Letošní zima je pro mne dlouhá, přestože to není nejdelší zima, kterou pamatuji. Je to dáno životními okolnostmi. Je dlouhá, protože se moc těším na jaro.

 Bydlím v Pošumaví, nazývané místními obyvateli jako Podlesí, tady se kopce začínají docela prudce zvedat směrem k opravdové Šumavě. Když jsem dnes ráno, na první jarní den vykoukla z okna, přivítala mě pravá zima – souvislá sněhová pokrývka a mráz.

Práce šlechtí, ale i ta venku

Proč se těším na jaro? Je to nejen kvůli teplu, ale mám nakoupeno spoustu semínek a těším se na svoji zahradu. Už dávno jsem pochopila, že určitý workholismu je součástí mojí osobnosti, a že pro mě není dobrá cesta se ho snažit utlumovat. Naopak, když mu dám volný průběh, tak se cítím šťastná. Jen musím činnosti střídat a více času stráveného uvnitř mě častěji dostává k notebooku. A to je, přestože dělám činnost, která mě baví a má obrovský smysl, prostě špatně. Nejen kvůli nedostatku pohybu, strnulosti, namáhání očí, zad… Ale také kvůli ovlivnění duše. Technika je sice fajn, umožňuje nám spoustu činností zautomatizovat a dělat s menším množstvím námahy, ale odtrhává nás od přírody, od živlů, které jsou zásadní pro vývoj člověka, pro jeho zdraví i duši. Důsledky přetrhání pout s přírodou vidíme všude kolem sebe. Přesunutí všeho do on-line prostředí vnímám jako velmi chybný krok a prostředí, kterému se vyhnu, co nejvíce to půjde.img 5609

Už když jsem na vloni v létě ručně sušila seno v sadu pro zvířata, která chovají moje rodiče, tak jsem si v duchu říkala, že každý mladý člověk by si měl vyzkoušet, kolik námahy dá vyprodukovat jídlo. Nechci moralizovat ani poučovat, každý dostane to, co potřebuje pro svoji životní cestu. Pro mě je zásadní pochopení, že manuální práce venku v přírodě mi přináší nové myšlenky, pochopení řady spojitostí, vzorců včetně emočních. Nakonec velká část knihy Léčba informací vznikla v mých myšlenkách při procházkách venku nebo při práci na zahradě. U notebooku jen přepíšu myšlenky, které se mi uspořádaly v hlavě venku v přírodě.

Něco se (možná) rýsuje

img 5602Od vydání mé knihy jsou to přibližně dva roky. Mezitím jsem napsala další dvě publikace, odbornější Průvodce, určené pro užší okruh čtenářů. Jeden o borelii a spirochétách, ten už vyšel na podzim, druhý Průvodce jednotlivými informačními přípravky se zatím chystá. Svoji práci jsem dokončila před pár dny, teď je řada na kolegyních a kolezích, na grafičce.
A já, pořád před sebou potřebuju mít směr a cíl. A tak mi v hlavě začalo klíčit semínko na další knihu. Už mám její název a v hlavě jsem si připravila osnovu. Možná ji ještě v průběhu práce několikrát změním, ale důležité semínko je zaseto. Proto se tak těším na zahradu. Jak začnou semínka v zemi klíčit a růst, tak vím, že to tak bude i s knihou. Že mi pomohou napojit se na vesmírnou informační databázi, kvantové pole, a to povede mé myšlenky, abych mohla sdělit lidem čtivou formou podstatné věci. Vím, že těch myšlenek, které mám sdělit je spousta.img 5617

Svou první knihu Léčba informací jsem napsala v období, kdy byla dcera Viktorka malá, trávila jsem více času doma, méně přednášela. Teď jsem v podobné situaci. Na léto nic moc neplánuji. Vím, že spoustu času strávím doma a těším se na to. Dělám už to tak rok. Od rána tak přibližně do tří pracuji pro informační medicínu, píšu články, připravuji receptury, komunikuji s poradci, řídím kolegy, a pak se jdu realizovat na zahradu. Kromě zábavy tak vyprodukuju spoustu zeleniny, bylinek. Díky svým předkům, kteří byli chudí, drobní zemědělci na kamenitém podlesí, mám sklony hromadit zásoby, nic nevyhodit. Protože vím, jak emoční vzorce ovlivňují vše i zdraví a dovedené do extrému škodí, tak se s nimi kromě detoxikace vypořádávám i vědomou formou. Vyprodukuji hodně zeleniny, kterou pak i hojně rozdávám. Když ale nespotřebovanou vyhodím na kompost, tak vědomě vnímám koloběh přírody a vím, že to tak má být. Na zahrádce zelenina vyrostla, zbytky a nadbytky shnijí na kompostu, který vrátím na záhony. Pěstování vlastní zeleniny má řadu dalších výhod. Jednou je i to, že nemusím chodit tak často nakupovat. Bohatě stačí jednou za 14 dní. Je tedy důležité uvést, že mám dva velké mrazáky naplněné surovinami z vlastních zdrojů.

Při svých zahradnických pokusech zásadně používám jen přírodní prostředky a zkouším pokusy s informační medicínou aplikované na rostliny. Mám velký skleník, který je průchozí z domu. Některý rok přežijí zimu i choulostivá rajčata a papriky. Letos se to díky opravdu velkým a déletrvajícím mrazům nepovedlo. Naštěstí přežily subtropické rostliny, olivovníky, citrusy, fíky. Přikládám fotku, jak krásně začaly nasazovat. Považuji to za dobré znamení. Nejsem odborník, většinu věcí zkouším metodou pokusu a omylu, jako dítě mne neskutečně otravovalo pomáhat mamince a babičce na zahrádce. Dnes se tomu směju.

Slíbila jsem kolegyni Lindě, která je mi opravdu velmi blízká, a o moje stránky Léčba informací se vzorně a s láskou stará, že některé články budou i více o mém životě, abych nepsala jen o odborných tématech. Tak vás budu postupně seznamovat nejen se svými zahradnickými pokusy. Mám i krásné jezírko, velkou skalku, nově vysázený sad… Máte se na co těšit. A pokud by vás zajímal můj názor na některá témata, tak mi pošlete vzkaz. Témata mohou být nejen zdravotní, zahradnická, ale i týkající se ekologické domácnosti, vaření, cokoli vás bude zajímat.

Krásné jarní dny!

Marie Vilánková

Poradna