Síla cyklů, kterými prochází příroda, dala vzniknout i svátku, který dnes známe jako Čarodějnice (nebo Krásnodějky?). Co je jeho poselstvím? 

Krásnodějka

woman 2248917 1280

Dnes se v našem seriálu se trochu podíváme do historie. Na přelomu dubna a května se v lidové tradici pálí čarodějnice. Čaro ve slovanských řečech znamená půvab, kouzlo, neobyčejné až zázračné působení. Jak se ze svátku, kdy měly být oslavovány ženské vlastnosti, tajemství vzniku nového života, plodnosti, ženských někdy až neuvěřitelných schopností léčit, pomáhat druhým, stalo pálení čarodějnic, představa, že jsou trestány ženy, které mají tak trochu jiné schopnosti, než je běžné. Zároveň je celý svátek asociován s církevními hony na čarodějnice. Hnutí, které ženy mělo mučit, zabíjet, ponižovat, zabránit jejich působení. Když se řekne čarodějnice, tak většina lidí si představí ošklivou, divnou bytost, která sice má zvláštní schopnosti, ale nepřináší nic moc dobrého.

Přínos ženy není v její síle

Slovo čarodějka, čarodějnice je zatížené velkém množství negace, ve svém původním smyslu je to ale Krásnodějka, žena, která vytváří lepší a krásnější svět. Ne násilím, usilovnou prací, ale přirozeným využitím přírodních sil, toho, co je jí vlastní. Ženy umí vnímat svoje emoce a skrze ně komunikovat s přírodou, dalšími bytostmi a celým vesmírem. Jejich síla je v jejich slabosti. Nemají takovou fyzickou sílu jako muži, nejsou stvořené proto, abych jejich přínos světu byl založen na fyzickém výkonu, ale svými představami, intuicí, fantazií dokážou přinést nová řešení, mají být vizionářkami, kreativními silami. Možná namítnete, proč je mezi nimi málo autorek převratných vynálezů, nových vědeckých teorií, vynálezkyň. Můžeme se ale ptát, jak by to bylo, kdyby tisíce let nebyly utlačovány. Můžeme se jen domnívat, jaké temné síly stály za čarodějnickými procesy, hony na čarodějnice, kdy přišlo o život mnoho neobyčejných žen a další statisíce jich byly zastrašovány a ponižovány. Tyto procesy se táhnou celými dějinami, jen se mění jejich forma. Za každým násilím vždy stojí strach. U čarodějnických procesů je to strach mužů z žen. Silné téma, které nalezneme ve většině vztahů, rodin, komunit, tento strach naleptává každou společnost. Je to obrovský paradox, každý muž v hloubi duše touží být pro svoji ženu jednička, chce být tím silným, který ji ochrání, ale stane se opravdovým ochraňujícím mužem, až když se přestane bát její vnitřní síly, ale naopak její vnitřní sílu bude milovat, respektovat, i když jí často nerozumí. Stane se mužem, když ženu bude milovat jako bohyni, dárkyni života, když pochopí, že žena je mnohem „silnější“ než on, protože umí lépe komunikovat s vesmírem a čerpat zde nevyčerpatelné množství energie a informací. Když pochopí, že žena mu tyto síly přírody může zprostředkovat a naučit je vnímat.

Podle starých Keltů

Pohled do historie a do přírody nám poodkryje některá tajemství. Cykličnost a rytmus, to jsou důležité přírodní zákony, které umožňují vznik nového života, růst a vývoj. Na cokoli přírodního se zaměříme, třeba na rostliny, květy, šišky, louky, roj včel, tak na různých úrovních můžeme vnímat cykly a smyčky, od buněčných procesů, přes společenství živých organismů, příjem a zpracování potravy, hormonální systém, měsíční periodu, po střídání ročního období až po vesmírné cykly. Nic neroste přímo do nebe, ale cykly se pomalu tvoří spirála vývoje. Člověk intuitivně cítí, že cykly, vývoj po spirále je obrovsky důležitý a vždy se k určitým, opakujícím se obdobím vážou určité rituály. Naše země je v srdci Evropy a míchají se zde vlivy různých národů a kultur. Před několika tisíci lety naši zemi obývali hlavně Keltové, kteří zde zanechali nejen fyzické, ale i velmi důležité informační stopy. Naše vlast je protkána informačními dálnicemi (tzv. leylines) spojujícími jednotlivé důležité uzly, tedy kultovní místa. Po těchto meridiánech země proudí informace. Keltové nám zanechali i jejich pojetí roku a rituální oslavy důležitých počátků období. Když se do Evropy šířilo křesťanství, tak se snažilo potlačit pohanství, oslavování přírodních sil, chtělo vymýtit původní bohy a mýty. Tradici rituálních oslav přírody se ale nepodařilo zastavit, byla pro lidi velmi důležitá, proto většina těchto keltských svátků byla přetvořena na křesťanské. A na jejich původní význam se někdy pozapomnělo.

Keltský nový rok – Samhain – 1. listopad

Keltský nový rok začínal nejtemnějším a nejsmutnějším obdobím roku – svátkem Samhain. Nocí duchů a setkání se zemřelými předky, byla to oslava cyklu smrti a znovuzrození. Podle pohanské tradice bohyně Příroda putuje do podsvětí hledat svého usmrceného muže a počne zde syna, vládce nového roku, který se zrodí o zimním slunovratu. Podle této tradice je mužský princip smrtelný na rozdíl od ženy, jejíž princip je cyklický – neustále se obnovující. Nese v sobě ještě poselství, že je třeba muže obětovat, aby byla zachována plodnost ženy. Často je oběť spojena s principem světlé a temné stránky muže, světlá stránka je zabita a určité období roku vládne ta temná. Má to svůj smysl, aby bytost mohla být celistvá, dokonalá, je třeba temnou stránku nepotlačovat, ale zapojit do osobnosti. Tento starý mýtus najdeme v mnoha prastarých kulturách včetně egyptské a mayské. Tento svátek, tedy spíše jeho torzo, přetrvalo jako Dušičky nebo v anglicky mluvících zemích jako Halloween (z angl. All Hallows Eve) – Svátek všech svatých.

Zimní slunovrat Alban Arthuan – 21. prosinec

Zimní slunovrat, Alban Arthuan, světlo Artuše, zrození boha slunce, v přírodním cyklu je to návrat slunečních paprsků, prodlužování dne, opětovné zrození světla. Toto období v křesťanské tradici oslavujeme jako Vánoce, narození Ježíše. Na mystické úrovni ho můžeme vnímat jako zrození světlé části muže, které se propojí s temnou stránkou jeho duše, která nezemřela, ale vládla v nejtemnějším období roku. Symbol Ježíše je symbolem muže, člověka, který je božím synem, pochopí cyklus zrození, umírání a nesmrtelnosti. Ukazuje nám cestu, že když v sobě propojíme svoje temné a světlé stránky, budeme milovat sebe a celý vesmír, vnímat, že jsme součástí Boha, vesmíru, tak budeme stejní jako on. Byl člověkem, a tím, že to dokázal on, tak nám dal šanci to zopakovat a dokázat to také.

Svátek světel – Imbolc – Křesťanské Hromnice – 2. února

Křesťanské Hromnice jsou svátkem, kdy se slaví Uvedení páně do chrámu (původně Očištění panny Marie – čtyřicet dní po porodu, konec šestinedělí) a světí se svíce, hromničky, které nás mají ochraňovat před bouřkami a zapálení stavení bleskem. V keltské tradici svátek Imbolc, svátek světel byl zasvěcen nejen ohni, ale i očistě na fyzické i duchovní úrovni. Byla to slavnost panny, nevinnosti jako příprava na růst, obrodu a počátek úrody. Byl zasvěcen bohyně Brigit, která bývá zobrazována v bílých šatech. Od Brigit pochází anglický termín pro nevěstu bride a také tradiční bílé šaty jako symbol nevinnosti. Matka země se připravuje na vznik nového života, na nový plodný rok. engin-akyurt-y1ry35xx9d0-unsplash.jpg

Jarní rovnodennost – Alban Eilir – 21. březen

Jarní rovnodennost je oslavou návratu života na zemi, jara, plodnosti a nového života. Svátek byl zasvěcen bohyni jménem Ostara (jinak také Aurora, Aušra, Eostre), bohyně úsvitu, jara. Souvisí s křesťanskými Velikonocemi, které se slaví po prvním úplňku, který nastane po jarní rovnodennosti. Anglický a německý název Velikonoc Easter, Ostern pochází ze jména této bohyně. Symbolem jsou vejce, zárodek nového života, talismany plodnosti. Dodnes barvíme kraslice, oblíbená červená má souvislost se sexualitou. Možná temně rudá symbolizuje menstruační krev a plodnou ženu. Velikonoce jsou svátkem navazování sexuálního vztahu mezi mužem a ženou, symbol přetrvává v podobě velikonoční pomlázky. Je to období, kdy se páry seznamují, dávají najevo svůj zájem. Muž ženu vyšlehá, ona mu za to dá namalované vejce. Mnoho žen může namítnout, taková hloupá tradice symbolizující porobení ženy. Jenže abychom něco změnili nepomůže problematické věci zrušit, je lepší pochopit jejich původní, skrytý smysl a transformovat do změněných životních podmínek. Samozřejmě určitý prvek násilí, agresivity do sexuálního vztahu patří. Ne nadarmo v mozku centra agresivity a sexuality jsou těsně vedle sebe. V ideálním případě je proces aktivního chtění, tedy prožívané agresivity, procesu získat, to, co a koho chci, součástí zdravé sexuality. Naše instinkty jsou silné, a i v dnešní době na podvědomé úrovni ženy přitahují silní muži, kteří ji dávají pocit, že ji ochrání a zabezpečí.     

Beltain – Čarodějnice – 30. duben

A konečně se dostáváme ke svátku lásky, radosti, ohně, ale také k tradici pálení čarodějnic, svátku Beltain (jasný oheň), který začíná v předvečer 30. dubna a slaví se 1. května. Je to astrologicky pravý opak temného Samhainu, síly světla vítězí nad silami temnoty. Symbolicky byly zhášeny všechny ohně v obydlích a na obřadním místě zapalovali druidové oheň nový. Nový oheň symbolizoval očistu, spálení všeho starého, opuštění starých křivd, možná i proces odpuštění. Při Samhainu 1. listopadu přežila temná část duše, aby byla přijata a zapojena do celistvé osobnosti, tak při Beltainu 1.května má být naopak již celistvá duše očištěna od všech negativních a blokujících zátěží. Měli bychom opustit, ohněm spálit všechny staré křivdy, bolesti a očištění vykročit do nového cyklu. Je to také symbolicky propojení mužské a ženské polarity, probuzení sexuální síly, je to období navazování sexuálního spojení muže a ženy. Symbol májky, mužského falu, zaraženého do klína ženské země, nebo také věnce na vrcholu, je dostatečně symbolický. Také zvyk líbat ženy pod rozkvetlou třešní, květy jsou v té době opylovány a vznikají nové plody, stavění malých májek pod okny vyvolené a mnoho dalších zvyků.

Z krásnodějky čarodějkou

A jsme u klíče, proč čarodějky a ne krásnodějky. Někteří muži, než by na symbolické rovině přiznali svoji slabost, své temné stránky, svou touho po ženě, dárkyni života, tak ji raději ze strachu symbolicky zabijí. Ženy v tomto období oslavovaly svou ženskost a plodnost, schopnost dávat život, obrovské tajemství přírody. Svobodné, nezávislé, vášnivé ženy si vybíraly své muže. Dokonce byla tradice, že se uzavírala zkušební manželství na rok, v dnešním světě bychom řekli, že pár spolu chodí a sexuálně žije bez dalších závazků. Křesťanští kněží, s potlačenou sexualitou, začali podněcovat strach mužů z divoké, svobodné ženské sexuality, a oslavy ženské plodnosti se zvrhly v extrémním případě až v popravy.

Letní slunovrat – Alban Heruin – 21. červen

Keltský rok pak pokračuje svátkem Alban Heruin, v křesťanství se dochoval jako Svatojánská noc. V tomto období sbírané byliny měly nejvíce účinných látek a také největší sílu, devatero kvítí natrhaných při svatojánské moci má nejen léčebné, ale i magické účinky. Která dívka neotrhala kopretinu se slovy: Má mě rád, nemá mě rád? I tato tradice má kořen v tomto období, kdy se spojovalo léčivé slunce s léčivou silou vody. Jako zimní slunovrat je svátkem zrození nového jedince, tak tento svátek je zrozením nové rodiny, je i svátkem komunity, budování zázemí, vlastního domu, zásob.

Lugnasad – 1. srpen

Lugnasad byl svátkem začínající sklizně, umění, řemesel. Tento svátek podporuje plodnost země a rituály má připravit zemi na další cyklus. Je to i svátek oběti, Je třeba se oprostit od ulpívání, a navrátit se do své duše, abychom zachovali to, jen to, co je nejdůležitější – svobodu a osvícenost. Symbolicky umírá i obilí, je cepy vymláceno, aby vydalo zrno, které se rozemele a z mouky se upeče chléb. Je to období svateb, symbolicky sňatku boha Luga a matky Země.

Podzimní rovnodennost – Alban Elved – 21. září

Posledním svátkem je Alban Elved, čas poděkování za úrodu a začátek přípravy na zimu a nejtemnější část roku. Smyslem je také upevnění rodiny, pořádali se slavnosti, posvícení. V tomto období také hodně žen otěhotní, všeho je dostatek, tak se dítě může ideálně vyvíjet a narodí se v létě dalšího roku, v období hojnosti.  

goddess 3575781 1280

Mužská a ženská polarita

Keltský rok kromě rituálů spojených s úrodou a plodností země, nese i symboliku vztahu muže i ženy. V každé duši je ženská i mužská polarita a my se učíme v našich životech tyto polarity spojovat, abychom dosáhli sjednocení, dokonalosti. A učíme se to i na partnerských vztazích. Můžeme se inspirovat keltským a křesťanským rokem v naší životní cestě. Symbolika svátku Samhain nám sděluje, aby mužská polarita v nás a obecně i muži se nebáli ukázat svoje slabé stránky. Paradoxně tím dojde k jejich posílení. Já sama mám mužskou polaritu hodně silnou a pochopila, že její potlačování je pro mě špatná cesta. Naopak čím je silnější muž ve mně, musí být i „silnější“ žena. Nedávno, když jsem se ve chvílích smutku potřebovala vyplakat, mě moje dcera Anežka utěšovala slovy: „Mami nebreč, víš, kolik lidí tě obdivuje za to, jak jsi schopná a silná?“ Na to jsem jí odpověděla: „Jsem silná právě proto, že umím ve chvílích smutku brečet, a také děkovat za to, co mám a přát si, aby se rozuzlily věci, které mi smutek způsobují“. Poznáním, prožitím svých temných, potlačených stínů duše nám umožní, tyto vlastnosti zařadit do svého života a začít je využívat pro náš prospěch.

Poselství Beltainu je naopak opustit přežité, poškozující emoční vzorce, odpustit lidem, kteří nám ublížili, opustit temné síly, rozpustit ego. Ženy jsou emočně velmi citlivé a dokáží nejen emoce vnímat, ale i vyvolávat u druhých. Za čarodějnici byla považována žena, která zneužívala své schopnosti k tomu, aby buď sobě nebo i někomu pomohla získat něco, na co nemá nárok a přirozeně by nevzniklo, pomáhala ovlivnit podvědomí jiného člověka. To je prakticky manipulace, změnit emoce druhého člověka tak, aby udělal to, co sám nechce, ale chce to někdo jiný. Ženská část duše je ta, která manipulovat, vyvolávat a ovládat emoce umí. Je to ale vždy krátkozraké, protože taková cesta k opravdové spokojenosti a radosti nevede. Člověk je svobodný tvor, který má vnímat vesmírné zákony a podle nich jít na své životní cestě. Patří k tomu i to, že někdy uděláme chybu. Ostatní nás na ni mohou upozorňovat, ale nemohou nám bránit v tom, co chceme. Ano někdy je to těžké, dívat se na blízkého člověka, jak jde z našeho pohledu špatnou cestou, možná ale pro jeho poučení velmi potřebnou. Sami za sebe bychom měli být co nejvíce propojeni s vesmírem, přírodou, abychom dokázali vnímat, která cesta je pro nás ta pravá. Aby se z čarodějek staly krásnodějky, bytosti, které jsou součástí změny světa k lepšímu.

Poradna