Jak působí viry na naši psychiku?

Máme za sebou dva roky s koronavirem. Přinesl hluboké změny ve společnosti.

O tom, že mikroorganismy mění naše vnímání, emoce a pocity jsem psala v mnoha článcích a i v mé knize Léčba informací. Proto věřím, že je třeba apelovat na každého z vás, abyste zůstali sami sebou a zabránili manipulaci a vnuceným emocím, které přicházejí i s virovou náloží.

Viry: zkušení manipulátoři

Nový typ koronaviru v tomto směru není výjimkou. Má hodně zvláštních vlastností. Jednou z nich je, že u každého nakaženého okamžitě rozezná jeho slabiny a napadne tkáně a orgány, které jsou oslabené emočními a fyzickými toxiny. U někoho jsou to ledviny a močový systém, u jiného střeva a trávicí ústrojí včetně jater a slinivky, často bývá napaden i krevní oběh a výstelka cév. Další nepříjemnou vlastností viru je, že napadá periferní nervový systém a skrze něj se během pár dní dostává do emočního mozku a odtud dále do všech struktur. Nejtypičtějším příznakem je ztráta čichu; čichový nerv vede přímo do limbického, emočního mozku, protože ten se vyvinul z čichového centra. Zaznamenány byly ale také potíže se zrakem, sluchem, obrna lícního nervu, pohybové problémy, třas… U velké části nakažených dochází k napadení emočních center, které se projevuje depresemi, úzkostmi, nespavostí a mnoha psychickými problémy.

Pozor na stresovou a emoční zátěžPozor na stresovou a emoční zátěž

Emoční změny se bohužel týkají nejen těch, co onemocnění prodělali, ale i všech ostatních. Stresová a emoční zátěž byla v posledních dvou letech skutečně vysoká. Negativně vnímanou emocí je nejistota a té jsme zažili opravdu hodně. A nejenom my, ale ve velké míře i naše děti. Ty přišly o řadu radostí a jejich svět se často smrskl na online výuku, která nikdy nemůže nahradit prezenční výuku vedenou učitelem. Velkou část informací vnímáme mimosmyslově, emočním přenosem, a ten se přes monitory ztrácí. Dětem samozřejmě zásadně chybí kolektiv a občasné setkání s kamarády ho nedokáže plně nahradit. Sama jsem hodně ubrala v přísnosti na své děti, protože případné emoční a stresové poškození se řeší mnohem hůře než doplnění vědomostí. Navíc, problém se samoorganizací mají i mnozí dospělí, nedokážou dlouhé dny pracovat samostatně a toto jsme požadovali po našich dětech.

Narůstají psychické problémy

Existuje řada studií a pozorování psychologů, že počet lidí s psychickými problémy se několikanásobně zvýšil. Prakticky všichni, kteří se v minulosti s nějakými potížemi potýkali, se dostávají do poměrně závažných problémů. Týká se to i dětí. A bude to ještě kulminovat, až se začne vše postupně uvolňovat a dostávat do normálních kolejí, až opadne fáze akutního stresu. Například švýcarská studie udává, že závažné depresivní syndromy byly obvyklé přibližně u 3 % obyvatel, v průběhu lockdownu 9 %, krátce po uvolnění 12 %, s postupným dalším nárůstem na 18 %. A to opatření ve Švýcarsku netrvala tak dlouho a děti chodily do škol, téměř vše bylo otevřené, jen za zvýšených hygienických opatření.

Studie na statisících pacientech s prodělaným covidem potvrzují, že více než třetině byly diagnostikovány psychiatrické nebo neurologické obtíže. Nejvíce, téměř pětina, trpí úzkostmi, velká část afektivními poruchami (změny nálad, hlavně deprese, někdy bipolární porucha – maniodepresivní syndrom). Pozor, řada lidí popisuje zvýšenou únavu, fyziologicky v těle je to stav velmi podobný lehké depresi, a pokud nebude vyřešena příčina, nebudou odstraněna virová ložiska, tak se z toho může postupně vyvinout vážnější deprese. Výsledky výzkumů ukazují, že psychické obtíže a onemocnění mozku je mnohem častější po covidu než po prodělání chřipky či jiných respiračních infekcích. Není to překvapivý závěr, protože nový koronavirus je kromě jiného i neuroinfekce.

Koronavirus mění psychiku

Důkazy, že koronavirus mění emoce, psychiku a chování přináší celá řada studií. Pro nás to není nic překvapivého, prakticky jsme to očekávali již od prvních výskytů nákazy, kdy lidé ztráceli čich. Naštěstí, podobně jako u jiných infekcí a toxinů, můžeme vycházet ze zkušeností, že odstraněním ložisek z nervových center se problémy s nepříjemnými psychickými stavy mohou vyřešit. Je tedy třeba detoxikovat mozková centra, která jsou spjata s konkrétními emocemi, a probíhá v nich jejich zpracování.

Mozek je velmi složitý orgán, jednotlivá centra tvoří dokonalou neuronovou síť, ve které probíhá zpracování neuvěřitelného množství informací, které vnímá naše vědomí a podvědomí. Narušení těchto center toxiny ovlivňuje emoční a stresové zpracování situací, které prožíváme, mikrobiální ložiska mění emoční vzorce a my vnímáme jiné, změněné pocity, ne ty naše opravdové. Výsledkem jsou jiné reakce na situace, jiné chování. Je to v podstatě ztráta naší svobody, jsme manipulováni, jsou nám vnuceny emoce virovými toxiny.

Mutace a nové kmeny

Koronavirus mění psychikuObecně je virová infekční částice tvořena proteinovými a lipidovými obaly, uvnitř jsou enzymy a genetická informace ve formě DNA nebo RNA. Když virus pronikne do buňky, rozbalí se a postupně buňku ovládne a začne ji využívat (kromě jiného) ke svému kopírování a vytváření bílkovin pro sestavení další infekční virové částice. Při tomto kopírování mohou vznikat chyby (mutace). Myslím si, že mutace vznikají nejen jako chyby, ale jsou také ovlivněny informačním polem a emočním prožíváním nakaženého člověka. Někdy se stane, že bílkovina, vytvořená na základě mutace, „zlepší“ vlastnosti výhodné pro virus, a tak se tyto zmutované viry začnou postupně prosazovat a více šířit.

Pokud se s virem setkáte ve formě nákazy, akutní infekce, tak imunitní reakce probíhá zpravidla „velmi široce“. Začnou reagovat všechny části imunity – slizniční, přirozená, protilátková, buněčná… Také imunitní buňky si jako imunitní cíl vybírají různé části a struktury viru. Proto přirozené prodělání infekce vytvoří imunitu založenou na různých typech protilátek, cytotoxických lymfocytech. Podle studií dokonce přibližně 20 % lidí vůbec nevytváří protilátky, přesto jsou proti viru imunní, protože jejich imunitní reakce a imunitní paměť je tvořena buněčnou částí imunity. U očkování se organismus setkává pouze s vybraným spike proteinem a vznikají protilátky a imunitní reakce proti tomuto proteinu, proto je také takto vytvořená imunita spíše úzce specializovaná.

Když si představíme virus jako knihu, má koronavirus přibližně 30 000 písmen. To je jako delší článek v časopise. Když se nová mutace prosadí, obvykle dojde ke změnám na několika aminokyselinách, maximální změna je přibližně 0,3 %. V analogii se článkem je to několik slov, maximálně věta. Pokud náš organismus nese „celou“ informaci o viru (např. díky prodělané nemoci) tak stejně jako změna několika slov úplně nezmění smysl článku, tak i informace o viru je dostatečná na to, aby imunitní buňky virus rozeznaly. U očkování je to složitější, protože vakcína nenese informaci o celém viru, ale jen o spike proteinu (přibližně 10 % informace). Je to třeba jako odstavec, jehož význam může být výrazněji změněn i pár slovy. Když se mutace hromadí a změn je stále více, může z kmene postupně vzniknout nový druh.

Poradna