Otázka umělého masa, proteinů z hmyzu a mnoha dalších náhražek má jeden rozměr, který na první pohled není zřejmý, ale pro zdraví je naprosto zásadní.
Přechodem na umělé potraviny dáváme svůj mikrobiom do rukou průmyslu. Lidé jsou si geneticky velmi podobní, ale zásadně se liší svými mikrobiomy. Jak z přednášek a článků víte, mikrobiom je naprosto zásadní pro metabolismus, imunitu, hormonální systém, detoxikaci toxinů, psychiku, instinkty a intuici. Je jedinečný jako otisk prstu a spoluvytváří naši identitu. Odráží se v něm, kde žijeme a co jíme, propojuje nás s matkou, rodinou a naším domovem. V umělých potravinách nenajdete tisíce různých druhů půdních bakterií, které jsou pro zdraví velmi důležité.
V minulých měsících společností rezonovalo téma „brouků v potravinách“. Evropská unie povolila přidávat vybraný hmyz do potravin jako nový zdroj proteinů. Faktem je, že během historie se člověk naučil jíst prakticky všechno, co na zemi roste a najde. Někde jsou součástí stravy i brouci, ale v malém množství, jinde se jí řasy, mořští živočichové… Je pravda, že si člověk zvykne, ale zpravidla první generace zvykání si to „odnese“ – i zavádění obilovin a mléka přineslo celou řadu zdravotních problémů, často i fatálních, mohly být spojeny i s neplodností a postupně převládly metabolické geny a mikrobiomy, které nové potraviny umožňovaly zpracovat. Samozřejmě – vždy záleží na množství, barvivo z hmyzu je problémem spíše jen pro alergiky, ale proteiny ve větším množství mohou být zátěžové.
Běžná strava s hmyzími proteiny má tato rizika:
- Proteiny jako alergeny – mohou být silné pro některé alergiky, dochází ke zkřížení s alergií na měkkýše, korýše…, – vysoce proanafylaktické – vysoké riziko k potencování dalších alergií, prudké, až životu nebezpečné alergické reakce – termostabilní, takže nepomůžou tepelné úpravy.
- Chitin není stravitelný, chová se jako „vláknina“ – spotřebovávají ho jiné bakterie než třeba rostlinnou vlákninu – může se měnit mikrobiom se všemi důsledky.
- Riziko neobvyklých parazitů, virů, na které nejsme zvyklí, a i dalších toxinů vzniklých jejich působením
Chitin je přírodní polysacharid, je to jeden z nejrozšířenějších biopolymerů v přírodě, nachází se v kutikulách zooplanktonu, jako strukturní složka hub, ve schránkách korýšů, měkkýšů, u prvoků, zelených řas a také u hmyzu. Lidský genom kóduje malý počet enzymů pro trávení polysacharidů a spoléhá na pomoc mikroorganismů. Konzumace velkého množství polysacharidů živočišného původu, jako je chitin, lidmi, není ve většině zeměpisných oblastí běžná, a tak lidský mikrobiom nemá stejnou účinnost co se týče rozkladu těchto polysacharidů jako u jiných typů. V malém množství zpravidla není problém při konzumaci kvasinek, hub, ale stravitelnost je obvykle těžší.
U chitinu jako vlákniny byly ve studiích zjištěny negativní, a částečně i pozitivní účinky:
- pokles Lactobacillus reuteri – velmi prospěšná bakterie pro zdraví střev, žaludku a úst, chrání před úbytkem kostní hmoty, zlepšuje imunitu;
- nárůst Helicobacter – narůstají hlavně kmeny souvisejícího s rakovinou
- pokles rodů Bacteroides a Prevotella – pozitivní bakterie, důležitý je poměr kmenů bakterií Bacteroidetes (gram-negativní) versus Firmicutes (gram pozitivní), snížený poměr Bacteroidetes/Firmicutes souvisí s obezitou;
- nárůst patogenu Clostridium perfringens – nekrózy, průjmy, toxiny…
- nárůst patogenních Proteobacterií – escherie, salmonelly, vibrie, brucelly;
- v některých studiích – nárůst pozitivních bifidobakterií;
- zjištěn pokles ve střevě mikrobiomem vytvářených SCFA kyselin – ty jsou velmi prospěšné – působí na tělo zásadotvorně, okyselují prostředí střeva, tím znevýhodňují nežádoucí bakterie a potlačují tvorbu toxinů, hlavní zdroj energie pro enterocyty, pomáhají tak v regeneraci sliznice střev, zlepšují citlivosti na inzulin, jsou důležité pro mozek…
Vitální síla
Dalším důležitým hlediskem je vitální síla z potravin. Každá rostlina, každý živočich má svoji informační rovinu. Do živého organismu se zapisuje vše, co prožil, kde vyrůstal, jaké jevy na něj působily. Působení tohoto informačního pole může vnímat jako vitální sílu. Je to sice veličina neměřitelná, ale intuitivně cítíme, že je rozdíl mezi plody vyrostlými volně v přírodě a těmi vypěstovanými ve skleníku pomocí řízené hydroponie. Jíst rostliny je důležité pro chápání a vnímání skrytých přírodních sil, i skrze ně se učíme. Kdo jí převážně maso, ochuzuje se o cenné poznatky, o vitální sílu čerpanou skrze potravu. Jakou vitální sílu získáme, když budeme jíst „umělé, synteticky připravené potraviny“. Všichni víme, co v organismu dokáže informace. Jaké informace ponese tato průmyslová potrava? Raději budu místo výletů a dovolených pracovat na své zahradě a pěstovat si plodiny plné síly. Pro mě je jídlo uvařené z vlastních čerstvých surovin tím nejlahodnějším pokrmem. S tím také souvisí otázka soběstačnosti. Na kolik byste byli schopni přežít, kdyby se zhroutil světový obchod a přestala fungovat elektřina? Odpověď na to, co je pro něj v životě důležité, si musí každý najít sám.
Testujte, detoxikujte, starejte se o přírodu
Vedle fyzických toxinů nesmíme zapomenout, že vše má také emoční příčinu a souvisí s narušením jednotlivých principů pentagramu. Jíme proto, abychom měli energii a mohli žít a tvořit. Energie souvisí s principem ohně a se srdcem. Tento princip v sobě nese také propojení s ostatními, s přírodou. Emocí srdce je láska, radost, sdílení. Pokud je princip ohně zdravý, vyrovnaný, tak nechceme z přírody energii jen brát, ale také ji přírodě vracíme skrze naši práci a um. Pesticidy můžeme vnímat i jako látky, které určitým způsobem přírodu vykořisťují. Kdo má velké zátěže pesticidy, měl by určitě detoxikovat také okruh srdce. Většina chemických léků za sebou zanechává trvalou, toxickou stopu. Pokud žijete v souladu s přírodou, „ohníčky“ v buňkách rovnoměrně hoří, tvoří tok života v radosti a léčí nejen naše srdce, ale díky šíření emocí radosti šíří teplo a světlo do okolí. Díky tomu, že dokážeme pesticidy a další toxiny z přírody detoxikovat, uzdravujeme nejen sebe, ale i přírodu.