Každá virová částice na sobě nese proteiny. Slouží k tomu, aby se virus dokázal přichytit na receptor buňky a genová informace pronikla dovnitř. Tak se buňka „nakazí“, přejme informaci a začne se podle ní řídit.

Některé viry dokáží infikovat pouze určité typy buněk, jiné jsou naopak velmi variabilní. Coronavirus na sobě nese více různých proteinů. Nejvíce je zastoupený M-membránový protein, který slouží k tvorbě a uvolnění nového virionu. Potlačuje sice imunitu, ale téměř nemutuje, imunitní reakce namířená proti němu tak působí proti všem kmenům coronaviru. Dále obsahuje envelope E protein – obalový protein umožňuje uvolňování virionu z buňky a zároveň zvyšuje propustnost membrán a narušuje epitel, endotel a myelin. Virus dále obsahuje N-nukleokapsidové proteiny a řadu proteinů Nsp1-16, které zejména zvyšují nakažlivost a blokují imunitní reakce. Zásadní je ale spike protein. Dodnes z pohledu logiky nechápu, proč byl do vakcíny vybrán nestabilní, proměnlivý, vysoce toxický spike protein, když pro vytvoření imunitní reakce by mnohem lépe posloužil M-membránový protein. Ten je silně imunogenní, téměř nemutuje a imunita vzniklá na jeho základě působí proti všem rodům a kmenům coronavirů nebo třeba N-nukleokapsidový protein, který má podobné vlastnosti.

Se spike proteinem se setkal každý

Díky rozšíření viru a také plošnému očkování se prakticky každý potkal se spike proteinem. Je to velmi problematická a toxická bílkovina se širokým spektrem účinků na organismus. Vzniká spojením tří podjednotek, každá z nich je tvořena částmi S1 a S2. S1 se navazuje na receptor, S2 umožňuje spojit virus s buňkou, aby genetická informace do ní mohla proniknout. Očkování je problematické i kvůli tomu, že lipidové nanočástice mRNA se dostávají do všech orgánů, prochází snadno hematoencefalickou bariérou, a tak se genetická informace pro tvorbu spike proteinu může dostat všude. Dokonce snadněji než samotný virus, proto průnik mRNA při očkování do mozku byl vyšší než při infekci coronavirem. Ve vakcíně byli použity další látky pro stabilizaci mRNA, například N1-methylpseudouridin, což vede k produkci spike proteinů po celé měsíce. Při použití mRNA informace z vakcín obvykle vznikají i různě poškozené spike proteiny, které se snadno rozpadají na podjednotky. To vede k ještě větší toxicitě, protože podjednotka S1 se velmi rychle dostává do mozku, do buněk a jejich jádra, kde ovlivňuje genom a přepis genů.

Spike protein poškozuje organismus různými způsoby – viz dále. Zásadní je ale jeho toxicita pro:

  • Endotel, cévní systém a srdce, narušení homeostázy, tvorby mikrosraženin
  • Mitochondrie, tvorbu energie, protinádorovou imunitu a tvorbu pohlavních hormonů
  • Nervový systém – zánět mozku i periferního a vegetativního systému, vznik prionů
  • Poškození imunity, imunosuprese, reaktivace dalších infekcí, autoimunitní problémy
  • Dysbióza, zvýšení množství virů a prozánětlivých mikroorganismů v mikrobiomu
  • Poškození DNA, tvorba nádorových buněk
  • Vznik prionů a problémů s nimi spojených – demence, selhání imunity…
  • Poškození vnitřních orgánů – plíce, játra, slezina, slinivka… Spike protein působí jako fúzní protein, spojuje buňky do mnohojaderných, obřích buněk, které se posléze rozpadají a tím se orgány poškozují. Podobně působí i jiné viry, typicky herpetické, RSV virus. Problém je, že spike tak působí v mnoha orgánech, může tak i zvyšovat propustnost střev.

pexels josh hild 1270765 3944752 kopie

 

Organismus poškozuje mnoha různými cestami, ale téměř všechny vedou k zásadnímu úbytku energie, zvýšení těžké únavy, ztrátě radosti ze života. Naštěstí je situace řešitelná detoxikací. Detoxikace od spike proteinu funguje podobně jako detoxikace jiných toxinů. Je součástí několika přípravků – Gripin® SCOR, Gripin®, Virtox, Deimun Aktiv® COR, Non-grata. Je také možné objednat speciálku. Nově byla k vaší potřebě vytvořena speciálka typu komplex – Long Covid, pod zkratkou LngCov. Kromě detoxikace spike proteinu obsahuje i detoxikaci od dalších infekcí, od retrovirů a herpetických virů. Detoxikuje i od jejich toxických proteinů, které jsou také součástí přípravku Virtox. Její součástí je i detoxikace jádra buňky, aby došlo k odstranění genetického předpisu pro tvorbu spike proteinu, detoxikace mitochondrií, klíčového místa nejen pro tvorbu energie, ale i pro protinádorovou imunitu.

 

Poškození mitochondrií

Prakticky každý, kdo trpí long covidem, trpí únavou. Není divu. Jedním ze zásadních problémů spike proteinu je, že poškozuje mitochondrie. Osobně to považuji za možná nejvážnější problém. Pokud máte dost energie, tak když se něco nepovede, je možnost to opravit. Bez dostatku energie se nedá pracovat, ale ani radovat se a žít. Díky vazbě spike proteinu na ACE2 receptory se narušuje buněčná komunikace směrem k mitochondriím, ty přestávají správně pracovat a zvětšuje se množství poškozujících volných radikálů. Dochází ke snížení tvorby potřebných enzymů, snižuje se produkce AMPK (5' AMP-aktivovaná proteinkináza), a ta je nezbytná pro metabolismu tuků, vychytávání glukózy. Vznikají tak i metabolické problémy. Velmi důležitá je ve svalové tkáni, proto také často long covid doprovází svalová slabost. Ovlivňuje i protinádorovou imunitu. Buňky infikované SARS-CoV2 mají často poškozené mitochondrie, dochází ke zduření mitochondriální kristy. Také v těchto buňkách je nedostatek proteinu DRP1 (Dynamin-Related Protein-1), který je důležitý pro dělení mitochondrií, jeho nedostatek je spojen s chybným vývojem mozku a předčasnou úmrtností. Spike protein dlouhodobě potlačuje transkripci mitochondriálních metabolických genů a tím snižuje produkci ATP. Kdo má v sobě spike proteiny, cítí se velmi unavený, protože buňky si nedokáží vytvořit dostatečné množství energie. Mitochondrie jsou důležité nejen pro tvorbu energie, ale i pro protivirovou a protinádorovou imunitu, syntézu pohlavních hormonů. Situace je ještě složitější o to, že často jsou při long covidu buňky a mitochondrie zatíženy dalšími infekcemi a jejich proteiny, zejména herpetickými viry, obzvláště cytomegalovirem a Epstein-baar virem, retroviry, které také snižují hladinu DRP1. Poškozovat je mohou i priony, borelie, chřipkové viry, coxsackie.  

Narušení homeostázy a krevního řečiště

Zásadní toxický vliv má spike protein na endotel (výstelka krevního řečiště), cévní oběh, srdce a homeostázu krevního tlaku, tekutin a iontů (minerálů). Hormonální osa RAA renin–angiotensin–aldosteron udržuje stálost vnitřního prostředí, která je nezbytná pro normální činnost buněk a orgánů. Viz článek v bulletinu č. 1/2024 – Proč se nám zvedá tlak? Není to jen kvůli covidu. Zde je podrobně vysvětleno působení hormonů angiotensinu I a II (Ang I, Ang II). Zjednodušeně řečeno, vysoké hladiny Ang II jsou pro tělo škodlivé, naopak Ang I a enzym ACE2 mají ochranný vliv. Jenže spike protein snižuje množství ochranného ACE2 a Ang I a naopak zvyšuje problematický a ve vysokých hladinách škodlivý angiotensin II a aldosteron. Výsledkem je, že se zvyšuje krevní tlak, dochází k zánětu, poškození cév. Dochází ke zvýšené tvorbě kolagenu a vnitřní orgány „se jizví“ – fibrotizují. Dochází ke změnám v srdečním rytmu, vzniku krevních sraženin a s tím souvisejícími nemocemi krevního oběhu – infarkty, embolie, cévně-mozkové příhody. Ang II má vliv i na psychiku, dochází k nadměrné úzkostnosti, depresivitě, přehnaným reakcím na stres. Nadměrná aktivace osy RAA zvyšuje i výskyt rakoviny, riziko její rychlé progrese a úmrtí. Vysoké hladiny vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF) při hypertenzi narušují endotel, dochází ke zvýšené tvorbě nových cév, což umožňuje výživu nádorů a remodelaci cév. Tím se také podporuje pohyb nádorových buněk při metastázování. Dochází také k aktivaci nukleárního faktoru NF-κB, ten také podporuje růst nádorů a brání apoptóze nádorových buněk.

V endotelových buňkách vzniká velké množství ložisek. Velmi problematická jsou mikrobiální ložiska v mozkových cévách. Spike protein aktivuje pericyty a dochází k velkému narušení hematoencefalické bariéry. Také se zvyšuje riziko zánětu endotelu a vzniku krevních sraženin. Často jsou to mikrosraženiny, které brání mikrocirkulaci, přenosu kyslíku k výkonným buňkám, což vede k nedostatku energie. Typickým příznakem syndromu chronické únavy je hustá krev, zánět endotelu. Poškozovány jsou i krevní destičky, dochází k tvorbě těžce odbouratelných sraženin. Poškození cévního zásobení mozku a poškození kapilár choroidního plexu má závažné dopady na mozek a vede k zánětlivým procesům. Endotel je spike proteinem poškozován vícero cestami. Například vede k odbourávání proteinů endotelového spojení, je poškozena nesmáčivá vrstva a snáze vznikají aterosklerotické pláty. Dokonce části spike proteinu vyvolávají autoimunitní procesy proti endotelovým buňkám. To se může projevit i chronickými záněty žilního systému obzvláště v oblasti dolních končetin.

Spike protein, imunita a nádorová onemocnění

Skrze receptory neuropilin1 a DPP4 se spike protein dostává do imunitních buněk a poškozuje je. U long covidu jsou typické abnormálně nízké hladiny imunitních buněk a zároveň vysoce zvýšené hladiny prozánětlivých cytokinů, například IFN-γ, IL-6 a IL-8. To vede k imunitnímu vyčerpání a neschopnosti vypořádat se s dalšími infekcemi, velmi často dochází k reaktivaci mikrobiálních ložisek zejména herpetických virů, retrovirů, ale i borelií, chlamydií a dalších infekcí. Může to až nápadně připomínat nákazu retroviry, u onemocnění AIDS člověk postupně odchází kvůli imunitnímu vyčerpání. Dochází k závažnému poškození T-lymfocytů, poškozeny jsou i Treg-lymfocyty, které jsou velmi důležité pro orální toleranci a potlačení autoimunitních projevů. Dochází tedy často i k rozvratu řízení imunity, nárůstu autoimunit a alergií. Typicky vznikají ANA antinukleární protilátky, jsou zaměřeny proti některé části buněčných jader a typické pro lupus, záněty pojiva, svalů, kůže, hepatitidy, artritidy (u dětí), antifosfolipidový syndrom (trombózy, onemocnění srdce u mladých, neplodnost…). Pro long covid je typický mast cell activation syndrom (MCAS) – syndrom aktivace žírných buněk, kdy se z mastocytů uvolňuje nadměrné množství zánětlivých molekul – histamin, prostaglandiny, leukotrieny. Tato aktivace se projevuje jako pseudoalergie, histaminová intolerance, a to kopřivkou, svědivými a ekzematickými projevy, alergickou rýmou, astmatickými projevy, srdečními problémy jako arytmie, mdloby, trávicími potížemi jako zácpa nebo průjem, křečemi, pálením žáhy, a i nervovými jako bolesti hlavy, únava.

Bohužel, častým důsledkem long covidu a působení coronavirových ložisek může být i vznik nádoru nebo reaktivace nějakého staršího onkologického onemocnění. Tím, jak se coronavirus a jeho genetická informace dostává do jádra buňky, dochází k poškození DNA a zvyšuje se pravděpodobnost vzniku nádorové buňky. Taká část S2 spike proteinu silně interaguje s BRCA 1,2 tumor supresorovými geny (BReast CAncer). Ty regulují buněčné dělení a kontrolují a opravují DNA. Jejich poškození, které může být genetické i právě získané, zvyšuje riziko nádoru prsou, vaječníků, prostaty, ale i tlustého střeva a slinivky. Spike protein také zvyšuje množství proteinu MDM2 genu, který je negativním regulátorem a snižuje tak množství ochranného proteinu P53 (tumor antigen), nazývaným strážce genomu, protože aktivuje opravné proteiny a zabraňuje množení geneticky poškozených a nádorových buněk, také blokuje tvorbu nových cév k nádoru. Jeho snížené hladiny vedou k vážnějším prognózám rakoviny, typické rychlým růstem nádorů, více odolávají léčbě a rychleji metastázují. Spike protein také zvyšuje množství receptoru neuropilinu, což také zvyšuje riziko vzniku metastáz, zrychluje růst nádorů. Zvýšené množství neuropilinu je typické pro leukémie a lymfomy. Nádorové procesy jsou aktivovány i dalšími cestami. Jsou poškozovány AMPK receptory (AMP-activated protein kinase), které ovlivňují protinádorovou imunitu, mají za úkol spouštět zánik buňky, protože řídí její energetický metabolismus. Vliv poškozených mitochondrií na protinádorovou imunitu už jsme také v minulosti podrobně vysvětlovali. Chronický zánět a vysoké hladiny vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF) při hypertenzi narušují cévy a podporují vznik nových, což je pomocný faktor při vzniku rakoviny. Spike protein se chová podobně jako jiné onkoviry, mění metabolické dráhy a podporuje vznik a množení nádorových buněk.

Poradna