Zdravá kůže není důležitá jen pro náš dobrý pocit z toho, jak vypadáme, ale výrazně ovlivňuje naši imunitu, metabolismus i psychiku.
Málokdo dokáže správně odpovědět na otázku, jaký orgán v našem těle je největší. Jedná se totiž o kůži. Její celková plocha u dospělého člověka dosahuje velikosti cca dva m2 (samozřejmě podle výšky a váhy). Váhově jde přibližně o 5–9 % celkové hmotnosti, tj. kolem 6 kg. Jen pro porovnání – mozek nebo játra váží okolo 1,5 kg, plíce 700 g.
Podvědomí důležitost kůže vnímá
Naše podvědomí důležitost tohoto orgánu vnímá: není to tedy jen ochranný orgán, hraje důležitou roli také v komunikaci mezi jednotlivými lidmi a výrazně spoluvytváří naši osobnost. Proto o kůži podvědomě velmi pečujeme. Důkazem může být například neuvěřitelné množství různých krémů, masek, líčidel, odličovačů..., které jsou na současném trhu… Lidé vynakládají nemalé peníze také za plastické operace, různé tělesné výplně, tetování, nebo třeba za šperky a další zdobení, které někdy hraničí se vkusem a sebeznetvořením. Všimněte si, že prakticky ve všech kulturách se vzhledu přikládala velká důležitost a kůže se zdobila. A to více či méně dokonalými prostředky a způsoby. To vše vedlo postupně k obrovskému rozvoji kosmetického průmyslu – dokážete si představit, kolik peněz lidé utratí za všechny ty prostředky, o nichž mnozí ani netuší, k čemu přesně slouží? A kolik investují do různých plastických či dermatologických úprav?
Pokud použijeme metaforu, můžeme říci, že v přeneseném slova smyslu jsou peníze energie a kůže je náš displej. A my se většinou zaměřujeme na přeprogramování nebo přemazání tohoto displeje. Jenže mnohem efektivnější by bylo obrátit se do svého nitra a soustředit se na emoční programy, podle kterých se ten pomyslný displej zobrazuje a funguje; jedině tak budeme vyzařovat vnitřní krásu a jedinečnost. Detoxikace tak může být jedním ze způsobů, jak kůži uzdravit, a to pomocí změny v našem nitru. Samozřejmě – kůže jako obrovský a důležitý orgán může sama o sobě obsahovat řadu toxinů, které poškozují nejen přímo její povrch, ale zásadně ovlivňují i naše vnitřní prostředí.
Hlavní příčiny problémů s kůží
Problémy kůže mají dvě hlavní příčiny a v jejich řešení se tedy musíme zaměřit na dva hlavní kroky:
- Detoxikace samotné kůže a podkoží, obnovení kožní bariéry a obnova zdravého kožního mikrobiomu.
- Zklidnění zánětu kůže a podkoží. Zánět je často vyvolaný imunopatologickými reakcemi (alergie, autoimunitní choroby), chronickými infekcemi nebo psychickým stresem a vypětím.
V zásadě můžeme říci, že kůži nejvíce ovlivňují:
- Psychika, naše emoční vzorce, podrážděný nervový systém.
- Okruh plic, který působí na mikrobiom kůže. Podobně jako u střeva hraje roli jeho pestrost a vyváženost. Jeho dysbalance přispívá k zánětům kůže.
- Lymfatický systém, který z kůže a podkoží odvádí toxiny.
- Játra ovlivňují metabolismus tuků. Tuky jsou důležité pro tvorbu ochranné kožní bariéry.
- Slezina, která má vliv na imunitu a imunopatologické pochody, které způsobují záněty kůže.
- Chronické záněty podkoží; typické jsou borelie, stafylokoky a kvasinky.
Ochranná funkce kůže
Nejdůležitější je samozřejmě základní funkce kůže, a ta je ochranná. Tvoří mechanickou obranu, ohraničuje náš organismus. Mechanická bariéra je tvořena bílkovinami (proteiny), hlavně filagrinem, keratinem, které se v horních vrstvách mění a dochází k jejich síťovému propojení. Ochrannou vrstvu kůže si můžeme představit jako stavbu z cihel (bílkovin) propojených pomocí malty (tukových látek). Tukovými látkami jsou ceramidy, cholesterol, volné mastné kyseliny apod. Zdravá kůže je vysoce odolná proti mechanickému poškození a případnému rozrušení stavebních bílkovin (proteolýze) škodlivými mikroorganismy. Například porucha bílkovin, která je často spojena s inzulinorezistencí a tedy i lidově cukrovkou, se často projevuje tím, že kůže je citlivá, snadno se poraní a špatně se hojí.
Kůže jako chemická bariéra
Kůže je i bariérou chemickou – zdravá kůže je kyselá, mastná a odpuzuje vodu. Zabraňuje tak průniku látek a řady toxinů rozpustných ve vodě. Pozor na mastné látky, které kožní bariérou pronikají! Někdy se této vlastnosti využívá u kosmetických a některých léčivých produktů – přitom je to velmi škodlivé! Někteří z vás si jistě ze svého dětství vybaví chvíle při koupání ve vaně, kdy si kůži polévali vodou a pozorovali, jak se na ní tvoří různé obrazce, a to právě díky její přirozené mastnotě. Já si na to vzpomínám velmi dobře a uvědomuji si, že moje kůže byla zdravě promaštěná. A bylo to hlavně díky tomu, že se tenkrát nepoužívaly žádné kosmetické přípravky, maximálně tuhé mýdlo. Ve zdravé kůži totiž vzniká řada chemických látek, které zabraňují přemnožení a průniku patologických mikroorganismů. Kožní buňky produkují různé kyselé látky včetně kyseliny mléčné či urokanové, ale i řadu citrátů, defenzinů, které mají protibakteriální a protiplísňové účinky. Podstatnou složkou je také hyaluronan sodný a urea (močovina). Všechny tyto látky vážou vodu a zlepšují pružnost kůže. Vytvoření správné mechanické a chemické bariéry je tedy závislé na dostatku vody. Tím, že žijeme na souši, potřebujeme, aby naše kůže dokázala vodu navázat a pak ji podle potřeby buněk zase uvolňovat.
Tou nejdůležitější substancí, která váže vodu v kůži, je zřejmě urea, která také pomáhá stabilizovat správné pH povrchu kůže a působí antimikrobiálně. Urea je látka, která je také důležitou součástí moči, vylučují se jí metabolické zbytky aminokyselin a proteinů. Její snížené množství v těle (a tedy i v kůži) může být ovlivněno nejen dietou s nízkým obsahem bílkovin, ale může se projevit i při poškození jater. Játra totiž jako chemická továrna těla mají důležitý vliv na kůži a na její ochrannou funkci. Proto se v lidovém léčitelství moč běžně používala na různé kožní problémy včetně zranění. Ještě moje prababička si rány běžně ošetřovala močí, dokonce to tak dodnes dělá i řada lidí žijících na vesnici. Jen se tím nahlas moc nechlubí.
Kůže a odolnost proti UV záření
Některé chemické látky a faktory se podílejí i na odolnosti kůže proti UV záření. Důležitou bariérou proti UV záření je samozřejmě kožní barvivo melanin. Kromě něj zajišťují ochranu i mikroskopické nerovnosti kůže, které UV paprsky rozptylují, a ty nejvíce ovlivňuje urea. Kůži proti UV paprskům chrání i mastné látky a také důležitá kyselina urokanová. Kolem opalování nastala v posledních desetiletích doslova hysterie. Otázkou je, kdo tuto mediální smršť rozpoutal a kdo lidem do podvědomí zasel informaci, že sluneční paprsky jsou nebezpečné a škodlivé. V mnoha ženských časopisech se opakovaně dočteme, že krémy s ochrannými faktory je třeba používat denně a před letní dovolenou jsme doslova bombardováni reklamami na různé typy opalovacích přípravků. Dozvídáme se také, jak nezdravé je chodit na polední slunce… Výsledkem toho všeho je katastrofální nedostatek vitaminu D v celé populaci.
Nezbytný vitamin D
Vitamin D je velmi důležitou chemickou sloučeninou (kalciferoly), která vstupuje do cca 200 (!) chemických reakcí v těle. Má důležitý vliv na imunitu a jeho nedostatek je spojen s větší náchylností k respiračním nákazám, imunopatologiím a různým autoimunitám. Zásadně ovlivňuje metabolismus a vstřebávání vápníku i fosfátů. Jeho nedostatek ovlivňuje všechny problémy s pohybovým aparátem, kostrou, způsobuje skoliózu, osteoporózu. Jeho nedostatek má velmi negativní vliv na těhotenství, dochází nejen k nedostatečnému vývoji kostního aparátu dítěte, ale u matky může způsobit také inzulinorezistenci, těhotenskou cukrovku a také nebezpečnou preeklampsii, která vede k předčasným porodům. Tím poškozuje metabolické nastavení dítěte s neblahými důsledky často na celý život. Vitamin D je nezbytný i pro nervový systém, ovlivňuje krevní tlak a protinádorovou imunitu. Když to shrneme, tak vitamin D ovlivňuje v těle téměř všechno.
Vitamin D vzniká působením slunečního záření (působením fotonů UVB paprsků) na prekurzor vitaminu D (derivát cholesterolu). UVB záření, které vytváří vitamin D na kůži, ale neprochází skrze mraky, na povrch Země nepronikne, ani když je slunce moc nízko. Pro vytvoření vitaminu D se proto musíme slunit v letních měsících v pravé poledne a za jasných dní. Tedy dělat přesný opak toho, co bylo lidem po léta vštěpováno. Kdo měl svůj rozum a nepodléhal těmto „dobrým radám“, nemazal se opalovacími krémy, a navíc chodil na přímé slunce v pravé poledne, měl vitaminu D zpravidla dostatek. Zda je slunce dost vysoko a bude se tvořit vitamin D, zjistíme jednoduchým testem: stoupneme si kolmo k zemi, a pokud je náš stín kratší než naše výška, tak UVB paprsky skrze ozón pronikají. Pro vznik vitaminu D je důležité nejen správné záření, ale i dostatečný obsah 7-dehydrocholesterolu v kůži. Existují velmi zajímavé studie, které dokládají, že pokud se pravidelně myjeme teplou vodou spolu s kosmetickými prostředky (sprchové gely, ale i mýdla), dochází k odstranění mazu a tuku a tudíž ke snížení potřebného cholesterolu. Mastné krémy, kterými suchou pokožku následně promazáváme, ovšem potřebný cholesterol nenahradí.
Když to shrnu, znamená to, že ten, kdo se pravidelně myje mýdly, sprchovými gely a chrání se před sluncem, tak s velkou pravděpodobností trpí nedostatkem vitaminu D. Tento vitamin můžeme samozřejmě přijímat z potravy, hlavně z živočišných produktů – vajec, mléka, jater. Problém je, že u zvířat také vzniká působením slunečního záření, a tak je pro jeho vznik nezbytné, aby pobývala venku. Proto je jeho hlavním zdrojem pro potravinové doplňky rybí tuk; UVB paprsky totiž lehce pronikají vodou. Při užívání tablet nebo jiných doplňků stravy s vitaminem D pozor na předávkování. To při slunění naštěstí nehrozí: v létě můžeme za 20 min na slunci (neoblečení) získat 20 000 IU, což odpovídá dávce 500 μg. Nesmíme se ale po opalování cca 2 dny mýt mýdlem, vitamin musí mít dostatečný čas se vstřebat! Pro porovnání – maximální doporučená dávka při užívání potravinových doplňků je 5 μg, některé revize počítají s minimálním sluněním a doporučují zvýšené dávky až 15 μg.
Čísla zde uvedená slouží pouze k ilustraci, jak je vitamin D vznikající v kůži pro lidské zdraví zásadní. Nestačí ale kůži paprskům vystavit; druhou zásadní podmínkou je, že pokožka je zdravá s dostatkem potřebných látek pro jeho výrobu. A za třetí, jak jsme si už řekli, nesmíme ho z kůže vymýt mýdlem do doby, než se vstřebá. Zdravá kůže má tedy mnohem větší význam než jen estetický. Je nutnou podmínkou k tomu, abychom měli zdravou imunitu, nervový systém, pohybový aparát…
Ekzémy a slunce
U mojí nejmladší dcery se v jejích zhruba 10 měsících v důsledku genetického rysu atopie a dalších vlivů objevil výrazný ekzém po celém těle. Vedle dalších kroků jsem jí denně vystavovala nahou přímému slunci (bylo to v průběhu května). Během měsíce došlo k okamžitému až zázračnému vyhojení tohoto projevu. Viktorce je nyní sedm let a její kůže je naprosto zdravá. Jen v předjaří se její stav trošku zhoršuje, hrubne a je více citlivá. Vím, že první slunce to spraví a je zde jasná návaznost na vitamin D. Musím přiznat, že moje rodina tráví v létě na přímém slunci každoročně mnoho hodin – hlavně na zahradě. Když jsme byli loni u moře v Chorvatsku, dokonce jsme se ani jednou nenamazali žádným ochranným krémem. Lékaři by o mně nejspíše prohlásili, že jsem nezodpovědná matka… Samozřejmě musíte předtím vyhodnotit, zda je kůže na pravidelné sluneční dávky už zvyklá a sama si tudíž zhnědnutím reguluje, kolik slunečních paprsků pojme. Bez předchozího slunění to tedy nedělejte!
Kůže jako izolační vrstva
Kůže zabezpečuje i tepelně izolační ochranu. Změnami prokrvení kůže a tvorbou potu je regulována výměna tepla mezi organismem a prostředím. Podkoží spolu s tukovou vrstvou izoluje a zabraňuje prochladnutí.
Kůže jako komunikační orgán
Kůže je evolučně velmi starý komunikační orgán. Umožňuje organismu vnímat jak sám sebe, tak svoje okolí. Je v ní řada senzorů, receptorů a nervových zakončení, skrze které vnímáme dotek, tlak, tah, vibrace, chlad, teplo, bolest… Pomocí kůže a jejích výměšků pak naše podvědomí komunikuje s lidmi a dalšími živými bytostmi kolem nás. Kromě některých odpadních látek (pot, soli, urea, amoniak, kyselina močová, kyselina mléčná…) vylučují naše pachové žlázy bílkovinný sekret, hormony a chemické pachové signály. Ty jsou pro podvědomí velmi důležité; podle „vůně“ potu naše podvědomí dokáže rozpoznat geneticky vhodného partnera pro možné rozmnožování. Na pach mohou reagovat i zvířata a obráceně. Jednu dobu jsem se starala o včely a pamatuji si, jak jsem přesně doslova ucítila chvíli, kdy začaly být podrážděné a rozhodly se zaútočit.
Hormonální funkce kůže
Kůže spolu s podkožím, které tvoří i tukové buňky, má ještě funkci zásobní a také hormonální. Produkuje podobné hormony jako tuková tkáň (leptin, adiponektin, estrogenní hormony…) a výrazně ovlivňuje metabolismus a oběhový systém.