Miminka pro svůj vývoj mléko potřebují a je samozřejmě nejlepší když jsou krmeny mlékem mateřským. Svou roli hraje nejen složení, ale i informace, kterou mléko nese.
Síla osvěty
Přístup ke kojení se oproti minulosti velmi zlepšil. Zásluhu na tom nese řada žen, které se zasadily o osvětu a změnu přístupu v porodnicích. Když jsem byla malá já, existoval Sunar. Maminka mne na tehdejší dobu kojila dlouho, asi do 3 měsíců. Poté jí lékařka sdělila, že mi mateřské mléko určitě nemůže stačit a nařídila dokrmovat Sunarem. A stalo se to, co se stává obvykle. Jakmile dítě zjistí, že existuje pohodlnější způsob získávání potravy než náročné saní z prsa, začne prso odmítat, plakat a vynucovat si lahev. Z té totiž tekutina proudí mnohem rychleji. Ještě v 90. letech nebylo kojení úplně běžné, ale za posledních 20 let se situace velmi změnila k lepšímu. Většina maminek odchází z porodnice a miminko kojí.
Jak dlouho kojit?
Problémem je, že kvůli tlaku veřejnosti, malé informovanosti anebo třeba problémům při kojení velká část maminek s kojením končí moc brzo. K tomu přispívá i náhled veřejnosti na celou problematiku. Zatímco kojení miminek je ochotná ještě tolerovat, kojení batolat často považuje za divné, nechutné, úchylné… Tento názor je bohužel slyšet i z úst řady známých osobností či celebrit, které svým názorem ovlivní řadu maminek. Málokdo přitom zvažuje důvody, proč by se děti měly kojit přibližně do dvou až tří let.
Výživové hledisko
Savci jsou skupina živočichů, u nichž výživa narozených mláďat probíhá pomocí modifikovaných kožních žláz, tedy prsou. Čím je druh vývojově dokonalejší, tím větší má mozek a mládě se rodí na svět nedovyvinuté a závislé na péči rodičů. Extrémem jsou lidská mláďata, která se vyvíjejí ještě dalších přibližně 20 let. Když se miminko narodí, tak i jeho trávicí systém je nedozrálý, střevo je propustné a postupně se vyvíjí. Udává se, že propustnost střeva se snižuje přibližně v půl roce věku, ale mohou zde existovat značné rozdíly. Zvlášť u předčasně narozených dětí se střevo uzavírá mnohem později. Mateřské mléko je ideální, co se týče poměrů cukrů, bílkovin a dalších složek. Jenže každé mládě musí během prvních pár let vyrůst do jiné velikosti. I proto je také složení mléka u různých živočichů velmi rozdílné (člověku je z tohoto pohledu nejblíže ovce nebo koza).
Kravské mléko má mnohem víc bílkovin
Obrovským problémem umělé výživy je, že náhražky mateřského mléka se vyrábějí z kravského mléka produkovaného ve velkochovech. Krávy jsou pro tyto účely šlechtěny. Cílem je, aby za den nadojily co největší množství mléka. Proto musí být krmeny vysoce bílkovinnou stravou, o jejíž kvalitě spotřebitel neví nic. Dalším úskalím může být, že kravské mléko obsahuje mnohonásobně více bílkovin než to mateřské, jedná se zvláště o kasein. Navíc, kravský kasein se od lidského liší. V kyselém prostředí kravských žaludků se sráží a vytvoří tuhou, kompaktní hmotu, kterou zvíře tráví postupně. Lidský kasein vytváří hmotu mnohem měkčí konzistence a je pro děti mnohem lépe stravitelný než kravský.
Proč je kravské mléko rizikem?
Šlechtěním krav však vznikají další látky různého typu, například z betakaseinu typu A2 rozkladem vznikají opioidní peptidy, které mají nepříznivý vliv na nervový systém. Mléko od krav má také několik typů syrovátkových bílkovin, které mateřské mléko vůbec nemá. Jsou to laktaglobuliny a laktaalbuminy, na které pak zvýšeně reagují atopické děti a odpověď organismu na ně se může stát hlavním pilířem vzniku alergií, astmat a ekzémů. Z výživového hlediska má tedy kravské mléko pro batolata mnoho rizik, a to nevíme nic o jeho výživové kvalitě. Z tohoto pohledu je opravdu lepší dítě kojit co nejdéle. Batole samozřejmě mléko potřebuje, proto spolu s kojením zavádíme i jinou stravu – ovšem kravskému mléku a výrobkům z něj bychom se měli vyhýbat.
Bez jogurtů i sýrů
Já osobně jsem všechny své děti kojila do dvou let. Okolo osmého měsíce jsem postupně začala zavádět zeleninu, ovoce, obiloviny, maso, vajíčka… Osvědčily se mi tradiční polévky, vařila jsem především vývary. U masa a vajec jsem se vždy snažila nakupovat lokálně od místních chovatelů nebo farmářů. Mléčné produkty jsem dětem nedávala vůbec nebo jsem se minimálně snažila vyhnout produktům s vyšším obsahem bílkovin – tvarohům, sýrům, jogurtům… Samozřejmě, že jsem neměla problém, když třeba u babičky ochutnaly trochu omáčky nebo polévky se smetanou. V malém množství tělu mléčné produkty nevadí, ale problémem je postavit na nich stravu dítěte. Dnes je v obchodech velký výběr, dají se například koupit ovčí nebo kozí jogurty, které jsou pro děti určitě mnohem vhodnější. Ovce a kozy se většinou volně pasou, a proto je jejich mléko kvalitnější a vhodnější než kravské.
Přikrmujte postupně a kvalitními produkty
Lékařská výživová doporučení se často řídí velmi zastaralými názory. Stačí se však řídit zdravým rozumem a intuicí a pravidla jednoduše shrnout. Batolatům se proto snažíme dávat co nejpřirozenější, průmyslově neupravované potraviny. V prvním roce věku vzniká totiž tzv. orální tolerance. To, co dítě sní, tělo považuje za potravu a imunitně na to nereaguje, zvláště když je to provázeno kojením. Proto je dobré dávat dítěti všechno ovoce, zeleninu, různé druhy příloh, včetně potravin obsahujících lepek. Opět ideální jsou obiloviny méně šlechtěné s přirozeným množstvím lepku. Určitě není vhodné dávat dítěti moc konzervovaných, sterilovaných potravin, aby strava byla živá včetně potřebných bakterií.
Zdraví dítěte je závislé i na zdraví matky
Občas se v médiích objeví články o tom, že kojení má i stinné stránky: přes mléko dochází k přenosu toxinů od matky. To je samozřejmě pravda. Velmi záleží na toxickém zatížení matky, jak se stravuje, s jakými toxiny přichází do styku. Matka však může svým životním stylem, stravou či detoxikací před početím velmi ovlivnit, jaké toxiny a kolik jich její mléko bude obsahovat. Na rozdíl od komerčních sušených umělých mlék, kde o zdravotním stavu krav nevíme nic. Nejen z tohoto hlediska je pro matku tedy očista od nebezpečných látek před početím velmi důležitá.
Protilátky a ochrana před infekcemi
Propustnost střeva u miminek je riziková, má ale i svoje výhody. Do těla mohou z matčina mléka proudit protilátky, které chrání nedozrálý imunitní systém dítěte. V případě infekce má potom dostatek potřebných protilátek právě od matky. To se však děje jen v případě, že je matčin imunitní systém v pořádku a tyto protilátky produkuje. Látky v mateřském mléce jsou důležité pro všechny typy imunitních reakcí: přirozené i získané, látkové i buněčné. V mléce se nachází také velké množství samotných imunitních buněk – neutrofily, makrofágy, lymfocyty… Ty jsou aktivní a v případě potřeby patogenní bakterii přímo zlikvidují nebo vyprodukují protilátky či další složky potřebné pro imunitní reakci. Lymfocyty bezprostředně modulují a posilují imunitní systém dítěte. Některé humorální látky stimulují zrání trávicího traktu a postupně snižují propustnost střev. Kojení tedy imunitu dítěte ovlivňuje velmi zásadně.
Řada studií potvrzuje přínos kojení
Existuje celá řada studií potvrzujících, že kojené děti jsou proti infekcím mnohem lépe chráněny než ty nekojené. Například v nemocničním prostředí, které je promořeno patogenními bakteriemi (Escherichie, shigely, salmonely, pseudomonády), napadajícími hlavně trávicí trakt, téměř neonemocněly. U dětí krmených mateřským mlékem se daleko méně vyskytují různá respirační onemocnění; mléko je chrání například i před virovým zánětem průdušek. Ze studií dále vyplývá, že syndromy náhlých úmrtí se mezi kojenými dětmi vyskytovaly méně často. Je také dokázáno, že kojené děti vykazují nižší výskyt alergií, astmat, ekzémů a dalších imunopatologií.
Informace v mléce uložené
O příznivém vlivu mateřského mléka na imunitu dítěte pochybuje asi málokdo. Jak ale imunologicky působí na dítě kravské mléko? Tele má totiž úplně jiné imunitní potřeby než lidské mládě. Žije v jiném prostředí, tráví jinou potravu, škodlivé jsou pro něj úplně jiné mikroorganismy než pro nás… Mléko je zvláštní potravinou také tím, že kromě výživných látek obsahuje celou řadu informačních molekul, které ovlivňují vývoj mláděte. Je pravdou, že se jich část (hlavně živé buňky) zničí při sterilizaci, ale řada látek v něm přetrvá. Je to takový informační tok, kterým matka působí na své mládě. Žádná jiná potravina tato specifika nemá. Prostřednictvím mléka se do těla předávají ale třeba i stresové hormony a další informační molekuly, které působí na vytváření a přetváření emočních vzorců.
Mléko jako zdroj úzkosti?
Tím, jak se lidstvo během posledních desetiletí zaměřilo jen na hmotné stránky života, přestalo si uvědomovat, že na tělo působí nejen hmota, ale i informace v ní uložené. Tudíž i mléko se posuzuje jen z hlediska výživového složení. Jeho informační působení se nebere v potaz. Často se zamýšlím nad tím, proč je naše společnost doslova zamořená úzkostí. Co když jsou jedním z kamínků mozaiky zrovna velkochovy, kde zvířata úzkost prožívají? Krávě se narodí mládě, je od ní odděleno a ona neví, co s ním je. Kráva si to samozřejmě neuvědomuje na rozumové úrovni, ale její nevědomí vše vnímá a informačně ukládá. Strach a zkušenost špatného životního prožitku. Emoční vzorec pak vytváří hormony, které se dostávají do mléka i masa.
Náruč a prso jako přístav bezpečí
Když se nad tím zamyslíme, tak matka chce pro svoje dítě „to nejlepší“. Je zvláštní, že právě kojení vzbuzuje tolik strachu, abychom ze svého dítěte nevychovaly „závisláka“. Možná je to vše ale jinak. Když dítě v raném věku zažije bezpečí matčiny náruče a prsu, je pak v životě mnohem odvážnější, samostatnější. Nebrzdí ho emoční vzorec úzkosti, který v dětství vznikl. Prso je pro dítě jistota, proto děti chtějí často nakojit v neznámém prostředí, nebo když cítí nebezpečí. Reagují tak i v případech, kdy je matka ve stresu nebo prožívá nějakou negativní emoci. Když v tuto chvíli bude dítěti prso odmítat, to začne zpravidla plakat. A čím déle ho v pláči necháme, tím déle, hůře a složitěji ho pak utišíme.