virus)
  Phlebovirus – Toscana, Těšíkovský virus (Těšíkov virus) (TEUV)
  Severe Fever with Thrombocytopenia Syndrome Virus, Bourbon virus a další…
• Reoviridae –
  Coltivirus – Eyach virus (EYAV), Colorado tick fever virus – zhoršené neurologické příznaky.

Herp

• Herpetické viry mohou zvyšovat riziko nákazy a zhoršovat průběh boreliózy. Zároveň borelie velmi často aktivují herpetické viry z ložisek. Tím, že oba patogeny napadají nervový systém, dochází k závažnějšímu průběhu neuroboreliózy. I další příznaky onemocnění jsou vážnější, velmi typické je zhoršení bolestivosti, únavy, dochází k cyklickým projevům, situace se na nějakou dobu zlepší, pak prudce zhorší. Velmi typická je reaktivace herpetických virů při detoxikaci od borelie. Někdy je nutné nasadit rychle přípravek Herp®.
• EBV (Epstein-Barr virus) – velmi typická reaktivace, doprovázeno bolestmi svalů, uzlin, zvýšenými teplotami, velkou únavou.
• CMV – cytomegalovirus – nejvíce mění chování imunitních buněk, zhoršení zánětu, zesílení bolestí, únavy, velmi často silná bolest kloubů, horší neuropatie, pálivé bolesti, napadení vegetativního nervového systému (kolísání tlaku, arytmie…), celá řada neurologických problémů, velmi výrazné zhoršení fyzičky, snížení schopnosti odolávat zátěži, důvodem je poškození mitochondrií.
• Varicella-zoster virus – reaktivace je typickým znakem oslabené buněčné imunity, často dochází z hlediska lékařů k záhadným nervovým problémům.
• Roseolovirus – HHV 6,7 – zesiluje bolesti nervů, pálivé neuropatie, zhoršení spánku a kognitivních funkcí. 

Antivex

• Součástí ložisek jsou i viry. Velmi často se jedná o parvoviry, enteroviry, retroviry. Měli bychom zpozornět – zde můžeme vidět společné znaky borelie a coronaviru. Podobně jako coronavirus SARS-cov2, tak i borelie dokáží aktivovat některé druhy retrovirů. Borelie často aktivují mikroglie, ty produkují zánětlivé cytokiny, které stimulují aktivaci retrovirů v neuronech a gliích. Kromě zhoršení příznaků, podobně jako u herpetických virů, retroviry často aktivují autoimunitní reakce zejména cílené proti pohybovému aparátu a nervovému systému. Společným působením borelií a retrovirů dochází k narušení mitochondrií a výsledkem je výrazná, hluboká únava, bolesti svalů a takzvaná mozková mlha, zhoršení schopnosti myšlení a soustředění.

Nesmíme také zapomenout na coronavirus a jeho ložiska. Jejich větší množství v těle způsobuje tzv. long covid, kdy jeho příznaky jsou velmi podobné chronické borelióze. Polská studie prokázala, že lidé, kteří prodělali chronickou boreliózu, měli těžší průběh onemocnění covidem. Zároveň prodělání covidu zhoršilo průběh chronické boreliózy. Je to logické. Obě infekce výrazně poškozují imunitu, vzniká při nich trvalý zánět, je poškozen nervový systém, spouští autoimunitní procesy, poškozují mitochondrie. Obě infekce „spolupracují“ s retroviry, což problémy ještě prohlubuje. Při detoxikaci je nutné na to pamatovat, zjišťovat obsah mikrobiálních ložisek a kúry vhodně doplňovat mikrobiálními přípravky. Přípravek Imun je v úvodu detoxikace od borelií nutností. Obsahuje celou řadu imunosupresivních infekcí včetně herpetických virů, retrovirů, rickettsií, babesií. Jeho použitím se narušuje síť spolupracujících infekcí, která narušuje imunitu. Pro zbavení se borelií je nutné dát imunitu do výborné kondice, bez detoxikace imunosupresivních infekcí se toho ale nedá dosáhnout. Je tedy důležité zabývat se i výše uvedenými infekcemi.
Výše uvedené nové viry přenášené hmyzem byly doplněny do přípravku FSME i Antivex.