Říká se, že dech je nositelem života. Co všechno může volnost dechu narušit? Co patří mezi nejčastější toxiny?
Respirační viry jako důležitý toxin
Respirační viry jsou záludné a je třeba se mít před nimi na pozoru. Jejich nebezpečí tkví v tom, že jsou hrozbou pro všechny. Já osobně jsem velmi ráda, že jsem onemocnění covid-19 prodělala s vysokými horečkami, únavou a pocením v posteli. Svůj organismus jsem pak podporovala kúrou informačních přípravků Joalis. A proč jsem ráda za silný průběh, a navíc jej považuji za vhodný? Ve studiích a v tisku se totiž začínají potvrzovat moje obavy. Prodělání lehce příznakového onemocnění, bez horečky, typické ztrátou čichu či chuti není úplně ideální, protože při tomto průběhu často dochází ke změnám v psychice, typicky k depresivitě, ztrátě energie, rezignaci. Je to proto, že virus napadne čichový nerv, který vede přímo do emočního mozku. Samozřejmě napadá i další periferní nervy, jen příznaky jejich napadení nemusí být tak zřejmé jako u ztráty čichu.
Opakované setkání s virem
Mám dojem, že někdy k opravdovému onemocnění s horečkami může dojít až při opakovaném setkání s virem. Potvrzují mi to pokusy vědců, kteří se nechali opakovaně nakazit. Mainstream je plný příběhů celebrit, které líčí, jak jim bylo při onemocnění hrozně. Zvykli jsme si všechno zahánět a potlačovat, žít v absolutním pohodlí. To však není dobře. Naopak, normální a zdravé je při setkání s novou infekcí (pokud pronikla přes slizniční bariéru) onemocnět a bojovat s infekcí. Jiné je to u známých, obvyklých infekcí, které imunita již zná. Samozřejmě to neznamená, že musíte onemocnět. Vždy záleží na mnoha okolnostech. Například imunita může silně zareagovat i bez projevů onemocnění.
Bakteriální infekce v dýchacím ústrojí
Respiračních viry velmi poškozují sliznice. Obvykle na tyto poškozené sliznice dosedají další toxiny včetně bakterií. Oslabená, poškozená sliznice se nedokáže účinně bránit a dochází k proniknutí virů do hlubších struktur. Často takto pronikají i bakterie a plísně. Je jich opravdu hodně. Plíce navíc řídí protibakteriální imunitu, proto je jejich pravidelná detoxikace potřebná.
Nejčastěji ale dýchacím systém poškozují tyto bakterie:
- Borélie – vazivová složka plic, Leptospira
- Destrukce řasinek – Acholeplasma, Mycoplasma
- Mycobacavium, tuberculosis…
- Suché pokašlávání – Chlamydie, Ehrlichie, Anaplasma, Bartonella, Coxiella, Rickettsia
- Pneumococcus, Streptococcus pyogenes (Group A), Streptococcus group C, Moraxella, Neisseria meningitidis
- Actinomyces, Bacteriodales, Clostridie, Fusobacterie, anaerobní streptoky
- Klebsiella, Yersinie, Bacillus,Arcanobacterium, Corynebacterium, Nocardia, Rhodococcus, Bordetella, Pseumonáda, Haemophillus influenzae, Cardiobacter, Francisella, Legionella…
Poměrně často jsou v dýchacím systému ložiska mollicutů, bakterií bez buněčné stěny, nejčastěji Acholeplasmy a Mycoplasmy. Jsou velmi destruktivní pro řasinky na sliznicích a zhoršují samočisticí schopnosti sliznic. Jsou málo citlivá na antibiotika a jejich ložiska, která jsou nejen v samotném dýchacím ústrojí, ale i nosních dutinách, ve středním uchu, sliznicích očních spojivek. Tyto bakterie mohou přežívat i v trichomonádách. Podle klasické medicíny je výskyt trichomonád v dýchacím traktu ojedinělý, ale ze zkušeností vyplývá pravý opak. Častou zátěží jsou i chlamydie, mycobacterie, některé gramnegativní bacily jako například Haemophilus, Actinobacillus.
Plísně a léčba antibiotiky
Dalším poměrně častým mikroorganismem, zvláště u imunitně oslabených jedinců, který napadá dýchací systém, jsou plísně. Někdy jejich zdrojem může být infikovaný prach, například z exkrementů ptáků, hlodavců a jiných zvířat, plesnivé organické zbytky nejen z práce v zemědělství, ale třeba i z kanalizací, z míst znečištěných odpadky, z plesnivých budov. Plísním se díky vlhku, teplu a hlenu daří, a pokud je oslabená imunita, mohou růst jejich invazivní vlákna, která vytváří mikropraskliny a pronikají hlouběji do organismu, do srdce, cév, mozku…. Některé druhy (histoplasma, candida, aspergillus) dokonce přežívají intracelulárně a mohou pronikat i do imunitních buněk a ovlivňovat imunitu.
Nejčastěji se v plicích objevují tyto plísně
- Dimorfní plísně: Blastomyces, Coccidioides, Histoplasmacapsulatum – druh houby, vyvolává nekrózy v plicích, Paracoccidioides
- Hyalinní: Aspergillus, Geotrichum, Scedosporium, Scopularis, Trichoderma
- Microsporidia: Encephalitozoon
- Kvasinky: Candida, Cryptococcus, Pneumocystis, Rhodotula,
- Zygomycetes: Absidia, Cunninghamella, Mucor, Rhizomucor, Rhizopus
Záněty středního ucha i poškozený mikrobiom
Plísně se z dýchacích cest často přesunují přes dutiny do středního ucha a způsobují zde opakované záněty. Plísňová ložiska v dýchacím systému jsou často spojena s alergickými onemocněními jako senná rýma a astma. U imunitně oslabených jsou zápaly plic způsobené plísněmi velmi nebezpečné, mohou mít těžký průběh. Často jsou záněty dýchacího ústrojí léčeny antibiotiky, což bohužel vede ke zvýšení plísňové zátěže. Například u pacientů v nemocnicích jsou podle studií až u 88 % přemnoženy candidy různých typů. Při problémech s plísněmi je nutné se soustředit také na detoxikaci střeva, obnovit střevní mikrobiom a zaměřit se i na ledviny, které řídí protiplísňovou imunitu. Jednou z důležitých příčin přemnožení plísní v organismu jsou také rezidua antibiotik.