Pozor na vazby mezi patogeny

Imunita může být narušena (ne)funkčností orgánů, ale také celou řadou toxinů, které spolu obvykle vzájemně spolupracují. Jaké infekce jsou nejčastější?

Infekce a imunosupresivita

Pokud se infekce dostane do organismu, snaží se potlačit a rozvrátit imunitní systém. Velmi často mezi sebou různé infekce spolupracují, a pokud jsou v těle, jejich účinky se spíše násobí, než sčítají. Když se v těle vyskytují, tak je jimi imunita velmi poškozená a nedokáže efektivně odstraňovat nejen tyto, ale ani další mikroorganismy. Svou pozornost je tedy třeba zaměřit také na rozbití vybudovaných úzkých vztahů mezi mikroorganismy. Tím, že infekcím zabráníme ve vzájemné spolupráci, lze relativně v krátké době zvýšit výkonnost imunitního systému. Samozřejmě, že k úplné nápravě, tedy k odstranění všech infekcí z organismu, nemůže dojít „hned“, je však důležité, že se rozbije zacyklený řetězec příčin a následků a infekce se začnou postupně likvidovat.

Nejčastější infekce

Herpetické viry – jsou největšími poškozovateli imunity; obzvláště CMV a EB virus, ale i Roseolovirus. Potlačují jak buněčnou, tak i protilátkovou imunitu. Napadají fagocyty, lymfocyty, potlačují dělení T-lymfocytů, blokují produkci interferonu. Výrazně potlačují hlavně protivirovou, protibakteriální imunitu a protiplísňovou imunitu. Přímo poškozují játra, slezinu, lymfatický systém. Často se podílejí na vzniku autoimunity a dalších imunopatologií.

Rickettsie – Anaplasmy, Ehrlichie a Barttonelly – napadají kostní dřeň, imunitní buňky, nervovou a lymfatickou tkáň. Produkují cytokiny, snižují aktivaci makrofágů a narušují především buněčnou imunitu. Usnadňují průnik virů, borelií do nitra buněk a nervového systému. Snižují také produkci protilátek a tím narušují protilátkovou, bakteriální imunitu.

Viry mezi sebou vytvářejí vazbyAdenoviry – napadají hlavně lymfatický systém, mandle, dýchací systém, střevo. Velmi často způsobují zánět nosohltanu, mandlí, hrtanu, dýchacích cest a zápal plic. U dětí je při akutní nákaze typická horečka spolu se zánětem spojivek. Způsobují průjmy a záněty slepého střeva. Narušují hlavně buněčnou, protivirovou imunitu, blokují cytotoxické T-lymfocyty.

Erythrovirus – množí se v kmenových buňkách v kostní dřeni. U dětí se projevuje jako tzv. pátá dětská nemoc (erythema infectiosum), typická je červená vyrážka na obličeji ve tvaru motýlů a na končetinách. Způsobuje akutní i chronickou anemii, poruchy imunity, nedostatek krevních a imunitních buněk. Je poměrně běžný.

Morbillivirus – rod virů, kam patří i spalničky, vstupuje do těla dýchacím traktem, množí se ve sliznici dýchacích cest, proniká do lymfatických uzlin, kde tvoří obrovské mnohojaderné buňky. Dále je roznášen imunitními buňkami do vnitřních orgánů a vzniká typická vyrážka. Nakažené imunitní buňky jsou ničeny, dochází k výraznému poklesu buněčné imunity, k potlačení tvorby ochranných lymfocytů, někdy paradoxně dochází ke zlepšení ekzému. Zhoršuje se také protibakteriální imunita. Spalničky se chovají jako „mírnější varianta AIDS“. Infekční ložiska vznikají v nervovém systému, v CNS, jsou nalézána u pacientů trpících sklerotizující panencefalitidou a u lidí s roztroušenou sklerózou.

Retroviry – jedná se o skupinu virů, které dokáží pomocí reverzní transkriptázy přepsat svoji genetickou informaci do DNA a tuto informaci pak vložit do hostitelské buňky. Některé druhy napadají řídící Th-lymfocyty a mají na imunitu destruktivní účinky, protože se pak rozpadá její řízení. Jiné napadají i makrofágy, T-lymfocyty, B-lymfocyty.

Spirochety, borelie – o negativním vlivu borelií na imunitu bychom mohli publikovat samostatný článek. Ve zkratce: blokují komplement a tím i důležitou část naší přirozené imunity. Napadají také všechny typy imunitních buněk. Přímo zabíjí T a b-lymfocyty. Samy produkují celou řadu zánětlivých a regulačních cytokinů a tím dokonale matou celý imunitní systém (říká se jim mistři převleků). Snižují také aktivitu NK-buněk a neutralizují protilátky.

Babesie – jedná se o parazita příbuzného plasmodiím, které způsobují malárii. Napadá krevní a imunitní buňky. Je přenášena krev sajícím hmyzem, často spolu s boreliemi.

Poradna