Anaerobní bakterie jsou bakterie žijící za nepřítomnosti kyslíku. Mnohé z nich se běžně vyskytují na sliznicích úst, střeva či v ženském pohlavním systému. V dnešním článku se zaměříme na ty v ústech.
Porphyromonas
Jsou to gramnegativní, nesporulující (nevytváří spóry) bakterie. Existuje jich přibližně 16 druhů, některé jsou součástí lidského i zvířecího mikrobiomu, některé přežívají i volně v prostředí. Největší problémy způsobují dva zástupci Porhyromonas gingivalis a P. endodontalis. Jsou velmi častými patogeny parodontálního plaku, u nemocných parodontózou jsou nalézány asi v 90 % případů. Tyto bakterie jsou úzce příbuzné skupině bakterií Bacteriodes a byly z této skupiny vyčleněny. Jejich název pochází z řeckého přídavného jména porphyreos, což znamená fialový. Ke svému růstu a jako zdroj energie nevyužívají sacharidy, ale fermentují aminokyseliny, také k růstu potřebují hodně železa.
Nejčastěji patogenně působí tyto dva druhy:
- Porphyromonas endodontalis – způsobuje hlavně endodentální infekce – infikované zubní kanálky, zubní váčky, někdy i v parodontálních chobotech.
- Porphyromonas gingivalis – nalézána v ústní dutině, ale i v celém trávicím traktu, dýchacích cestách, někdy ve vagině. Prakticky vždy jsou přítomné v parodontálních chobotech.
Bakterie Porphyromonas jsou patogenní nejen v ústech, ale poškozují i další orgány, protože produkují toxiny poškozující zejména vazivovou tkáň, rozkládají kolagen a elastin. Mnohdy mohou být spolupříčinou nádorů, nalézány jsou zejména u kolorektálního karcinomu, rakoviny žaludku, dělohy. Často jsou spojeny i s autoimunitními onemocněními jako revmatoidní artritida, jejich enzym peptidyl-arginin deimináza se podílí na citrulinizaci a vzniku protilátek typických pro autoimunitní artritidy a další záněty pojivové tkáně. Jsou nalézány v ateromových plátech a zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění. Infekce P. gingivalis snižuje počet regulačních T-buněk (Tregs), což vede k zintenzivnění autoimunitních reakcí a může úzce souviset i s různými intolerancemi. Mohou se podílet i na výtocích a problémech s urogenitálním traktem, ale nacházejí se někdy i třeba u chronických infekcích dýchacích cest a typická jsou smíšená ložiska s mykobakteriemi. Troufnu si tvrdit, že tato smíšená ložiska mohou být i častá u různých zánětů střev. Z tohoto pohledu je u narušeného orálního mikrobiomu dentální hygiena obrovsky důležitá, protože díky ní se může snižovat nálož patogenních bakterií, která se dostává do střev.
Co je zásadní: mohou zvyšovat riziko neurodegenerativních onemocnění a vzniku Alzheimerovy demence. Vytváří toxiny rozkládající bílkoviny nazvané jako gingipainy. Ty působí nejen na závěsný aparát zubů, ale pronikají i do mozku. V poměrně velkých koncentracích byl právě tento toxin nalezen v prionových mozkových placích spolu s tau priony a prionových amyloidních beta placích. Takto postižené oblasti mozku vedou k jejich rychlé destrukci a ztrátě funkcí. Nadprodukce amyloidu a tau proteinu byla při výzkumech na myších důsledkem proniknutí těchto bakteriálních toxinů do mozku. Některé studie prokázaly, že lidé s menším počtem zubů mají větší pravděpodobnost demence. Bakterie a toxiny se do mozku nedostávají jen krevní cestou. Dokáží přežívat i intracelulárně a šířit se mohou jednak po endotelu cév, ale dokonce i pomocí imunitních buněk a přes neurony periferního a vegetativního nervového systému.
Tannerella
Další, příbuznou anaerobní bakterií, která je rozšířeným patogenem, je Tannerella forsythia. Byla také vyčleněna ze skupiny Bacteriodes. Často je nalézána u lidí s parodontózou, málokdy působí samostatně, většinou spolupůsobí s dalšími patogeny v biofilmech a minerálních placích. Hojně se vyskytuje také u lidí s metabolickým syndromem, obzvláště u žen. Pokud je v ústním prostředí vyšší množství glukózy, vytváří se díky metabolismu bakterií ve zvýšené míře problematický metabolit methylglyoxal. Tento toxin ničí bílkoviny ve tkáních a dochází k poškození buněk včetně vlivu na DNA buněk, zrychluje jejich stárnutí. Tento metabolit se kromě jiného navazuje na volná nervová zakončení a způsobuje chronické bolesti. Obvykle diabetici mají v těle jeho zvýšené množství, zasahuje do tvorby LDL tukových částic, které se ve zvýšené míře ukládají do stěn cév, zvyšuje tak riziko aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění. V aterosklerotických plátek byla dokonce nalezena ložiska bakterií Tanerella forsythia a ve zvýšené míře docházelo k tvorbě pěnových buněk. Také tato bakterie může způsobovat bakteriální výtoky u žen. Je též spojována se zvýšeným rizikem rakoviny jícnu.
Prevotella
Tyto bakterie jsou součástí ústního, střevního i vaginálního mikrobiomu. Jsou poměrně frekventovaným původcem zánětů dýchacích cest, středního ucha a dutin. Mnohdy jsou i příčinou různých kožních abscesů, zánětů v okolí nehtů, vaginálních výtoků, infekcí močových cest, ale třeba i zánětů kostní dřeně nebo mozkových abscesů. Jsou častou příčinou i parodontózy a dásňových abscesů, zánětů kořenových kanálků, váčků pod zuby a zubních kazů, obzvláště mezizubních, hlubokých, zasahujících do kořene. Patogenní jsou zejména druhy Prevotella intermedia, oralis, dentalis, nigrescens, oris, multisaccharivorax. Prevotella při zánětu v ústech proniká do krevního oběhu a může způsobit řadu problémů. Je spojena se snížením protinádorové imunity, ale i s autoimunitními onemocněními a neurodegeneracemi. Ke svému růstu využívá ve velké míře i ženské pohlavní hormony, proto je častější u žen a problémy způsobuje i v těhotenství.
Parvimonas, Filifactor
Ze skupiny peptostreptokoků jsou nejvíce patogenní Parvimonas micra (dříve Peptostreptococcus micros) – často se nacházejí v plaku u pacientů s parodontózou. Někdy pronikají dál do organismu a byly nalezeny v zánětech meziobratlových plotének, zánětech kloubů a kostí, v mozkových abscesech. Důležitým patogenem je i Filifactor alocis; je spojován s parodontálním onemocněním a endodontickými lézemi. Napadá epitelové buňky a přežívá i intracelulárně. U zdravých dásní je jeho výskyt minimální. Podporuje ostatní patogenní bakterie v růstu.
Eubacterium
Obvykle jsou nacházeny ve vzorcích z parodontálních kapes, infikované zubní dřeně a kazivého dentinu. Pokud se přemnoží, tak parodontóza postupuje rychle, dochází k rozsáhlé destrukci. Běžně jsou součástí střevního a vaginálního mikrobiomu, problémy vznikají při přemnožení. Eubacterium minutum, E. nodatum a další jsou často nalézány v okolí zánětu implantátů, obzvláště v počátku, kdy je zanícená měkká tkáň okolo implantátu.
Fusobacterium
Jsou to patogenní anaerobní tyčinky a obvykle se nacházejí v dýchacích cestách, zažívacím a pohlavním ústrojí. Jsou spojeny s ulcerózní kolitidou, rakovinou střev, slinivky, prsu, žaludku, abscesy jater. Způsobují vážnější záněty mandlí, nosohltanu, s tvorbou hnisavých ložisek. Hrají roli i u předčasných porodů. V ústech tvoří smíšená ložiska a podporují nárůst dalších anaerobních bakterií. V ústech je obvykle nacházena jednak v parodontálních lézích, ale proniká také do zubní dřeně a podílí se na kazech a zánětech zubních kanálků. Tyto bakterie napadají slizniční a vazivové buňky, mohou se šířit i po endotelu. Nejčastěji se jedná o Fusobacterium nucleatum, periodonticum.
Actinomycety
Jsou to běžné bakterie, které najdete jak ve vnějším prostředí, ale jsou také součástí kožního, orálního, střevního, vaginálního mikrobiomu zvířat i lidí. V ústní dutině je problematická jejich schopnost vytvářet pevná vlákna, zpevňovat smíšené biofilmy a mikrobiální ložiska a přichytávat je na tkáně. Výraz aktinomycety v řečtině znamená paprskovitá houba. Způsobují různé typy abscesů a hnisavé infekce. Často tvoří smíšená mikrobiální ložiska s další popsanou bakterií – aggregatibacter.
Selenomonady, Veillonelly
Běžně v mikrobiomu trávicího traktu a horních cest dýchacích. Při přemnožení v ústech mohou vytvářet záněty zubů, většinou jsou i v parodontálních lézích. Často je přemnožen u lidí s agresívní formou parodontózy s vysokým úbytkem kostí. Mohou vytvářet ložiska v kostech v kostní dřeni.
Methanobrevibacter oralis a další methanogeny
Anaerobní mikroorganismy z říše Archea. Mají schopnost vytvářet metan z vodíku a oxidu uhličitého. Tím ale mění prostředí v plaku a biofilmech a podporují růst ostatních bakterií. U zdravých dásní nebyly tato bakterie nikdy nalezeny, naopak hojně se vyskytují prakticky u každé parodontózy. Také pronikají do zubních kanálků a obvykle dochází k vyšší bolestivosti. Mohou z úst pronikat i do dalších tkání, byly nalezeny i v mozkových abscesech. Bohužel díky zvláštnímu metabolismu mohou přeměňovat z dentálních materiálů uvolňující kovy jako můstky, korunky, kompozity, amalgámy na vysoce toxické produkty.