Jak moc jsme manipulovatelní? Jak se pracuje s informacemi? I to jsou témata, které podle mne otevřela probíhající epidemie koronaviru.

marco testi fxberevspqs unsplash 1Již několik měsíců naše životy ovlivňuje epidemie koronaviru. Objevuje se ve všech zpravodajstvích, novinových článcích, na internetových portálech… Lidé jsou pravidelně „masírováni“ a i ze seriózních médií zaplavováni nesmysly či polopravdami. Snad proto jsem se rozhodla napsat tento článek. Není o koronaviru, ale o neblahých vlivech, které jsou spojeny s opatřeními, jež mají zabránit jeho šíření.

Zdravá imunita jako klíč ke zdraví

Jedním ze základních faktů je, že lidé se skutečně zdravou imunitou se koronaviru bát nemusí. U většiny, a to i staršího věku, proběhla nákaza bez příznaků nebo s mírnými symptomy. Skutečnost, že zdravá imunita je klíčovou prevencí proti nákaze a onemocnění infekcemi je prostá pravda a nezmění na tom nic ani zákony přijaté v EU. V oblasti zdraví a prevence státy celého světa tragicky selhávají. V době, kdy se většina společnosti nákazy bála, nikdo lidem nedal rady, co mohou udělat alespoň pro částečné zlepšení imunity. Bohužel i od nejpovolanějších – tedy lékařů – jsme se mohli dozvídat nepravdivé informace, což, jak věřím, nebyl ani tak záměr, jako spíše neznalosti a neschopnost vnímat široké souvislosti.

Jak se vyznat v polopravdách?

Existuje samozřejmě řada výjimek, bohužel ne všem je dán prostor k vyjádření, jiní bývají umlčováni. Stačí drobnosti. V březnu jsme se například dozvěděli, že máme chodit ven, abychom získali dostatek vitaminu D., jenže v brzkých jarních měsících se v našich podmínkách vitamin D netvoří. Řada lidí má navíc bohužel narušenou kůži, tak se jim pořádně netvoří ani na letním slunci. Z toho mi vyplývá, že je třeba rady z oficiálních míst brát se značnou rezervou, řídit se vlastním zdravým rozumem a „intuicí“.

engin akyurt x bkspzjhzw unsplashVšeho moc škodí

Nechci zpochybňovat smysl dezinfikování, protože jeden z hlavních způsobů přenosu patogenních mikroorganismů (včetně koronaviru) je samozřejmě přes kontaminované povrchy. Navíc, zavedení dezinfekce rukou u lékařů bylo přelomovým činem. Přesto… Protože to nařídily státní předpisy, je dezinfekce na každém kroku. Nikdo však už neupozorňuje na rizika, které nadužívání dezinfekce nese – ta spočívají hlavně v poškození kožního, slizničního a střevního mikrobiomu. Chybí také doporučení, co dělat, aby se negativní vliv dezinfekce na zdraví co nejvíce snížil.

Vše není „jen“ dobré: Rizika dezinfekce

Mikrobiom je z hlediska zdravé imunity naprosto zásadní. Čím je pestřejší, čím máme na kožním a slizničním povrchu více různých druhů/kmenů mikroorganismů, včetně těch patogenních, tím jsme zdravější. Kožní mikrobiom zlepšuje stav kůže a zabraňuje přemnožení patogenních mikroorganismů a prostupu toxinů, alergenů a mikroorganismů skrze kožní bariéru. Mikrobiomy jsou však u velké části populace zdevastované životním stylem.

Hlavními faktory jsou:

  • Sterilní strava bez půdních bakterií – velká část potravin je přirozeně nezískala nebo jich byla při průmyslovém zpracování zcela zbavena.
  • Přehnaná hygiena v domácnostech.
  • Většina času strávená ve městech, budovách a jiném umělém prostředí.
  • Časté používání antibiotik a dezinfekčních prostředků. Důsledkem jsou poruchy metabolismu vedoucí k metabolickému syndromu a obezitě. Mimochodem, to jsou i hlavní rizikové faktory v případné nákazy koronavirem, při kterých došlo k rozvoji onemocnění COVID 19 s těžkým průběhem.

christine sandu lthqapbpqti unsplashDezinfekce ano nebo ne?

Jak dezinfekční hádanku vyřešit? Na jedné straně poškozený mikrobiom a na druhé realita historie, kdy ve válkách řada obětí nepadla v boji, ale zemřela na následky infekcí. Prakticky všechny patogenní infekce pocházejí původně od zvířat a na člověka byly přeneseny. Některé druhy mikrobů se následně přizpůsobily a vznikly i druhy „specializované“ jen na člověka. Objev mikroorganismů jako původců onemocnění a souvislosti přenosu vedly k zavedení nových hygienických zvyklostí. Umožnily to i nové technologie betonových staveb a používání dalších materiálů, kdy v našem obydlí došlo k eliminaci škodlivého hmyzu, myší a jiných nežádoucích „spolubydlících“. Lidé se začali pravidelně mýt, prát si oblečení, povlečení do postelí.… To jednoznačně pomohlo zbavit se určitých onemocnění. Opakované infikování hmyzem a velkými dávkami patogenů ohrožovalo i poměrně zdravé jedince. Evoluční paměť a podvědomí má na člověka obrovský vliv. Zkušenost, že hygiena pomáhá zdraví, byla ale využita (dalo by se i říci zneužita) výrobci všech možných drogistických a kosmetických prostředků a úklidových detergentů. Vzpomeňte si na všechny ty reklamy, kde se vše blýská čistotou a vše je hygienicky čisté.

Všeho s mírou

Měli bychom umět rozlišovat a vše používat s rozvahou. Mytí a dezinfekce rukou je obrovsky důležitá při setkání s imunitně ohroženými lidmi, tedy i na veřejnosti, kde nevíte, zda je na místě někdo ohrožený. Pro oslabeného jedince, a to platí i pro pacienty lékařů, je i běžná infekce ohrožující. Imunitně oslabení by měli dbát na hygienu a svůj mikrobiom podporovat bezpečným způsobem. Zdraví lidé by měli být ohleduplní, ale zároveň zbytečně nezvyšovat riziko poničení svého mikrobiomu. Tedy nenásledovat slepě všechna doporučení, nedezinfikovat nakoupené potraviny, nevytírat několikrát denně, ani vše doma neotírat dezinfekcí.

anna meshkov s9lvcuchbvi unsplashHra o čas

I z hlediska nákazy je lepší setkat se s malou dávkou virů z kontaminovaných povrchů, kdy dojde k „seznámení“ imunity s infekcí. V případě opravdové, plné nákazy, kdy se nadýcháte velkého množství infekčních částic, dokáže imunita rychle zareagovat a zabránit masivnímu namnožení. Prakticky při všech infekčních nákazách jde o čas. Je to závod, kdo bude rychlejší. Zda se infekce stihne namnožit a organismus zasáhnout nebo zda imunita zasáhne rychle a zastaví množení hned na sliznicích. To je zřejmě i důvod, proč u dětí také většinou koronavirus nezpůsobuje problémy, protože za řadou rým a nemocí z nachlazení jsou také často určité druhy koronavirů. Díky tomu dokáže imunita dětí a lidí, kteří se s dětmi častěji potkávají, na nový typ koronaviru zareagovat rychleji. Z tohoto pohledu neustálým dezinfikováním sice chráníme ohrožené lidi s oslabenou imunitou, ale v podstatě oslabujeme přirozenou část imunity zdravé populace.

Já a dezinfekce

Znamením jsem Panna a miluju pořádek. Mám ráda hezké prostředí, čisto, jednoduchý, přírodní, čistý design. Mám velký dům, hodně dětí, velkou zahradu… Ve svém životě jsem musela najít rovnováhu, i co se týče úklidu, práce, volného času. Většinou jednou za čas důkladně uklidím, pak postupně jen odklízím provozní nepořádek, až se nahromadí určitá míra a vrhnu se opět na úklid. Dříve jsem úklidu věnovala hodně času. Byla jsem schopná vše drhnout, aby nezůstala jediná skvrna, a používala jsem řadu prostředků, byť ekologických. Dávno už to nedělám. Protože žiju v přírodě, striktně používám jen ekologické prostředky, a i ty v minimální míře – hlavně tekutý písek, nějaké octové čističe, vytírám většinou jen čistou vodou, protože stejně jde hlavně o to setřít prach. Na okna mám stěrku, zvenku je kvůli pylu myjeme docela často, abychom dobře viděli na krásnou přírodu. Doma není důvod používat dezinfekční přípravky. Na nádobí používám myčku, do ní kupuji ekologické přípravky, podobně i na praní. Samozřejmě občas použiji i ekologický jar na něco více mastného, občas čistič na skla krbu. Většina úklidu probíhá mechanickým způsobem. Ano, dá to více práce, ale uklízím jednou za čas, tak to nevadí.

Hitem poslední doby jsou nanočistící prostředky, které zlepšují povrchy a méně se pak na nich drží nečistoty. Zde jsem velmi opatrná, protože nanočástice pronikají do buněk a mění jejich činnost. Obecně nejsem odpůrcem nanotechnologií, kdy jsou výrobky zpracovány v továrnách a nanočástice jsou pevně přilepeny k nosiči. V případě volných nanočástic jsem ale na pozoru a vnímám je jako značné riziko.

A co s dezinfekcí rukou třeba v obchodech a podobně? Přiznám se, nechci si ničit kůži a svůj mikrobiom. Proto si raději při vstupu do veřejných prostor natáhnu rukavice, aby se ostatní necítili ohroženi. Vím, že to není úplně ideální, používám jednorázové, zatím jsem si nepořídila tenké pratelné. Jestli ale opatření budou dlouhodobějšího charakteru, tak to zřejmě udělám. A svoje nákupní zvyky, ty jsem nezměnila. Většinou nakupuji v dny, kdy nepracuji doma, ale jezdím do našich kanceláří. Obvykle jedu z práce hladová, a tak po nákupu nevydržím a rovnou sním nějaký kus zakoupené nemyté zeleniny, třeba mrkev nebo papriku. Dělala jsem to tak vždy a nic na tom nezmění ani současný stav.

Poradna