Co stojí za problémy se žaludkem?

Žaludek je velmi výkonným orgánem, jehož hlavní funkcí je zpracování potravy a připravení ke vstřebání. Ne vždy je však jeho funkce optimální. Proč?

Poté, co ústa ochutnají a přijmou potravu, rozmělní ji, obalí hlenem a zahřejí, tak pomocí jazyka, svalů úst, nosohltanu a jícnu dochází k jejímu spolknutí. Většina soust prochází jícnem v primární, první peristaltické vlně, kdy svaly hladké svaloviny jícnu posouvají sousto. Pokud dojde k jeho zastavení, spustí se sekundární vlna, ta už je ale doprovázena bolestí. Celý tento děj řídí bloudivý nerv (nervus vagus) a enterální nervový systém. Sousto doputuje ke svěrači ovládanému vagovým nervem a přesune se do žaludku. Pokud dochází ke ztíženému polykání, pocitově máme knedlík v krku, tak obvykle nechceme přijímat a řešit další problémy a situace. Mnoho lidí v této fázi může sáhnout i po alkoholu, který polykání usnadní a rozptýlí pocity úzkosti. Problém je, že se problémy nevyřeší, jen hlouběji zasunou do podvědomí a vytváří se z nich psychocysty.

Pálení žáhy může vést až k chrapotu

Bolesti žaludku jsou nepříjemné

Častým problémem je pálení žáhy, kdy se obsah žaludku zpětným chodem dostává do jícnu (reflux). Pokud se tak děje opakovaně, dochází k poškození sliznice a jejím zánětům. Kyselý obsah se může dostávat přes nosohltan i do dýchacího systému, dutin. Někdy je reflux i hlavní příčinou astmatu, zánětů dýchacího ústrojí, chrapotu, problémů s hlasivkami, zánětů dutin apod. K refluxu může dojít také u zdravého člověka vlivem nevhodné potravy, přejedení, akutní infekce. Sliznice jícnu má ochranné mechanismy, jak se očistit. Pokud jsou v jícnu mikrobiální ložiska, nedochází k její regeneraci, je snížena produkce neutralizačních látek v alkalických žlázkách, snížena obnova epitelových buněk a může dojít k poškození a nádorovým změnám.

U refluxu i pálení žáhy pozor na stres a léky

Častou příčinou refluxu je nedomykání, nedokonalé stažení jícnového svěrače. Jeho napětí je řízeno z mozkového kmene přes nervus vagus. Přechodně může být „povolen“ při podráždění žaludku a jícnu, plynatostí, tučnou stravou, alkoholem, dráždivými potravinami (čokoláda, kofein, kořeněné jídlo…). Někdy dochází i k trvalému snížení tonu. Nejčastěji za to může stres, ale i řada léků a dalších toxinů. Jeho povolení může být součástí i alergické reakce (mnohdy u dětí) a histaminové intolerance. Často je příčinou pálení žáhy nejen snížení tonu svěrače, ale i překyselení, zvýšená kyselost žaludečních šťáv nebo naopak může převládnout jejich zásaditost. Někdy se do žaludku mohou dostávat i žlučové soli a z něj i dále do jícnu. V takovém případě je důležité zaměřit se nejen na žaludek, jícen, nervové řízení, ale i na detoxikaci jater, protože játra velmi ovlivňují samotné svěrače žaludku.

Nejrychleji trávíme cukry, tuky nejdéle

Žaludek dokáže přijmout přibližně 1–2 litry potravy a postupně ji mechanicky a chemicky zpracovává. Svalstvo se po skončení příjmu potravy rytmicky 2–4× za minutu stahuje a promíchává potravu s trávicími šťávami. Pohyby jsou řízeny jednak enterálním nervovým systémem, ale také hormonálně pomocí gastrinu a motilinu. Trávenina (chymus) se začne usazovat do vrstev podle hustoty, velké kusy odchází z žaludku jako poslední. Po malých dávkách je trávenina plynule předávána do dvanáctníku (duodena), nejkratší dobu zůstávají v žaludku cukry, nejdéle tuky, tekutiny jen protékají po stěnách. Voda zůstává v žaludku v průměru 10 minut, cukry přibližně 2–3 hodiny, smíšená potrava 4 hodiny, bohatá na tuky až 7 hodin. Z tohoto důvodu se při pití alkoholu obvykle konzumuje tučné jídlo, protože zadržuje alkohol déle v žaludku a dochází k jeho pomalejšímu vstřebávání.

Vyprazdňování žaludku řídí střeva

Vyprazdňování žaludku zásadně ovlivňuje stres, aktivace sympatiku ho zpomaluje. Plnění střev musí být plynulé, aby střeva stíhala tráveninu zpracovat a kyselina nepoškodila sliznice. Vyprazdňování žaludku si řídí střeva podle toho, jaká potrava se do nich dostává a jak rychle ji střevo dokáže zpracovávat. Žaludek je uzavřen svěračem, aby se obsah střev nedostával zpět do žaludku a nedošlo k jeho poškození žlučovými kyselinami. Trávenina je upravována chemicky. Denně žaludek vyprodukuje asi 2–3 litry žaludečních šťáv.

Obsah žaludečních šťáv

Obsah žaludečních šťáv

  • voda
  • kyselina chlorovodíková (HCl) – zajišťuje nízké pH (asi 1,5), aktivuje enzymy, ničí mikroorganismy, nabobtnává vazivo, denaturuje bílkoviny, redukuje Fe a Ca, zabraňuje oxidaci vitaminů B a C. Cukry a tuky pH žaludku nemění; pokud je prázdný, tak v něm je neutrální až slabě zásadité pH. Produkce kyseliny je aktivována nervově, hormonálně a místně pomocí acetylcholinu, gastrinu, histaminu… Alkohol také aktivuje její tvorbu, proto malá dávka alkoholu na lačný žaludek může pomoci likvidovat patogenní mikroorganismy citlivé na kyselé prostředí (např. salmonela).
  • enzymy – pepsinogeny – působením HCl vzniká pepsin, který štěpí bílkoviny,
  • chymosin (u kojenců) – usnadňuje trávení mléčných bílkovin,
  • mucin – hlenovitá vrstva, chrání žaludeční sliznici před natrávením,
  • vnitřní (Castleův) faktor – nezbytný ke vstřebávání vitamínu B12,
  • gastrin – hormon produkovaný buňkami ve sliznici žaludku a dvanáctníku, stimuluje tvorbu žaludečních šťáv, pankreatické šťávy, inzulinu, glukagonu a podporuje pohyblivost střev a žaludku. Produkce je stimulována roztažením žaludečních stěn, přítomností bílkovin v potravě, alkoholem a také může být stimulována parasympatikem.

Chronický zánět ovlivňuje kvalitu trávení

Pokud je žaludek narušen různými toxiny a změnami v mikrobiomu, může docházet k jeho chronickým zánětům. Ze zánětů sliznice pak vznikají polypy, vředy a procesy mohou vést až k nádorům. Chronický zánět má obvykle vliv na kvalitu trávicích enzymů, dochází k nedokonalému trávení zejména bílkovin. To pak dlouhodobě vede k poruše metabolismu bílkovin a intolerancím zejména lepku a bílkovin mléka. Z tohoto důvodu je důležité při nesnášenlivosti lepku nezapomínat při detoxikaci na žaludek.

Mikrobiální zátěže žaludku

Zánět žaludeční sliznice je obvykle způsoben patogenními kmeny helicobakterií (těm se budu věnovat v dalším článku), ale podílet se na něm nebo ho způsobit může řada dalších mikrobiálních patogenů. Podle studií se na předrakovinových poškozeních a samotné rakovině nejčastěji podílí:

  • anaerobní bakterie – aktinomycety, prevotelly, clostridie,
  • kokové bakterie – peptostreptokoky, streptokoky, stafylokoky, mikrokokoky jako třeba Rothia, neisserie,
  • gram negativní tyčinky, které kromě helicobakterií napadají žaludek Haemophily, campylobacterie,
  • enterobakterie – escherichie, salmonely, shigelly – žaludek je místem, kde mají být enterobakterie ničeny, pokud je narušena činnost tak pronikají dále do střev a mohou se při přemnožení stát závažnými patogeny; v žaludku pak mohou tvořit ložiska a být zdrojem, ze kterého je střevo opakovaně kolonizováno,
  • spirochéty – obvykle Treponemy, mohou to být ale i borelie, které napadají různé žaludeční tkáně,
  • mycobacterie – velmi často v žaludečních lézích, vředech jsou nalézány mycobacterie, zejména Mycobacterium abscessus (obvykle je rezistentní na antibiotika),
  • plísně (Yeast) – často jsou součástí žaludečních a dvanácterníkových vředů, nádorů – nejčastěji dochází k přemnožení kvasinek candid, fusicoll, alternalia, malassezia,
  • herpetické viry – hlavně EBV (Epstein-Barrové virus), až polovina vzorků nádorů žaludku obsahovala tyto viry, také cytomegaloviry a herpes simplex viry se mohou podílet na vzniku nádorů; sliznice zdravých žaludků tyto viry vůbec neobsahují,
  • další viry – v nádorech a vředech byly nalezeny také tyto viry – papillomaviry (často HPV-16, 18, 33…), polyomaviry (JC virus), virus hepatitidy B, hepatitidy E, parvoviry (bocavirus, parvovirus B19), retroviry (HTLV-1), rubivirus (zarděnky).

Častým toxinem jsou cigaretové zplodiny

Žaludek je orgán citlivý nejen na stres a na emoční zátěže, ale negativně reaguje i na celou řadu toxinů. U kuřáků jsou zásadním toxinem cigaretové zplodiny. Při kouření se tyto zplodiny zachytávají do hlenové vrstvy na sliznicích. Většinu hlenu automaticky všichni spolykáme a tím se obsah sliznic včetně všech toxinů a mikroorganismů z dýchacích cest dostává do žaludku a střev. Cigaretové zplodiny kromě jiného obsahují nitrosaminy a další nitrosloučeniny, které jsou závažnými karcinogeny pro celý trávicí trakt. Podobně například kadmium hojně obsažené v tabáku je silným karcinogenem pro žaludek. Zplodiny z kouření urychlují buněčné změny na sliznicích (dysplazie). Kouření zpomaluje vyprazdňování žaludku a vstřebávání alkoholu. Také ovlivňuje reflux, který může souviset s problémy a karcinomy srdce.

Kvalitu žaludku ovlivňují i lékyŽaludek zatěžují i chemické léky, zejména na bolest

Lidé s různými obtížemi často používají řadu různých léků. Jedněmi z nejpoužívanějších jsou volně prodejné léky proti bolesti a zánětu typu brufenů, paralenů, aspirinů… Používají se na bolesti kloubů, při bolesti hlavy, migrénách, potížích s menstruací, akutních zánětech… Tyto léky jsou velmi zátěžové pro žaludeční sliznici. Jednak jejich kyselé molekuly přímo dráždí žaludeční sliznici, ale také se díky nim snižuje produkce látek ochraňující sliznici. Dokonce mohou vést až k žaludečnímu krvácení a vzniku vředů. Problémem je zejména dlouhodobé užívání. Podobně negativně mohou působit další léky jako kortikosteroidy, antikoagulační léky….

Někdy je na vině autoimunitní zánět

Část zánětů žaludeční sliznice je autoimunitní povahy a může být i spojena s metabolickými zátěžemi a intolerancemi různých potravin. Autoimunitní zánět obvykle vede k zániku buněk produkujících ochranný hlen a také kyseliny. Ty jsou potřebné pro trávení bílkovin a proces vstřebávání živin. Tento stav vede jednak k nárůstu množství metabolitů, jejich vstřebávání a autoimunitních intolerancí projevujících se v celém těle včetně kůže, nervového systému. S tím související problémy se vstřebáváním vedou k nedostatku živin, oslabené imunitě, nekvalitním vlasům, kůži. Nedostatek kyselin také způsobuje narušení mikrobiomu a přerůstání bakterií v tenkém střevě a vede k rozvoji zánětů tenkého střeva. Autoimunitní zánět se také může podílet na postupném rozvoji karcinomu.

Poradna