Respirační viry dokáží ovlivnit řadu pochodů v našem těle, nejen dýchací systém. Obranou proti nim je zdravá slizniční imunita.
Respirační viry se netýkají pouze plic a dceřiných orgánů, jako jsou střeva, dutiny a dýchací systém. Díky úzké propojenosti plic s krevním oběhem mohou napadnout prakticky jakoukoli část našeho organismu, jakýkoli orgán. Jen opravdu málo infekcí napadá jen jeden typ tkáně, většina (viry nevyjímaje) dokáže napadat epitelovou, pojivovou, svalovou i nervovou tkáň. Zpravidla takovou, která je oslabena jinými toxiny, včetně emočních a stresových.
Plíce jsou vstupní branou infekcí
Plíce a celý dýchací systém jsou obvykle vstupní branou většiny infekcí, obzvláště respiračních virů. Podobně jako například kůže nebo trávicí ústrojí jsou to orgány, které jsou ve styku s vnějším prostředím. Je velmi důležité, aby jejich sliznice byla zdravá a dokázala odolávat různým infekcím a toxinům, které se na ni během nádechu dostávají. Zdravá sliznice je vybavena celou řadou mechanismů, jak toxiny a mikroorganismy odstraňovat a tvoří první imunologickou bariéru. Ideální je, pokud patogenní mikroorganismy včetně virů do organismu vůbec neproniknou a jsou zlikvidovány hned na sliznici. Slouží k tomu řada antibakteriálních látek, lysozymů, které zdravá sliznice vylučuje. Slizniční B-lymfocyty, které jsou umístěny hlavně v submukózních vrstvách, produkují IgA protilátky, které mají za úkol neutralizovat antigeny (i alergeny), toxiny, viry a další mikroorganismy. Slizniční imunita je obrovsky důležitá a nedá se nahradit očkováním, kdy patogen je do těla vpraven vpichem a slizniční imunita tím pádem není vůbec aktivována.
Pozor na imunokomplexy
Spojením protilátek a toxinů, mikroorganismů vznikají imunokomplexy. Imunokomplexy tvořené IgA protilátkami ale nespouští komplementovou reakci, a tím je sliznice chráněna před zánětem. Díky tomu se ale mohou na sliznici imunokomplexy kumulovat a způsobovat její nefunkčnost. Později mohou vyvolat chronický zánět, protože se lepí na výkonné buňky a jsou odstraňovány fagocytózou. Pokud jsou zachyceny antigen prezentujícími buňkami, může dojít ke spuštění celkové, cílené imunitní reakce, která vede k celkovému poškození tkání. Tento scénář je obvyklý při potravinových intolerancích, celiakii a autoimunitních onemocněních. Dochází obvykle k celotělovému zánětu sliznic s mnoha problémy včetně zvýšené propustnosti střeva. Sliznice v těle jsou velmi propojené a zvýšeně propustná sliznice ve střevech obvykle způsobuje zvýšenou propustnost sliznic i v dýchacím ústrojí a zvyšuje se riziko nákazy respiračními infekcemi. Důležitý je i prospěšný mikrobiom na sliznicích, který také obsazuje sliznice a zabraňuje jiným mikroorganismům, aby pronikly k buňkám.
Důležitost sliznic
Sliznice je tvořena víceřadým, cylindrickým epitelem s řasinkami a pohárkovitými buňkami. Řasinkové buňky jsou velmi důležité, protože po sliznici posouvají hlen, do kterého se zachytávají toxiny a mikroorganismy. Kmitají koordinovaně v rámci jedné buňky i celku a zajišťují tak spolu s hlenem samočistící schopnosti sliznice. Pozor, jsou velmi citlivé na toxiny – těžké kovy, radioaktivitu, chemické látky, smog, vlhký, studený vzduch, kouř atd., a proto je velmi důležité je z dýchacího ústrojí pravidelně detoxikovat. Na sliznici jsou také pohárkové buňky a seromucinózní smíšené žlázky, které produkují hleny (muciny, mukopolysacharidy), antibakteriální proteiny a další látky. Některé produkují více tekutý, jiné zase hustější hlen; jejich poměry jsou velmi důležité, aby hlen měl správnou konzistenci a hladce se řasinkami odsunoval.
Alergici a respirační viry
Často bývá konzistence hlenu narušena u alergiků, kdy je hlen hustější. Většina alergiků reaguje na mléčné bílkoviny zvýšenou tvorbou hustého hlenu, ten se pak na sliznice lepí, pocitově způsobuje zahleněnost a stagnaci mikroorganismů v blízkosti buněk a zvyšuje se riziko nákazy. Alergici, ekzematici, astmatici by v období zvýšeného rizika nákazy respiračními infekcemi měli ze stravy vynechávat mléčnou bílkovinu, to znamená vynechat nejen mléko, ale i sýry (v malém množství nevadí velmi vyzrálé sýry typu parmazánu), tvarohy, mléčné výrobky… Pozor, nestačí přejít na bezlaktózové výrobky, ty řeší jen problém mléčného cukru.