Síla cyklů, kterými prochází příroda, dala vzniknout i svátku, který dnes známe jako Čarodějnice (nebo Krásnodějky?). Co je jeho poselstvím? 

Na přelomu dubna a května se v lidové tradici pálí čarodějnice. Jak ze svátku, kdy měly být oslavovány ženské vlastnosti, tajemství zrodu nového života, plodnosti a ženských schopností léčit či pomáhat druhým, vzniklo pálení čarodějnic?

Krásnodějka

woman 2248917 1280Čaro znamenalo ve starých slovanských jazycích půvab, kouzlo, nebo neobyčejné až zázračné působení. Díky křesťanství a jejímu honu na čarodějnice je však slovo čarodějka bohužel zatížené velkým množstvím negace. Ve svém původním smyslu je to ale Krásnodějka, žena, která vytváří lepší a krásnější svět. Ne násilím, usilovnou prací, ale přirozeným využitím přírodních sil. Žena umí vnímat svoje emoce a skrze ně komunikovat s přírodou. Její síla je v její slabosti. Nemá takovou fyzickou sílu jako muž. Její přínos světu není založen na fyzickém výkonu. Ale svými představami, intuicí, fantazií dokáže přinést nová řešení – ženy tedy mají být vizionářkami, kreativními silami.

Za vším hledej strach

Kdo může za krvavé hony na čarodějnice, během nichž mnohé přišly o život a další byly zastrašovány a ponižovány? Za každým násilím vždycky stojí strach. U čarodějnických procesů to je strach mužů z žen. Jde o velmi silné téma, které nalezneme ve většině vztahů, rodin, komunit, a to napříč historií. Je to obrovský paradox, protože muž v hloubi duše touží být pro svoji ženu na prvním místě. Chce být tím silným, který ji ochrání. Opravdovým ochraňujícím mužem se ale stane až tehdy, když se přestane bát její vnitřní síly, ba naopak bude tuto její moc milovat a respektovat, i když jí často nebude chápat. Musí být nakloněn porozumět tomu, že žena mu síly přírody může zprostředkovat a naučit je vnímat.

Síla cyklů

Když se zaměříme na cokoliv ze světa přírody, můžeme na různých úrovních vnímat cykly a smyčky: od buněčných procesů, přes společenství živých organismů, příjem a zpracování potravy, hormonální systém, měsíční periodu, střídání ročního období až po vesmírné cykly. Nic neroste přímo do nebe, cykly jsou pomalu tvořeny spirálou vývoje. A člověk intuitivně cítí, že tento vývoj po spirále je obrovsky důležitý. K určitým a opakujícím se událostem tedy vytvořil rituály. Na našem území největší otisk zanechali Keltové.

Rituály a jejich původní významava sol qhijyrt9eug unsplash

Naše území je protkáno informačními dálnicemi (leylines)spojující jednotlivé důležité uzly, kultovní místa. Po těchto meridiánech země proudí informace. Keltové nám mimo jiné zanechali i svůj pohled napojetí roku a rituální oslavy, které se k nim vážou. Když se do Evropy šířilo křesťanství, hodnostáři se snažilise o vytlačení pohanských zvyků spočívajících především v oslavování přírodních sil. Tradici rituálního velebení přírody se ale nikdy nepodařilo úplně vymýtit, proto byla většina keltských svátků přetvořena na svátky křesťanské. A na jejich původní význam se někdy pozapomnělo.

Keltský nový rok – Samhain – 1. listopad

Nový rok začínal nejtemnějším a nejsmutnějším obdobím roku, 1. listopadu. Byla to noc duchů a setkání se zemřelými předky, oslava cyklu smrti a znovuzrození. Podle pohanské tradice putuje bohyně Příroda do podsvětí hledat svého usmrceného muže a počne zde syna, vládce nového roku, který se zrodí o zimním slunovratu. Podle této tradice je mužský princip smrtelný – na rozdíl od ženy, jejíž princip je cyklický, tedy neustále se obnovující. V sobě nese ještě další poselství: muže je třeba obětovat, aby byla zachována plodnost ženy. Často je tato oběť spojena s principem světlé a temné stránky: světlá část je usmrcena a po určité období roku vládne ta temná. Má to zároveň hlubší smysl – aby jedinec mohl být celistvý, dokonalý, musí být do jeho osobnosti integrována i tato část. Tento starý mýtus najdeme i v mnoha prastarých kulturách včetně egyptské a mayské. Do dnešních dnů se Keltský nový rok transformoval jako Dušičky nebo Halloween (z angl. All Hallows Eve) – Svátek všech svatých.

Zimní slunovrat – Alban Arthuan – 21. prosinec

V tento den nastává Alban Arthuan (světlo Artušovo) – zrození boha slunce. V přírodním cyklu jde o prodlužování dne, návrat slunečních paprsků a opětovné zrození světla. Toto období v křesťanské tradici oslavujeme jako Vánoce, narození Ježíše Krista. Na mystické úrovni můžeme tento svátek vnímat jako zrození světlé části muže, jež se propojí s temnou stránkou jeho duše, která nezemřela, ale vládla v nejtemnějším období roku. Symbol Ježíše je symbolem člověka, který je zároveň synem božím, a který pochopil cyklus zrození, umírání a nesmrtelnosti. Nám ostatním ukazuje cestu: když v sobě propojíme temné a světlé stránky, budeme milovat sebe i celý vesmír. Budeme vnímat, že jsme jeho součástí a že jsme i součástí Boha a můžeme tak být stejní jako on. Ježíš byl člověkem z masa a kostí a tím, že dokázal transformovat sám sebe, dává šanci to zopakovat i nám.

Svátek světel – Imbolc – Křesťanské Hromnice – 2. února

engin akyurt y1ry35xx9d0 unsplashTento den se slaví Uvedení páně do chrámu. Původně šlo o Očištění panny Marie 40 dní po porodu na konci šestinedělí. V tento den se světí svíce – hromničky, které nás mají ochraňovat před bouřkami a zapálení stavení bleskem. V keltské tradici se jedná o svátek Imbolc, svátek světel. Byl zasvěcen nejen ohni, ale i očistě na fyzické i duchovní úrovni. Šlo oslavnost panny, nevinnosti jako příprava na růst, obrodu a počátek úrody. Zasvěcený byl bohyni Brigit, která bývá zobrazována v bílých šatech. Od jména Brigit se odvozuje anglický termín pro nevěstu (bride) i zvyk obléknout si na svatbu bílé šaty jako symbol nevinnosti. Matka země se v tomto období připravuje na vznik nového života, na nový plodný rok.

Jarní rovnodennost – Alban Eilir – 21. březen

Tento čas je oslavou návratu života na zemi, jara, plodnosti a nového života. Svátek byl zasvěcen bohyni jménem Ostara (také Aurora, Aušra, Eostre), tedy bohyně úsvitu a jara. Souvisí s křesťanskými Velikonocemi, které se slaví po prvním úplňku, který nastane po jarní rovnodennosti. Anglický a německý název Velikonoc Easter, Osternse odvozuje právě ze jména této bohyně. Symbolem svátku jsou vejce, zárodek nového života, talismany plodnosti. Dodnes zdobíme a barvíme kraslice. Oblíbená červená má souvislost se sexualitou. Je i možné, že temně rudá symbolizuje menstruační krev, přeneseně plodnou ženu. Velikonoce jsou svátkem navazování sexuálního vztahu mezi mužem a ženou – symbol svazku pak přetrvává v podobě velikonoční pomlázky. Je to období, kdy se páry seznamují, dávají si vzájemně najevo svůj zájem: muž ženu vyšlehá pomlázkou, ona mu za to dá malované vejce.

Mnoho žen může namítnout, že se jedná jen o hloupou tradici symbolizující podrobení ženy. Jenže jako v mnoha jiných případech, kdy chceme něco změnit, nám nepomůže problematické věci zrušit. Mnohem lepší je pochopit jejich původní, skrytý smysl a transformovat ho do změněných životních podmínek. A když se podíváme detailněji, určitý prvek násilí, agresivity do sexuálního vztahu patří. Ne nadarmo jsou v mozku centra agresivity a sexuality těsně vedle sebe. V ideálním případě je proces aktivního chtění, tedy prožívané agresivity (získat to, co nebo koho chci), součástí zdravé sexuality. Naše instinkty jsou silné, a i v dnešní době přitahuje ženu na podvědomé úrovni silný muž, který jí dává pocit ochrany a bezpečí.

Beltain – Čarodějnice – 30. duben

goddess 3575781 1280A konečně se dostáváme ke svátku lásky, radosti, ohně, ale také k oné tradici pálení čarodějnic, svátku Beltain (jasný oheň). Začíná v předvečer 30. dubna a slaví se 1. května. Astrologicky jde o pravý opak temného Samhainu; síla světla vítězí nad silami temnoty. Symbolicky byly zhášeny všechny ohně v obydlích a na obřadních místech zapalovali druidové oheň nový. Ten znamenal očistu, spálení všeho starého, opuštění starých křivd, možná i proces odpuštění. Při Samhainu přežila temná část duše, aby pak byla zapojena do celistvé osobnosti. Při Beltainu má být již tato ucelená duše zbavena všech negativních a blokujících zátěží. Měli bychom tedy opustit, nejlépe ohněm spálit všechny staré křivdy, bolesti a očištěni pak vykročit do nového cyklu. Symbolicky jde také o propojení mužské a ženské polarity, probuzení sexuální síly. Je to období navazování sexuálního spojení muže a ženy; i proto se stavěly májky, symboly mužského falu, které jsou zaraženého do klína ženské země. Také zvyk líbat ženy pod rozkvetlou třešní má svůj hlubší význam – květy jsou v této době opylovány a vznikají tak nové plody.

Z krásnodějky čarodějkou

A konečně se dostáváme ke klíči, proč čarodějky a ne krásnodějky. Někteří muži, než aby na symbolické rovině přiznali svoji slabost, tedy svou temnou stránku a touhu po ženě, dárkyni života, tak ji raději ze strachu symbolicky zabijí. Ženy v tomto období oslavovaly svou ženskost a plodnost, schopnost dávat život, to obrovské tajemství přírody. Svobodné, nezávislé a vášnivé ženy si své muže vybíraly. Dokonce se držela tradice uzavírání zkušebních manželství na jeden rok – v dnešním světě bychom řekli, že spolu pár chodí a sexuálně žije bez dalších nutných závazků. Ovšem křesťanští kněží, kteří svou sexualitu potlačovali, začali v mužích podněcovat strach ze svobodných a svobodomyslných žen. Oslavy ženské plodnosti se tak v extrémních případech zvrhly až v krvavé popravy.

Letní slunovrat – Alban Heruin – 21. červen

V křesťanství se dochoval jako Svatojánská noc. Byliny nasbírané v tento den měly nejvíce účinných látek a také největší sílu. Devatero kvítí natrhané při svatojánské noci má pak nejen léčebné, ale i magické účinky. Která dívka ve svém mládí neotrhala kopretinu se slovy: Má mě rád, nemá mě rád? I tato tradice má kořeny v tomto období, kdy se spojovaly účinky slunce s léčivou silou vody. Jako je zimní slunovrat svátkem zrození nového jedince, je letní slunovrat svátkem zrození nové rodiny. Zahrnuje i oslavu komunity, budování zázemí, vlastního domu a zásob.

Lugnasad – 1. srpen

Jde o svátek začínající sklizně, umění, řemesel. Podporovala se plodnost země a rituály ji měly připravit na další cyklus. Šlo o oslavy oběti, proto bylo potřeba se oprostit od ulpívání a navrátit se do své duše. Zachovat jen to, co je pro nás nejdůležitější – svobodu a osvícenost. Symbolicky umírá i obilí, které je následně cepy vymláceno, aby vydalo zrno. To se pak rozemele a z mouky se upeče chléb. Je to období svateb, symbolicky sňatku boha Luga a matky Země.

Podzimní rovnodennost – Alban Elved – 21. září

people 2588966 1280Poslední svátek keltského roku je čas poděkování za úrodu a začátek přípravy na zimu i na temnou část roku. Smyslem je také upevnění rodiny – pořádaly se slavnosti i posvícení. V tomto období také hodně žen otěhotnělo; všeho bylo dostatek, a tak se dítě mohlo ideálně vyvíjet a narodit se v létě dalšího roku, v období hojnosti.

Mužská a ženská polarita

Keltský rok s sebou kromě rituálů spojených s úrodou a plodností země nese i symboliku vztahu muže i ženy. Každá duše zahrnuje ženskou i mužskou polaritu a my se ve svých životech učíme oba protiklady spojovat tak, abychom dosáhli sjednocení, dokonalosti. A cvičíme si to i na partnerských vztazích. Na naší životní cestě se tak můžeme inspirovat jak keltským, tak i křesťanským rokem.

Symbolika svátku Samhain nám sděluje, aby se muž v nás, a vlastně i muži obecně, nebáli ukázat své slabé stránky. Paradoxně tím totiž dochází k jejich posílení. „Jsem sama, jsem silná právě proto, že ve chvílích smutku umím brečet, a také děkovat za to, co mám. A přát si, aby se rozuzlily ty věci, které mi smutek způsobují.“ Poznáním a prožitím svých temných, potlačených stínů duše je nám umožněno zařadit tyto vlastnosti do svého života a začít je využívat v náš prospěch.

Poselství Beltainu je naopak opustit vše přežité, zbavit se poškozujících emočních vzorců, odpustit lidem, kteří nám ublížili, opustit temné síly a rozpustit ego. Ženy jsou bytosti emočně velmi citlivé a dokáží emoce nejen vnímat, ale i vyvolávat u druhých. Za čarodějnici byla považována vždy ta, která zneužívala svoje schopnosti k tomu, aby buď sobě, nebo někomu jinému pomohla k získání něčeho, na co neměla nárok a co by přirozeně nevzniklo. Pomáhat ovlivňovat podvědomí člověka je krátkozraké řešení a škodí oběma. I když je to těžké, neměli bychom se snažit manipulovat ani blízkého člověka, který si z našeho pohledu zvolil špatnou cestu. A my sami bychom se měli snažit být co nejvíce propojeni s přírodou, abychom dokázali vnímat, která cesta je pro nás ta pravá.

Poradna