Velmi vážným důsledkem intenzifikace zemědělství a použití pesticidů je zničená půda a příroda. Bez jejího oživění však budeme umírat i my.
Pesticidy působí toxicky na vše živé a ničí i půdní mikrobiom, který je pro život rostlin, zvířat a především i pro člověka neuvěřitelně důležitý. S mikrobiomem půdy a pesticidy souvisí i nízká výživnost potravin, protože rostliny vstřebávají minerální a výživné látky pomocí mikrobiálního společenství v půdě včetně mykorhizních hub. Pokud je společenství narušeno, rostliny trpí nedostatečnou výživou a v plodech a jedlých částech zůstane jen malé množství vitaminů a stopových prvků, také je sníženo zásobování rostliny vodou a rostliny více trpí suchem. Zjednodušeně řečeno, pesticidy na plodech a v potravinách jsou velkým problémem pro lidi a pesticidy používané při růstu rostlin jsou obrovskou zátěží pro přírodu. A to nejen pro ošetřená pole a jejich okolí, ale pro celé ekosystémy. Jsou považovány za jeden z hlavních faktorů kontaminace životního prostředí, tedy toxické zatížení vody, půdy, vegetace a řady živočichů. Pouze malé procento (0,3 %) aplikovaných pesticidů se dostane k cílovému škůdci, 99,7 % se šíří někam jinam a zatěžuje životní prostředí.
Chemická látka, která je toxická pro jeden organismus, je většinou toxická i pro jiné formy živočichů. Sice může být zapotřebí větší dávka, aby poškodila člověka, ale dávky se kumulují a velmi problematicky působí koktejl různých pesticidů ve spojení s dalšími toxiny. Jedním z nejpoužívanějších pesticidů na světě je glyfosát, obsažený také v přípravku Roundup. Na něm si můžeme ukázat, jak pesticidy přírodu ničí.
- Ničí půdu a poškozuje půdní mikrobiom – radikálně snižuje růst mykorhizních druhů hub důležitých pro výživu rostlin a ovlivňuje dostupnost živin potřebných pro růst a odolnost.
- Perzistence v životním prostředí – má dopady na zdraví zvířat i lidí, hynutí žížal, ovlivňuje stav půdy – zdravá půda ho menší množství pomocí mikrobiomu (bakterie a plísně) odbourá. Problémem je opakovaná aplikace a nárůst poškozujících fytopatogenních hub.
- Problém fosforu ve vodách – glyfosát obsahuje fosfor a jeho používání zvyšuje množství fosforu v půdě a povrchových vodách. To vede k přemnožení sinic, planktonu, nedostatku kyslíku ve vodě a vymírání ryb a dalších vodních živočichů.
- Účinky na zdraví necílových rostlin – pesticid se šíří úletem do okolí při ostřikování, z odumřelých částí rostlin ho čerpají kořeny nově rostoucích. To u nich vede k vyšší náchylnosti k chorobám jako jsou hniloby, snižuje jejich růst a vitalitu, protože blokuje fotosyntézu. Byl nalezen v listech čaje, kořenech, plodech, semenech. Někdy jsou plody zdeformované a opadávají.
- Nedostatek živin, minerálů v plodinách – klíčový faktor nedostatku Mn, Fe, Zn…
- Trpí také zdraví hospodářských zvířat.
Otrávení mikroorganismů
Většina složitějších chemických molekul může být rozložena, degradována na jednodušší látky pomocí hoření, působením elektromagnetického záření (sluneční paprsky), anebo jsou velmi důležitým detoxikačním činitelem mikroorganismy, hlavně bakterie a plísně. Protože v přírodě je působení slunečních paprsků omezeno jen na povrch půdy, jsou zásadním faktorem rozkladu právě živé organismy. Látky, které nejsou biologicky rozložitelné, se nazývají perzistentní (trvalé, stálé). Naštěstí příroda neustále reaguje na měnící se prostředí a postupně vznikají nové mikroorganismy, které dokáží celou řadu chemických sloučenin rozkládat. Jenže k tomu musí mít mikroorganismy vhodné podmínky a musí vytvářet složitá společenství. Problém je, že do některých půd se dostalo vysoké množství toxických látek včetně pesticidů a mikroorganismy byly otráveny. Výsledkem je mrtvá půda, která už toxické látky nedokáže odbourat a ty se v ní hromadí. Většinou bývají toxiny a pesticidy více zasažené jílovité půdy, protože vytvářejí nerozpustné komplexy s kovy a pevně se navazují do půdy. Tyto vzniklé částice jsou hůře odbouratelné i ve vodě.
Uhlíková stopa, toxiny v prostředí a svoboda člověka
Příroda okolo nás je poškozená a řada ekosystémů je velmi narušená. To je fakt, který okolo sebe vidí každý. Otázkou je, co je pravou příčinou a co s tím. Na tom se nemohou shodnout vědci ani veřejnost. Osobně za obrovský problém považuji intoxikaci životního prostředí. Chemické látky a toxiny poškozují nejen člověka a zvířata, ale i rostliny, mikroorganismy. Také u nich se snižují imunitní schopnosti a jsou méně odolné vůči různým chorobám. Vědci ale řeší i zatížení ovzduší nadměrným množstvím CO2, které je spojeno se spalováním a výrobou energie. Tím, že v zemědělství pracuje méně lidí, je více závislé na strojích, které spotřebovávají energii. Tato tendence bude dál stoupat a potraviny budou vznikat novými, téměř nepředstavitelnými postupy. V tisku jste se mohli dočíst, že místo masa ze zvířat budeme jíst maso umělé, buď různé vypěstované a dále zpracované buněčné kultury, nebo se budou další náhražky vyrábět z rostlinných proteinů. Důležitým zdrojem proteinů se má stát hmyz. Co to přinese? Ptám se: „Je opravdu ekologičtější a snazší vypěstovat tisíce brouků v umělých líhních než nechat pást krávu na pastvě? Opravdu zanechají brouci menší ekologickou stopu?“
Dopad umělého masa
U umělého masa je dopad na životní prostředí zřejmý. Buňkám nebude stačit tráva, seno, polysacharidy jako celulóza trávená pomocí mikroorganismů, pro růst bude třeba živná půda. Také – každý živý organismus má geniální nástroj pro ochranu proti toxinům a patogenům, a tím je imunitní systém. Co ale bude v kultivačních médiích? S velkou pravděpodobností obrovské množství chemických a organických molekul jako jsou hormony, růstové faktory, antibiotika. Hrozí tak další zátěž pro přírodu včetně znečištění vod. Také je potřeba někde vzít primární buňky. Buď se mohou používat kmenové buňky z živého nebo nedávno poraženého zvířete nebo se nechají naklonovat nesmrtelné linie buněk, které jsou velmi podobné nádorovým buňkám a používají se například při produkci některých vakcín. Jaké intolerance a imunopatologie nás do budoucna čekají?
Zavádění nových potravin
Zavádění nových potravin je spojeno s tvrzením, že do budoucna je to nezbytné, protože je třeba snížit produkci skleníkových plynů. Celá produkce potravin včetně převozů a prodeje má opravdu značnou uhlíkovou stopu, podle některých studií až přibližně čtyřnásobnou oproti osobní dopravě automobily. Jenže problémem nejsou ovce, kozy, skot a další zvířata přirozeně vypásající méně úrodné oblasti, ale to, že masa jíme pravidelně velké množství a většina z něj je zpracována průmyslově. Když maso nahradíme exotickými surovinami, přírodě moc nepomůžeme. Proč jsou při ochraně klimatu vybírány k regulaci méně zátěžové věci, ale s obrovským dopadem na lidskou svobodu? Proč se raději neřeší plýtvání, zbytečné nákupy, nadprodukce a převozy zboží sem a tam? Myslím, že odpověď je jednoduchá. Přestaly by vydělávat obrovské koncerny a lidé by více nakupovali lokálně od maloproducentů. O to ale v politice nikdo zájem nemá. Přitom tímto způsobem se můžeme k přírodě chovat opravdu šetrně. Sice se říká, kdyby… podle výkladového slovníku se „kdyby“ používá, pokud je či bude splněna podmínka, jejíž splnění mluvčí považuje za nepravděpodobné, ale nikoliv nutně za nemožné.
Pojďme se zamyslet nad možnými kdyby…
- Kdyby byla volná místa ve městech, v okrasných parcích a zahradách, na parkovištích a dalších plochách zkultivována, byly vytvořeny větší vyvýšené záhony a ty osázeny nenáročnou zeleninou, ovocnými stromy a keři, bylinkami…, nemuselo by jezdit tolik kamiónů.
- Kdybychom se vrátili o desetiletí zpátky a řídili se sezónností, nemusela by letadla, lodě a kamiony dovážet potraviny ze všech koutů země.
- Kdyby si každý do přírody došel natrhat alespoň bylinky nebo běžné plody, zlepšil by se mikrobiom a tím pádem i instinkty a lidé by měli potřebu jíst ve větším množství málo průmyslově zpracovanou stravu.
- Kdybychom jedli méně, každý z nás by vyprodukoval mnohem méně škodlivin než stačí vyprodukovat při jízdách osobním automobilem.
Má pěstitelská zkušenost
Sama se na své zahradě snažím vypěstovat co nejvíce vlastní zeleniny a ovoce. Už v únoru vysévám rajčata, papriky, mám je na zemi v prosvětlené kuchyni. Dávám je pak do květníků a po zmrzlých mužích je vynáším ven. Na malém kousku zahrádky jsem letos vypěstovala přes 50 kg jahod. Zasadila jsem spoustu keřů – rybízy, maliny, muchovníky, ostružiny, kanadské borůvky… Ovoce a zeleniny máme tolik, že vše nestíháme sníst a zpracovat sami a velkou část rozdáme. Práce na zahradě mě nabíjí energií. Letos jsem ale udělala i zajímavý pokus. Nestačila mi zem z kompostu do květináčů, a tak jsem si dojela na hromadu, kam místní zemědělec vyváží hnůj a nespotřebované seno.
Chtěla jsem rostlinám „přilepšit“. Netušila jsem ale, že na hromadu je vyvážena i tráva z hřiště a zahrad a ta byla zřejmě kontaminovaná pesticidem clopyralidem. Část rajčat měla po přesazení velmi pokroucené lístky. Myslela jsem si, že jsou přehnojená nebo je nenapadl nějaký parazit, pravidelně jsem je stříkala přírodním přípravkem, ale rostliny rostly a lístky byly čím dál více pokroucené.
Začala jsem pátrat, čím by to mohlo být. Na internetu jsem našla zkušenosti pěstitelů, kteří brali zem z veřejné kompostárny a dopátrali se toho, že to způsobuje konkrétní pesticid, který se používá na hubení plevele v trávnících. Bylo mi líto rajčata vyhodit, takové práce s přesazováním a otužováním!
Tak jsem se rozhodla, že udělám pokus a budu rostliny od pesticidu detoxikovat. Inspirací mi byli terapeuti z Polska, kteří se zároveň zabývají bio zemědělstvím a při debatě vyřkli požadavek na informační přípravek proti plísním a dalším patogenům určeným pro rostliny. Vytvořila jsem příslušný přípravek a začala jím rostliny jemně postřikovat a pár kapek dala i ke kořenům. A zkroucené listy najednou začaly růst a narovnávat se. Již po deseti dnech byl vidět velký rozdíl. Přibližně měsíc po první aplikaci začaly rostliny plodit a nebyl viditelný rozdíl mezi zasaženými a nezasaženými. Nakonec jsem si uvědomila, že čas strávený na zahradě není jen aktivním odpočinkem, ale že poznatky získané při pěstování mohou být do budoucna velmi cenné. Důležitým poznatkem je, že i rostliny se mohou úspěšně detoxikovat.
