Nejčastějším problémem kůže je její zánět, někdy nazývaný jako ekzém. Záněty mohou být ale různé – kůže je totiž citlivý orgán, ve kterém je soustředěno velké množství imunitních buněk.
Pokud kdekoliv v těle probíhají imunopatologické pochody, často zasahují i sem. Typickým problémem je atopický ekzém: chronické zánětlivé onemocnění kůže, způsobené alergickou reakcí na potraviny, nebo látky přicházející do kontaktu s kůží a s dýchacími sliznicemi. Často se na kůži projevuje nesnášenlivost lepku i jiných potravin či citlivost na přídatné látky. V průmyslových zemích postihuje tento zdravotní problém až 20 % dětí a 10 % dospělých. Je typické, že při velmi časném projevu v batolecím věku toto onemocnění většinou přetrvá do dospělosti (s atopickým ekzémem se v ČR léčí 0,8 miliónu lidí!). Problémy má ale i další část populace – řada z těchto lidí si však uvědomuje limity klasické léčby a lékaře tudíž nevyhledává. K léčbě se používají léky a masti, které kromě toho, že kůži promazávají, také potlačují imunitní reakce, zmírňují záněty a snižují obtíže. Záněty často bývají způsobené nejen alergiemi, ale velmi typicky i autoimunitními reakcemi. Časté jsou dermatitidy (záněty kůže), vyvolané chronickými infekcemi (viz dále).
Vrstvy kůže
-
Nejsvrchnější je epidermis = ochranná vrstva. Je tvořena vrstevnatým dlaždicovým epitelem, který vzniká z ektodermu, jedné ze zárodečných tkání. Vznikají z něj i kožní deriváty, prsa a nehty. Kromě keratinocytů, základních buněk kůže, obsahuje i melanocyty produkující kožní barvivo, imunitní Langerhansovy buňky a nervové mechanoreceptory. Při nitroděložním vývoji z ektodermu vzniká neuroektoderm, zárodečná tkáň pro vývoj celé nervové soustavy. Z ektodermu se vyvíjí orgány a struktury, které udržují kontakt s vnějším prostředím, a tak jsou pokožka a nervový systém úzce provázány a kůže velmi citlivě reaguje na vše, co se v nervové soustavě děje.
- Střední dermis = škára. Jde o vazivovou tkáň vznikající z mezodermu. Zajišťuje pevnost a pružnost kůže. Je tvořena fibroblasty, které vytváří kolagen, elastin a další potřebné látky pro pružnou matrix. V případě poranění zajišťuje hojení. Obsahuje také senzorické nervové buňky a velké množství imunitních buněk (histiocyty, mastocyty, lymfocyty…), které se mohou účastnit zánětlivých procesů.
- Nejspodnější je tela subcutanea = podkoží. Jde o vazivovou tkáň s tukovými (adipocyty) a vazivovými buňkami (fibroblasty).
Ve škáře a podkoží jsou umístěny lymfatické cévy, které jsou jedinou cestou, jak se toxiny z kůže mohou dostat z těla. Zdravá kůže proto nezbytně potřebuje dobře fungující lymfatický systém. Pokud bychom totiž detoxikovali kůži a lymfatický systém by byl zablokovaný, došlo by k prudkému zhoršení ekzému.
Nejdůležitější je mít zdravé buňky
Jedině tak spolu mohou správně komunikovat, a to na základě pokynů, které vytvářejí chemické sloučeniny, enzymy, extracelulární struktury. Zdravou hmotu dokáže vytvořit jen zdravá buňka: kvalita naší kůže tedy závisí na nepoškozených kožních buňkách. Toxiny a patologické mikroorganismy je třeba z kůže odstranit a umožnit tak její regeneraci a zlepšení kvality. Další důležitou skutečností je, že buňky v zánětu nedokáží plnit svoji funkci. V případě kůže dochází k narušení kožní bariéry, která se projevuje nejprve suchou kůží, svěděním, kůže je na omak hrbolatá a drsná. Zrychluje se její keratinizace a vrstva buněk je proto silnější, postupně se tvoří šupiny. Kůže praská a olupuje se, je citlivá a napjatá. V dalších stádiích dochází k jejímu zarudnutí, vznikají bolestivé praskliny až mokvavá ložiska. Ta často napadnou bakterie nebo plísně a vytváří se další záněty. Je to začarovaný kruh.
Kůže těmito projevy a změnou kožní bariéry velmi často reaguje i na situaci v nervovém systému. Každá psychická nepohoda, stres či negativní emoce ovlivňují činnost kožních buněk a dochází tak ke změnám na povrchu těla. Jednorázové zvýšení propustnosti tělu samozřejmě nevadí, zničující je dlouhodobý stres, negativní prožívání emocí, nadměrná citlivost, neurózy nebo psychická nepohoda. Psychosomatický vliv stresu spolu s potlačenými emocemi, konflikty, potlačená agresivita, vnitřní hněv či rezignace vedou k velmi výrazné změně kožního odporu. Čím klidněji člověk, který je v psychické nepohodě, navenek vypadá, tím je vliv stresu na jeho organismus a především kůži destruktivnější. Pokožka je tedy jasný indikátor. Sama jsem vždy u svých dětí rozeznala psychickou nepohodu nebo počátek nějaké infekční nákazy – především podle toho, že jim zhrubla kůže.
Toxiny poškozující pokožku
Častými toxiny jsou především jedy z vnějšího prostředí. Patří mezi ně chemické látky, toxické kovy, kosmetika, mycí a čisticí prostředky, textilní barviva nebo šperkařské kovy. Pravidelné používání kosmetických prostředků proto vede k velkému množství toxinů vyskytujících se v kůži. Jedná se například o parabeny, které způsobují podráždění pokožky či depigmentaci; nalezeny byly i v nádorech prsů, mají vliv na hormonální nerovnováhu. Dále to jsou propylenglykol PPG (syntetické emulgátory, které sice zaručují zvlhčení pokožky, zvyšují ale její propustnost a poškození, negativní vliv mají na játra a ledviny), silikony, ftaláty, Sodium Lauryl Sulfate (SLS) a Sodium Lauret Sulfate (SLES), Akrylamid, Propylen Glycol (PG), formaldehydy (Imidazolidinyl urea, Bronopol, 2-Bromo-2-Nitropropane-1, 3-Diol, Bronidox, 5-Bromo-5-Nitro-1, 3-Dioxane, Diazodinyl-Urea a DMDM Hydantion), umělé pižmo a umělé vůně… V řadě rtěnek bylo také nalezeno olovo, v lacích na nehty zase karcinogeny (formaldehydy, dibutyl ftaláty…).
Porušený kožní mikrobiom
Častým problémem je porušený kožní mikrobiom a přemnožení určitých typů mikroorganismů v kůži. Typicky jsou to Staphylococcus aureus nebo Candida. Oba patogeny kůži doslova rozleptávají, vznikají mikrotrhliny, kterými pak snáze pronikají toxiny a další mikroorganismy. Oba se sice na kůži běžně vyskytují, při porušení rovnováhy mikrobiomu však dochází k jejich přemnožení. Za narušení pak mohou samotné toxiny v kůži nebo toxiny, se kterými kůže přichází do kontaktu. A odkud pocházejí? Málokdo se dnes zamyslí, jak byly barveny oděvy, které si oblékáme, z jakých kovů je vyrobena bižuterie a jiné ozdoby, k praní se hojně používají velmi chemické prací prášky. Mikrobiom samozřejmě narušuje i užívání antibiotik a používání různých desinfekčních prostředků. K přemnožení stafylokoků dochází například přespřílišným mytím. Tato bakterie aktivuje eozinofily, imunitní buňky, které se účastní alergických reakcí, produkuje toxiny aktivující zánět a ohromné množství dalších toxinů (hemolyziny, leukocidin, exfoliatin…). Mimo jiné vytváří také lipázy, které štěpí tuky a přímo narušují tukové ochranné vrstvy. Candida je zase často přemnožená u poruch metabolismu sacharidů, při diabetu, obezitě, léčbě antibiotiky, kortikoidy… Nepříznivě působí samozřejmě i přemnožení anaerobních bakterií (clostridie, aktinomycety…). Na antibiotika dávejte pozor hlavně u malých dětí. Pokud jsou ATB předepsána v prvním roce života dítěte, riziko ekzému se podle studií zvyšuje až o 40 %.
Demodex folliculorum i borelie
Dalším mikroorganismem je parazit, roztoč trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis). Měří od 0,15 do 0,4 mm a vyskytuje se hlavně v blízkosti mazových žláz a vlasových váčků (okolo očí, na bradě, v nose, ve zvukovodech…). Živí se mrtvou kůží a mazovými sekrety, často ho nechtěně krmíme i obličejovými krémy. Je typický spíše pro střední a starší generaci, častěji ho najdeme u žen. Přenáší se i kontaktem se zvířaty. Typickými příznaky je zarudnutí kůže, rozšířené kožní cévky, akné, pupínky, svědění, pálení kůže, bodání očí, zvětšené kožní póry, nadměrné maštění. To může vést postupně k přesušení, porušení kožní bariéry. Kromě detoxikace (je možné objednat i speciálku) je vhodné ho lokálně potlačit například pomocí přírodních olejů (tea tree oil) nebo sirného mýdla.
Důležitým mikroorganismem, který kůži poškozuje ve všech vrstvách, je borelie. Na svědomí má nejenom různé pigmentované nebo naopak depigmentované skvrny, lymfocytomy, ale i atrofie, ztenčení kůže, kdy postupně šedne a ztrácí pružnost. Velmi typicky jsou zároveň poškozeny také klouby. Na přítomnost borrelie v těle nás mohou upozornit loupající se bříška prstů na rukou a nohou.
Kůže bývá ohrožena viry
Kůže je často napadena také viry. Typicky jsou to různé typy herpetických virů:
- herpes simplex 1,2 – opary, léze
- varicellovirus – plané neštovice, pásové opary
- Roseolovirus: tzv. Pityriasis rosea Gibert – spíše u mladistvých, svědivá vyrážka, typická ložiska, olupování, typické křečové horečky
Za kožními výrůstky a benigními nádory stojí také viry:
- Celá skupina papillomavirů – Kondylomata, bradavice, dysplazie…
- Poxviry:
- molusky – perleťové uzlíky
- cowpoxvirus – kravské neštovice, nádorky
- parapoxvirus – pustulární dermatitida, rudé, zanícené uzly
Kožní exantémy, vyrážky nejčastěji způsobují tyto viry:
- Zarděnky
- Spalničky
- Coxsackie, Echoviry
- Syndrom ústa, nohy – Foot and mouth disease virus (slintavky a kulhavky), u lidí vředy na rukou, nohou, obličeji
- Adenoviry – často prsa, napadají lymfatický systém
Imunita, emoce a kůže
Kůže může být samozřejmě ovlivněna zánětlivými a imunopatologickými pochody, které probíhají v našem organismu. Veškeré alergie, autoimunity, chronická borelióza, zánět střevního traktu nebo dýchacích cest, virová onemocnění – to vše se projevuje na kůži (o vlivu psychiky a nervového systému jste se dočetli v kapitole o kožní bariéře). Nestačí tedy jen detoxikovat všechny struktury pokožky, toxiny a mikroorganismy, které ji poškozují přímo; musíme se zaměřit také na tělesné struktury, které mají na kůži vliv. Z orgánů pentagramu jde hlavně o játra, slezinu a plíce. Tím, že je kůže bohatě protkána nervovým systémem a nachází se v ní velké množství imunitních buněk, zásadně ji ovlivňují také všechny toxiny a mikroorganismy z nervového a imunitního systému. Pro některé kožní problémy může být typický i neurogenní zánět periferního nervového systému způsobený neuroinfekcemi. Zde bývají opět ve hře typicky borelie a herpetické viry. Někdy je nutné detoxikovat i další tělesné tkáně, hlavně nervový systém. Nezapomeňme, že kůže je náš displej. Tedy co je v nitru, projevuje se i navenek. Žádné kosmetické zákroky, plastické operace ani líčidla z nás neudělají krásnou bytost, pokud jí opravdu nejsme.