Z reklam by se mohlo zdát, že si stačí koupit tu správnou zubní pastu, ústní vodu, kartáček a s mikroby je konec. Jenže to není tak jednoduché.
Plak postupně vzniká u každého. V archeologických vzorcích zubů se zubním kamenem je možné najít genetické záznamy vývoje ústního mikrobiomu. V minulosti bylo v plaku mnohem více anaerobních bakterií a mnohem méně bakterií způsobujících zubní kaz. Přechod od lovců ke sběračům výrazně mikrobiom proměnil, bohužel směrem k větší patogenitě. Dalším milníkem byla průmyslová revoluce a s ní spojený životní styl, který mikrobiomu neprospívá. Současný ústní mikrobiom u velké části populace je výrazně méně rozmanitý než dříve v historii, což má za následek nejen chronické ústní problémy, ale i další zdravotní komplikace. To je podobné také u střevního, ale i třeba žaludečního mikrobiomu. Běžně v orálním mikrobiomu najdete streptokoky, stafylokoky, haemophily, Rothie, Petococci, peptostreptococci, aktinomycety, propionbacterie, laktobacily, bacteriodoty, kandidy… problémem jsou přemnožené určité druhy a nárůst velmi patogenních bakterií produkujících poškozující toxiny.
Hlavní vliv má imunita
Pestrost je velmi důležitá, ale životním stylem tuto pestrost zabíjíme. Mohlo by se zdát, že hlavním vlivem na mikrobiom je způsob, pravidelnost a technika čištění zubů a vliv stravy. Není tomu tak. Hlavní vliv má imunita. Při vysazení ústní hygieny na delší dobu se jednotliví lidé budou výrazně lišit v tom, zda dojde k zánětu 
dásní. Za rozdíly je ve velké míře zodpovědná imunita, důležité jsou hladiny protilátek ve slinách a reakce vrozené imunity. Tím samozřejmě nechci snižovat důležitost správného čištění zubů. Naopak, kdo má imunitu a metabolismus poškozený, nemůže úplně spoléhat na samočistící a imunitní schopnosti ústní dutiny a musí zubům a dásním věnovat zvýšenou péči. Velmi zajímavé je zjištění některých studií, že používání antibakteriálních ústních vod může zvyšovat krevní tlak kvůli tomu, že poškozuje i příznivé bakterie, které redukují dusičnany ze slin a mění tak signalizační dráhy oxidu dusného.
Pozor, imunitu nemůžeme nahradit antibiotiky nebo antimikrobiálními látkami například v ústních vodách. Mikroorganismy vytvářejí biofilmy, určitý druh mikrobiálních ložisek, kde dochází k úzké spolupráci mnoha typů bakterií. Vytváří na svém povrchu složitý, odolný kryt, kam těžce pronikají antibiotika a další antimikrobiální látky. Výjimkou jsou ústní vody a roztoky obsahující esenciální oleje (tymián, oregano, rozmarýn, máta, hřebíček, skořice, tea tree, bergamot, eukalyptus...), protože tyto oleje mají schopnost biofilmy částečně rozpouštět. Proto má také kloktání ústní dutiny těmito oleji smysl, ale je třeba kloktat poměrně dlouhou dobu, aby olej mohl na biofilmy působit. Mnohem důležitější je správná technika mechanického čištění zubů, kdy jsou plak a biofilmy mechanicky odstraňovány. Velmi zajímavé je, že správná technika čištění zubů nejen rozrušuje plak, snižuje množství patogenních bakterií, ale výrazně roste také druhová pestrost, která je pro zdraví prospěšná. Příznivě na ústní mikrobiom může působit i pravidelné čistění jazyka.
Toxiny a mikrobiom
Samozřejmě, že na mikrobiální společenství může mít vliv cokoli, co přichází do styku se sliznicí a také to, co vylučují sliny. Ty prakticky kopírují složení krevní plasmy a toxiny z jakékoli části organismu se do slin dostávají a mají vliv na ústní mikrobiom. Velmi škodlivé pro prospěšné mikroby je kouření; často se právě při kouření výrazně zvyšuje množství patogenních druhů a klesají ty prospěšné. Orální mikrobiom negativně ovlivňují těžké kovy, jednak uvolňované ze zubních materiálů jako například rtuť, která dlouhodobě mění nejen ústní a střevní mikrobiom, ale ovlivňuje i hladinu glukózy, což opět může vést k přemnožení mikroorganismů způsobujících zubní kazy. Překvapivě velmi poškozující kov pro příznivé mikroby je antimon, jeho zvýšená hladina byla často spojena s vyšší kazivostí zubů. Je součástí baterií, nehořlavých materiálů, barev, smaltů, keramiky a skla, někdy je obsažen i v pitné vodě. Problematické je i kadmium nebo měď ve vyšších koncentracích. Podobně poškozuje střevní a ústní mikrobiom zvýšený příjem olova, fluoru, chromu. Podobně ústní mikrobiom mohou měnit chemické látky, zejména hormonální rušiče jako například bisfenol a další látky z plastů. Ty se z potravy dostávají přímo do styku se sliznicemi a mikrobiálním společenstvím a podporují nárůst zejména anaerobních bakterií, které mohou způsobovat záněty dásní a parodontózu. Podobně mohou působit i některé léky, zejména ty ovlivňující pohlavní hormony – např. hormonální antikoncepce.
Detoxikace ústní dutiny
Někdy je v případech rozsáhlého zánětu třeba detoxikovat ložiska nejen v ústní dutině, ale zaměřit se i čelistní kosti. Často je detoxikace kostí lebky nezbytná, protože patogenní bakterie zde mohou tvořit ložiska a z nich opakovaně infikovat ústní dutinu a přilehlé orgány.
K detoxikaci celé ústní dutiny je určen přípravek OroDren. Využijete ho nejen při kazivosti zubů, zánětech dásní, ale je vhodný i při zápachu z úst, zánětech dutin, středouší, praskání koutků, vytváření aft… Je to přípravek, který detoxikuje všechny anatomické struktury ústní dutiny. Je nutné ho kombinovat s dalšími přípravky.
Destruktivní bakterie v plaku
Na rozvoji zánětu dásní a vzniku parodontózy se mohou podílet různé patologické bakterie. Nejčastěji to ale jsou bakterie anaerobní, většina parodontálních onemocnění jsou v prvé řadě anaerobně bakteriální chronické záněty. Druhou významnou skupinou jsou spirochéty, zejména některé treponemy. Nejčastěji patogenně působí bakterie Actinobacillus, Tannerella forsythia (dříve označovaná jako Bacteroides forsythus), Prevotella, Fusobacterium a Porphyromonas gingivalis. Velmi zřídkakdy působí samostatně a ani jeden z těchto druhů samotný není schopný způsobit rozsáhlou destrukci. Společné působení těchto patogenů však vede k vytvoření specifických biofilmů, mikrobiálních ložisek, které pak vedou k destruktivnímu zánětu. Velmi problematické jsou právě anaerobní bakterie, které si podrobně představíme v dalším článku.