Koně mám velmi ráda od malička. Nesmírně mě potěšila možnost se po letech vrátit do koňského sedla. Byl to pro mě tak výjimečný zážitek, že se s vámi o něj chci podělit.
S koněm jsem de facto vyrůstala. Moje Lucka, jak jsem tehdy své huculské klisně říkala, byla můj dopravní prostředek, kamarádka i vášeň. Když jsme ji se sourozenci dostali, bylo mi patnáct a každou volnou chvilku jsem spěchala na její hřbet, nemůžu říci do sedla, protože to jsme neměli. Tím, že jsem byla z nás tří dětí nejstarší, 
většinou jsem ji měla pro sebe…. Rozvážela jsem s ní každou sobotu noviny asi 15 km po blízkých vesnicích, proháněla se na ní na šumavských loukách a potulovala se v lesích. Milovala jsem ten pocit absolutní svobody, nespoutanosti, důvěry v sebe i ve zvíře, které se mnou pelášilo krajinou. V zimě jsme se brodily závějemi, v létě Lucka okusovala bylinky na zdejších lukách, plavila jsem se s ní v rybníce a snažila jsem se s ní být co nejčastěji.
„Náhoda“ mě znovu vrátila do sedla
Když se mě nedávno můj muž zeptal, jestli bychom mohli „půjčit“ kus spodní zahrady paní s koňmi, potutelně jsem se usmívala. Těšila jsem se, že možná nastane příležitost se znovu posadit do sedla. A to jsem ještě nevěděla, že půjde o dostihové „důchodce“, nádherné a proti mé Lucce OBROVSKÉ plnokrevníky. Myslela jsem i na to, jakou radost budou mít moje děti, že se občas budou smět také povozit. Viktorka toho hned využila!
Po letech na koni
Nejdříve jsem z jízdy měla trochu respekt, přece jen, je to spousta let, co jsem na koni neseděla, natož na takovémto. Ale jak jsme se rozcválali, zjistila jsem, že jízda na koni je něco, co se prostě nezapomíná. Bývalý závodní mistr se nenechal dlouho pobízet a najednou jsme doslova letěli loukami. Měla jsem obrovskou radost, že se ke mně možnost projet se na koni touto cestou zase vrátila – byl to nádherný zážitek. Nejen že je pohled s koňského sedla údajně nejkrásnější na světě, ale opět mi naskočila ona opojná energie svobody, nespoutanosti a neomezených možností a spolu s adrenalinem (opravdu jsme jeli velmi rychle) se vyplavily i hormony štěstí.
Vždyť se podívejte sami na videu, jak nám to s Trusty pádilo. Děkuju Jáje za možnost projetí na jejím koni a Aleně za natočení videa a pořízení fotek. Těším se na další jízdy!
