Nervový systém člověka je zásadní pro zpracování všech informací i řízení celého organismu.
Jakékoli jeho poškození či ovlivnění toxiny se výrazně projevuje na lidském zdraví a osobnosti člověka.
Nepřátelské patogeny mají jediný cíl: Přežít
V našem nervovém systému vzniká mikrobiálních ložisek celá řada. Patogenní organismy, které se do těla dostanou, hledají cestu, jak přežít, a tak ovlivňují právě nervový systém a imunitu hostitele. Přirozeností každého organismu je odstraňovat všechny cizorodé elementy (jako jsou právě patogenní mikroorganismy a toxiny), které mohou narušit jeho činnost. Zároveň se snaží tolerovat a podporovat přátelské mikroorganismy (především bakterie nebo určité plísně), které s tělem žijí v symbióze a vzájemně si pomáhají. Pokud je tedy organismus zdravý, patogeny rychle zlikviduje a zabrání jejich množení. Jestliže chce být nepřátelský mikroorganismus úspěšný, musí se v případně oslabení hostitele naučit co nejrychleji proniknout do jeho nervového systému. Tím naruší jeho činnost a ovlivní řízení imunity. Hostitel má pak problém dostat patogen z těla efektivně pryč a je naopak přinucen k jeho dalšímu šíření.
Skrytá ložiska toxinů
Realitou dnešní civilizace je, že téměř všichni máme v nervovém systému řadu patogenních mikrobiálních ložisek, které ovlivňují nejen naši imunitu, ale i naše emoce, pocity, prožívání, vnímání, chování a prakticky celý náš život. Věda oficiálně udává, že přibližně třetina lidí ve světě je latentně infikována toxoplasmou. V konkrétních číslech to je dvě a půl miliardy lidí s mikrobiálními ložisky toxoplasmy. Statistiky, kolik procent populace má ložiska borelie, herpetických virů, virů encefalitidy, prionů, enterovirů nebo listerií sice nemáme, ale budou to jistě vysoká čísla. A úplně všechny tyto patogeny výrazně ovlivňují náš život a jsou příčinou zdravotních problémů.
Centrální a okrajový nervový systém
Nervový systém rozdělujeme na dvě základní části. Centrální nervový systém zahrnuje mozek a míchu. Je chráněn kostěnými a vazivovými obaly. Zpracovává sesbírané informace a rozhoduje, jak se organismus bude chovat a co bude dělat na vědomé i podvědomé úrovni. Druhou částí je okrajový nervový systém, zvaný též periferní. Sem patří nervy a neurony, které se nachází mimo centrální mozkovou soustavu a sbírají informace z okrajových částí organismu a vnitřních orgánů. Zároveň doručují nervové signály k jednotlivým orgánům a buňkám a předávají jim informace nutné pro jejich činnost. Okrajový nervový systém můžeme dál rozdělit na tři relativně nezávislé celky. Na periferní (somatický), vegetativní a enterální nervový systém.
Periferní nervový systém
Periferní nervový systém je tvořen hlavovými a míšními nervy a jejich výběžky, které zajišťují motorické a senzitivní funkce. Senzitivní, citlivá, jsou dostředivá vlákna, která vedou informace, vjemy a bolest ze smyslových orgánů. V kůži, svalech, šlachách je celá řada receptorů, které vnímají tah, tlak, teplotu a další vjemy skrze míšní nervy a posílají je do centrálního mozkového systému. Hlavové nervy přivádí informace hlavně z kůže, svalů hlavy a ze sliznic úst, nosu, rohovky, vedou chuť, čich, zvuk, zrak, rovnováhu…. Motorická vlákna jsou naopak odstředivá, vedou signály pro vykonání vědomých svalových pohybů do motoneuronů, jejichž vlákna tvoří nervosvalovou ploténku. Ta umožňuje přenos informace, vzruchu z neuronu na vlákno kosterního svalu.
Toxická zátěž hlavových (kraniálních) nervů se může projevovat problémy v oblasti obličeje a úst, bolestmi zubů, obličeje, napětím nebo obrnou svalů, potížemi s polykáním, sliněním, slzením, problémy s hlasivkami, tinitem, přeneseně i bolestmi srdce, žaludku a dalších orgánů. Časté jsou potíže s trojklaným nervem, který inervuje kůži obličeje a ústní dutinu. V senzitivních nervech může vlivem ložisek vzniknout neurozánět, který se projevuje jako astma, chronický kašel, migrény nebo ekzém. Toxiny ve spinálních nervech často způsobují problémy s hybností, parézou (částečné porušení funkce nervu a jím inervovaných svalů), citlivostí a způsobují bolesti. Projevují se brněním, pálením, ostrou bolestí a necitlivostí končetin, ochablostí svalů, karpálními tunely i problémy s jemnou motorikou.
Vegetativní, autonomní nervový systém
Hlavním úkolem této části je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu, homeostázu. Řídí vnitřní orgány a tělesné funkce. Pracuje bez možnosti ovlivnění vůlí (relativně), vytváří podvědomé reakce na emoce, vnitřní i vnější prostředí. Je velmi úzce svázán s hormonálním systémem – mnoho impulsů vegetativní nervové soustavy je zpracováno přes hormonální žlázy (hypothalamus, dřeň nadledvinek). Inervuje hladkou svalovinu orgánů, cév, srdce či kůži. Řídí srdeční tep, dýchání, trávení, vylučování, rozmnožování a vůbec všechny nezbytné funkce potřebné k životu. Dostředivé, senzorické dráhy vedou informace přes míchu do mozku. Neurony těchto drah sousedí s neurony periferního nervového systému a vzájemně se ovlivňují. Na kůži se projevují jako tzv. Headovy zóny, což jsou kožní plochy, kam se projektují vnitřní orgány. V případě poškození orgánů jsou tato místa více citlivá, bolestivá, někdy bolest až střílí. Ne každá bolest na periferii je způsobená poškozením periferního nervového systému, může to být i přenesená bolest z vegetativního systému a vnitřních orgánů.
Parasympatikus a sympatikus
Odstředivé, výkonné dráhy se rozdělují do dvou skupin: sympatikus a parasympatikus. Sympatikus řídí tělo hlavně v akci, dochází k aktivaci osy hypothalamus – dřeň nadledvinek, aktivují se stresové hormony a dochází k vybuzení tělesných systémů. Naopak parasympatikus je aktivován při regeneraci, trávení a odpočinku. Aktivuje se osa hypothalamus – dřeň nadledvinek a jsou produkovány glukokortikoidy, které napomáhají regeneraci. Je důležité, aby oba systémy byly v rovnováze, jinak dochází k mnoha poruchám, typicky je to migréna, problémy s metabolismem, trávením, vysokým tlakem apod. Toxiny a mikrobiální ložiska ve vegetativním nervovém systému mohou způsobit řadu různých poruch. Časté jsou problémy se zažíváním jako pálení žáhy, špatné a zpomalené trávení, problémy se žaludkem, srdeční problémy, vysoký tlak, otoky, zvýšené pocení a rudnutí kůže, poruchy sexuálních funkcí, neplodnosti…
Enterální nervový systém
Enterální nervový systém řídí proces trávení a vylučování zbytků potravy a je navázán na vegetativní nervový systém. Anatomicky je to jednoduchý systém, který se skládá ze dvou pletení – Plexus myentericus auerbachii a Plexus submucosus meisnerii. Je vysoce integrovaný a nezávislý na CNS.Hlavní funkce si zachovává i po přerušení spojení a bez řízení vnější inervací, která ho jen modulují. Kdyby všechny funkce trávicího traktu měl řídit mozek, musely by do břicha a z něj vést obrovské svazky nervů, proto je detašované řídící středisko praktické. Je to takový mozek v břiše, který má podobný počet neuronů jako mícha. Je starší než mozek a má s ním mnoho společného. Jeho podporu nezajišťují Schwanovy buňky, ale glie. Má podobnou citlivost k toxinům i náchylnost ke shodným problémům. Dochází ke stejnému poškození nervového systému střeva jako mozku. Často tyto problémy koexistují, některé nervové problémy se dokonce nejprve projevují jako problémy s trávením. Například Parkinsonova choroba, amyloidní plaky…
Enterální nervový systém má velký vliv na mozek; ovlivňuje hladinu serotoninu, dopaminový a hormonální systém, proces učení, psychickou pohodu nebo prožívání emocí. Jeho hlavním úkolem je ale řídit proces zpracování potravy – řídí hladkou svalovinu a pohyblivost trávicí trubice, vstřebávání, transport látek, sekreci hormonů a enzymů, ovlivňuje střevní mikroflóru, sliznici a propustnost střev či imunitní funkce střeva. Také inervuje a ovlivňuje další trávicí orgány jako slinivku, játra, žlučník.
Centrální nervový systém
Centrální nervový systém má dvě části – mozek (Encephalon) a páteřní míchu (Medulla spinalis).
Páteřní mícha je sloupec nervové tkáně, který probíhá páteřním kanálem. Mícha je dlouhá 40–45 cm a dosahuje k bederní části páteře. Vystupují z ní míšní nervy, které obsahují smíšená motorická, senzitivní a vegetativní vlákna. Vznikají spojením svazku vláken, která vystupují z páteře meziobratlovým otvorem. Vzadu vychází zadní a vpředu přední míšní kořen. Mícha je prvním patrem CNS. Rozhoduje, zda se signály předají do vyšších pater CNS prostřednictvím převodních funkcí nebo se problém vyřeší na místě použitím jednoduchých reflexů. Ty zajišťují hlavně jednoduché svalové pohyby zejména obranného charakteru, a také vyprazdňování a různé funkce pohlavního aparátu.
Problémy v této oblasti se mohou projevit například různými bolestmi zad, končetin, hlavy či vnitřních orgánů. Objevit se mohou i svalové problémy, nedostatečný svalový tonus, svalové slabosti, snížená citlivost, brnění končetin, inkontinence, neurogenní záněty projevující se jako astma či migrény. Toxiny často putují skrze míchu (viry, toxické kovy, mikrobiální toxiny, borelie…) z periferií až do mozku.
Zadní mozek
Mozek se dále dělí na několik částí. Fylogeneticky nejstarší je zadní mozek Rhombecenphalon, který v sobě zahrnuje prodlouženou míchu, mozeček a Varolův most. Je to centrum základních životních funkcí a primárních reflexů. Jeho poškození je smrtící. V prodloužené míše je regulováno dýchání, srdeční tep a frekvence, krevní oběh a tlak, trávení, metabolismus, vykonává nepodmíněné reflexy jako kašel, kýchání, účastní se mimiky, tvorby řeči. Ve Varolově mostu se kříží mozková vlákna z kůry do mozečku. Proto je levá část těla ovládaná pravou mozkovou hemisférou a obráceně. Varolův most je centrem slzení, slinění a očních reflexů. Varolův most je také důležitý pro REM část spánku a hraje důležitou úlohu v procesu zapamatování si. Jeho poškození se může projevovat jako poruchy žvýkání, polykání, řeči, chrapot, obrna lícních a okohybných svalů. Mozeček je hlavním koordinátorem svalových pohybů a rovnováhy. Poškození se projevuje jako poruchy stoje, kolísání, padání dozadu, pohybové slabosti, pomalost, nekoordinovanost, intenční třes (při cíleném pohybu), klikatá chůze, nezřetelná pomalá řeč.
Střední mozek
Další části mozku je střední mozek, Mesencephalon. Je to centrum reflexů a křižovatka informačních drah. Tectum mesencephalicum ovlivňuje úzkost, chronickou únavu nebo hyperaktivitu. Je zde strážný pohotovostní reflex, který je aktivní i ve spánku a reaguje na všechny náhlé podněty. Nachází se tady centrum zrakových reflexů, které nám umožňují regulovat zornice a čočku a zaostřovat, a centrum sluchových reflexů, které pomáhají také lokalizovat zdroj zvuku apod. Substantia nigra převádí signály do bazálních ganglií a produkuje dopamin. Poškození se projevuje poruchou pohybů, svalovým třesem, napětím nebo ztuhlostí.
Mezimozek
Diencephalon (mezimozek) tvoří střed mozku. Je to soubor struktur okolo třetí mozkové komory. Obsahuje velmi důležitá centra jako nejvyšší řízení vegetativního systému, hlavní komunikační most a je součástí emočního mozku.
- Thalamus tvoří bránu vědomí a filtruje, jaké podněty pošle do mozkové kůry do našeho vědomí a jaké zpracuje na podvědomé úrovni. Ovlivňuje práh bolesti, pozornost, smyslovost, nálady, emoce, proces učení a zapamatování si.
- Hypothalamus řídí náš vegetativní mozek a hormonální systém, vytváří podvědomé tělesné reakce na různé podněty z okolí a naše emoční reakce.
- Epithalamus, který produkuje celou řadu neuromediátorů a zajišťuje přenos informačních molekul do těla. Řídí cirkadiální rytmy, náladu a ovlivňuje vznik depresivních stavů.
Koncový mozek
Evolučně nejmladší je koncový mozek Telencephalon, kde sídlí naše vědomí a mysl. Probíhá zde veškerá myšlenková činnost, zpracovávají se a asociují informace, což umožňuje chápání, tvoří se emoce a centra pak skládají a chápou smyslové vjemy. Obsahuje mapy, funkční korové oblasti pro různé zpracování informací jako motorické, zvukové, zrakové… Také zahrnuje podkorová centra, která jsou součástí limbického systému pro zpracování emocí a pocitů. Koncový mozek je nutné detoxikovat při všech imunitních poruchách, mozkových dysfunkcích, poruchách chování, vnímání, paměti, pohybových problémech, nadměrné únavě, ztrátě bystrosti, chytrosti a při všech nervových onemocněních.