Proč nefungují střeva správně?

Trvale snížená rozmanitost mikrobiomu je ve vyspělých zemích považována za jednu z hlavních příčin civilizačních onemocnění.

Čím má jedinec mikrobiom bohatší, tím je zdravější. Typický „městský“ člověk má průměrně jednu třetinu druhů mikrobů z počtu, který mají přírodní národy a jedinci žijící dohromady s přírodou. Bohatý mikrobiom je typický tím, že převažují spíše protizánětlivé bakterie a většinou je jeho nositel štíhlý až „lehce oplácaný“, v případě žen. Naopak mikrobiom „chudý na druhy“ je spojen s obezitou, nádory, záněty.

Co znamená chudý mikrobiom

U chudého mikrobiomu obvykle dochází ke snížení skupiny bakterií Bacteroidetes (gram-negativní, odolné žlučovým kyselinám – bacteriodes, prevotela, fusobacterie, flavobacterie…) a zvýšení skupiny Firmicutes (gram pozitivní – clostridie, ruminokoky, veilonely, aktinobakterie, proteobakterie, prevotely, fusobakterie…), které efektivněji získávají kalorie.

S rostoucím BMI, metabolickým syndromem se obvykle zvyšuje poměr Firmicutes/Bacteriodetes. U některých jedinců dokonce může dojít až k vymizení Bacteriodetes a naprosté převaze Firmicutes. Bacteriodetes žijí hlavně z vlákniny a špatně rozložitelných proteinů (neupravovaná, nemixovaná strava). Jejich důležitou vlastností je, že produkují SCFA – krátkou mastnou kyselinu butyrát, která je zdrojem energie pro střevní buňky a zajištuje jejich regeneraci a snižuje riziko nádorových onemocnění zejména střeva.

Problémy spojené s narušením mikrobiomu

  • 1 depositphotos 250916874 xl

    Syndrom dráždivého střeva, propustné střevo – je typický vysoce nestabilní mikrobiom. Střeva se snaží vyplavit patogenní bakterie, propláchnout systém, charakteristické jsou proto průjmy. Některé bakterie (hlavně z rodu Vibrio) produkují protein zonulin, který vede ke zvýšení propustnosti střeva. Podobně aktivuje zonulinovou signalizaci také gliadin. Přerůstají patogeny, na střevní stěně probíhá zánět, pro který je příznačné zvýšení propustnosti, protože buňky v zánětu nedokážou vytvářet spojovací bílkoviny. To vede k průniku řady toxinů a zbytků potravy.
  • Imunopatologie – všechny alergie, astma, ekzémy, autoimunity – Crohn, roztroušená skleróza, diabetes I. typu… Mikrobiom zlepšuje toleranci k vlastní tkáni, komenzálům, potravinám. Tolerance je částečně řízena T-regulačními lymfocyty (Tregs). Určité typy bakterií podporují jejich vznik (Clostridie – klastry IV leptum a XIVa – coccoides, hojně ve slepém střevě a proximálním tračníku) prostřednictvím aktivace střevních buněk k produkci transformujícího růstového faktoru-β (TGF-β), který podporuje jejich vznik.
  • Metabolické problémy – obezita (jeden ze zásadních faktorů), metabolický syndrom, inzulinorezistence, hormonální poruchy, hypertenze, poruchy metabolismu…. „Obézní typ“ mikrobiomu vede k zesílení činnosti genů, které podporují ukládání energie do tukových buněk.
  • Problémy trávicího traktu – záněty střev, žaludku, ústní dutiny – paradontóza, kazivost, zubní plak a kámen…, syndrom dráždivého střeva, intolerance potravin, poruchy trávení, vstřebávání.
  • Nádory – tlustého střeva, prsu a dalších orgánů – dysbióza podporuje produkci genotoxinů a metabolitů spojených s karcinogenezí a jejich vstřebávání. Dochází ke špatné regulaci imunitní odpovědi, což podporuje a udržuje zánět vedoucí ke karcinogenezi.
  • Narušení lymfoidní tkáně asociované se střevem. Toxiny v lymfatické tkáni jsou pak zdrojem celé řady problémů včetně zátěže cévního systému a srdce, narušení imunity.
  • Urogenitální problémy – výtoky, záněty močových cest. Nestabilní, narušený střevní mikrobiom narušuje vaginální mikrobiom, patogenní bakterie pronikají do močového systému.
  • Nervové poruchy – autismus, deprese, schizofrenie, obsedantně kompulsivní porucha, úzkost…. Mikrobiom jako hormonální orgán produkuje stovky látek včetně neurotransmiterů – serotonin, dopamin, noradrenalin, GABA (inhibiční neurotransmiter, regulace svalového tonu, má uvolňující, protistrachové a protikonvulzivní účinky) a prekurzorů hormonů (tryptofan, L-dopa…). U autistických dětí často hrají roli přemnožené clostridie (hlavně C. bolteae, botulinum…), které produkují neurotoxiny. Ve střevech neovlivňují nervosvalové ploténky jako v případně tělesné infekce, ale toxin se vstřebává a skrze enterální a vegetativní systém se dostává až do mozku. Dětský mozek je náchylnější na toxiny z mikrobů než dospělý a infekce a narušený mikrobiom v průběhu těhotenství přispívají ke vzniku PAS (poruchy autistického spektra).

Více stresových hormonů i ztráta instinktů

pexels davide baraldi 1771809

Pokusy na sterilních myších, bez osídleného střeva ukázaly, že produkují více stresových hormonů, mají poruchy paměti a dochází u nich ke ztrátě instinktů. Nakonec to vidíme i u lidí. Je velký rozdíl mezi lidmi, kteří žijí jen v prostředí uvnitř budov, na procházky chodí po městě a občas autem vyjedou na výlet a u jedinců, kteří denně pracují venku s půdou, dřevem a podobně. Jak se říká, zdravý selský rozum nemusí být nutně záležitostí jen hlavy, ale možná spíše těch správných bakterií v našich střevech.

Dysbióza a její příčiny

Dysbiózou nazýváme stav, kdy se mikrobiom změní a je značně odchýlen od zdravé normy. Příčin může být celá řada.

  • Strava – i přes přejídání probíhá „ve střevech hladomor“. Střevní bakterie vlivem moderní potravy umírají hlady, protože trpí nedostatkem různých typů vlákniny.
  • Nedostatečný zdroj pestrého mikrobiálního společenství. Jednoduše řečeno, nesetkáváme se s prospěšnými bakteriemi a zdaleka to nejsou jen bakterie mléčného kvašení.
    → Životní styl – sterilní domovy a prostředí
    → Nárůst porodů císařským řezem
    → Pokles kojených dětí i délky kojení
    → Sterilizace potravy, nadměrná čistota
    → Nevhodná strava bez bakterií
    → Způsob pěstování zeleniny – nesetkává se s „živou“ půdou…
  • Toxiny, které mikroorganismy zabíjejí
    → Antibiotika
    → Přísady v potravinách – konzervanty, pesticidy…
    → Toxiny životního prostředí, sterilizační, antibakteriální prostředky – Triclosan…
  • Bakteriofágy – viry bakterií
  • Stres, zátěže nervového systému – hlavně vegetativní, enterální, zadní mozek, dysregulace imunity… Vhodné prostředí pro bakterie zajišťuje nervový systém. Imunita řídí, které bakterie přežijí, jsou podporovány a naopak, které jsou hlavně prostřednictvím IgA protilátek odstraňovány.
Poradna