Když je organismus v pořádku, měl by umět rozpoznat, co ho opravdu ohrožuje a co je tedy potřeba rychle odstranit, nebo co je méně nebezpečné a na co tedy nemusí přehnaně reagovat.
Imunitní rovnováha
Je normální, že imunita reaguje na podezřelé látky včetně všech toxinů. Zdravý imunitní systém dokáže po prvním kontaktu rozlišit, zda jde o poškozující či o neškodnou cizorodou látku. Pokud je antigen neškodný, dochází ke stavu tzv. imunitní tolerance. Je to ale poměrně složité, nestačí si látky jen nevšímat: jde o aktivní proces, kdy jsou v těle vytvářeny regulační lymfocyty, které zabraňují vzniku imunitní reakce vedené proti alergenu. Tyto procesy se nastavují právě po setkání s alergenem. Orgány, které hrají důležitou roli u vzniku tolerance nebo naopak senzibilace na alergen, jsou střeva, lymfatický systém, játra, slezina, kůže a nervový systém.
Dětství: období důležité pro imunitu
Významným obdobím pro nastavování především orální imunitní tolerance (tedy pro případné alergeny přijímané ústy) je období okolo půl roku věku dítěte. Pro vznik regulačních lymfocytů je nutná správná hladina oxytocinu, tzv. hormonu lásky a důvěry. Ve velkém se uvolňuje při kojení a tím se dostává do mateřského mléka, jeho správné vylučování ovlivňují doteky a mazlení. Je podstatný také pro navázání pouta mezi matkou a dítětem, vyvolává pocity důvěry, bezpečí, snižuje nervozitu a stres. To všechno má tedy vliv na to, zda organismus bude v budoucnu při setkání s alergenem reagovat hypersenzitivitou nebo naopak bude látku či patogen tolerovat.
Císařský řez a potravinová aditiva
Pro zajímavost, nedostatek regulačních lymfocytů v těle může ovlivnit přemnožený Staphylococcus na kůži a ve střevech. Za přemnožením této bakterie často stojí vedení porodu; rizikové jsou císařské řezy, kdy dítě „nedostane“ správný mikrobiom od matky a střeva jsou osídlena kožními nebo jinými bakteriemi. Děti narozené císařskými řezy statisticky trpí více alergiemi, ekzémy a astmaty.
Regulační lymfocyty jsou poškozovány poruchami jater a sleziny, nedostatkem vitaminů, obzvláště vitaminu D, celou řadou toxinů. Mezi ně se řadí především léky (acylpyrin), potravinová aditiva (barviva, příchutě, stabilizátory, konzervanty, emulgátory). Pro nastavení tolerance je mnohem lepší, když první kontakt s alergenem proběhne u dítěte v trávicím traktu než skrze kůži. Proto je opravdu vhodnější první rok miminko ničím nemazat, nepoužívat dokonce ani přírodní prostředky (například ořechové oleje nebo mýdla s pšeničnými proteiny mohou být riziková). Pro alergiky je důležité si uvědomit, že regulační lymfocyty se mohou vytvořit i v dospělosti. Alergie se tedy LZE zbavit v každém věku – a to po účinné detoxikaci, úplném odstranění toxinů, vyřešení psychosomatických zátěží a nastavení rovnováhy mikrobiomu.
Složitý informační systém
Imunita je velmi složitý informační systém, který pro likvidaci toxinu používá celou škálu různých typů reakcí: nejprve ho zkouší odstranit pomocí přirozené, vrozené imunity, která vyhledává toxiny podle známých vzorů. V generaci předků se imunita naučila, jak vypadají určité typy bakterií, plísní a dalších škodlivin a po setkání s nimi ihned reaguje a odstraňuje je. Pokud je nedokáže odstranit přirozená imunita nebo pokud došlo k jejich rozšíření, nastupuje tzv. adaptivní, získaná imunita. Tu zajišťují hlavně lymfocyty, které se po setkání s toxinem aktivují, namnoží a začnou s likvidací.
Získaná imunita má dvě hlavní cesty; buď může používat systém protilátek, kdy B-lymfocyty produkují protilátky, které toxin označí a další i buňky nebo procesy ho zlikvidují. Druhou cestou je pak buněčná imunita, kdy začnou vznikat cytotoxické Tc-lymfocyty, které toxin ničí přímo. Získanou imunitu řídí pomocné (helper) Th-lymfocyty. Ty uvolňují cytokiny, kterými aktivují ostatní imunitní buňky, zajišťují vznik, růst a vývoj B-lymfocytů a Tc-lymfocytů. Th-lymfocyty se dělí do několika skupin. Mezi nejdůležitější patří Th1, které aktivují buněčnou imunitu a Th2, které podporují protilátkovou imunitu. Zdravý organismus s dobře řízenou imunitou udržuje tyto dvě skupiny lymfocytů v rovnováze – k odstraňování toxinů, mikroorganismů používá obě cesty.
Když imunita reaguje na alergen
Pokud se imunita rozhodne na alergeny reagovat, může k tomu zvolit různé typy reakcí. Větší část alergií je způsobena protilátkovou imunitou řízenou Th2 lymfocyty = v těle je zvýšené množství Th2 lymfocytů a je potlačena buněčná imunita, která umí odstraňovat intracelulární patogeny (viry, borelie či chlamydie). B-lymfocyty produkují alergické IgE protilátky (někdy i IgG protilátky), které se navazují na imunitní buňky, hlavně na eosinofilní granulocyty a mastocyty. V první fázi reakce tyto buňky vyplaví připravené mediátory zánětu, hlavně histamin a heparin, které způsobí tzv. vazodilataci, tj. uvolnění cév. To vede k otoku, vyrážce, svědění, nadměrnému hlenění, povolení svěračů (i u žaludku – reflux, pálení žáhy), zúžení v dýchacích cestách. V řádu hodin často ještě dochází k opožděné reakci, kdy do postiženého místa míří i další typy imunitních buněk a rozvíjí se zánět, který velmi poškozuje sliznice.
Pokud alergie probíhá delší časové období, často vzniká chronický zánět, kterého se kromě protilátkové imunity účastní i buněčná imunita a problém se z alergie může přesmyknout do autoimunitního onemocnění. Pokud je v těle větší množství toxinů, zvyšuje se množství mastocytů (žírných buněk). Tyto buňky jsou kromě signálů od imunitních buněk často navázány na nervová zakončení v periferním nervovém systému. Proto, když toxiny a mikroorganismy nervový systém dráždí, může se to projevit jako alergická reakce. Typické je to pro astma, migrény, ekzémy, kdy v periferním nervovém systému probíhá zánět a projevuje se alergickými reakcemi.
Rovnováha je zásadní
Rovnováha v imunitě je velmi důležitá. Během těhotenství dochází ke změně poměru Th1 a Th2 lymfocytů. Předpokladem zdravého vývoje miminka je potlačení buněčné imunity, která by ho mohla poškodit, a proto dochází k převaze Th2, které podporují protilátkovou imunitu. Podporují ji ženské hormony – tedy progesteron a estrogen. Z tohoto důvodu řada chemických látek, které působí jako hormonální rušiče a působí podobně jako ženské pohlavní hormony, podporuje protilátkovou imunitu a podílí se na vzniku alergických reakcí.
Vyplývá z toho ještě další důležitá věc: všechny děti se rodí s vychýlenou imunitní rovnováhou do této protilátkové imunity. Alergie se tedy může velmi snadno spustit a zafixovat. První rok dítěte je pro imunitu zásadní, je potřebné ji dostat do rovnováhy. Značně to ovlivňuje prostředí, ve kterém dítě žije. Je důležité, aby se potkávalo s infekcemi, na které začne reagovat buněčná imunita. Z tohoto důvodu jsou přirozeně prodělané virové infekce pro další vývoj velmi důležité. Proto je řada očkování (kromě těch povinných) kontraproduktivních. Aby dítě mělo zdravou a vyváženou odolnost, potřebuje někdy prodělat infekční onemocnění, které aktivuje jeho buněčnou imunitu. Existuje řada statistik, které dokládají, že pokud dítě nežije ve sterilním prostředí, má třeba více sourozenců, rodina nebo žije na venkově, má řádově mnohem menší šanci všech typů alergií.
Střevní a kožní mikrobiom a propustnost bariér
Jednou z hlavních příčin pronikání toxinů, které stojí za alergiemi, jsou propustné bariéry. A nejde jen o střeva, roli zde hraje i více propustná kůže nebo sliznice dýchacích cest. Kožní a slizniční buňky, pokud jsou tedy zdravé, vytváří dokonalou bariéru mezi vnějším prostředím a vnitřkem těla a brání vstupu všem typům toxinů. V případě, že jsou buňky v zánětu, ztrácejí schopnost se vzájemně přichytit, pevně spojit a zabránit tím průniku toxinů.
Nejčastější příčinou zánětu je poškozený mikrobiom a přemnožení určitých typů mikroorganismů, resp. poškozený mikrobiom najdeme u všech typů imunopatologií včetně alergií. Při detoxikaci je nutné se na něj zaměřit, protože bez nastavení mikrobiální rovnováhy na sliznicích nedokáže tělo zabránit dalšímu proudění toxinů do organismu. Pro děti v prvním roce života je obrovsky důležité kojení, protože přes mléko se přenáší celá řada bakterií a dalších mikroorganismů od matky. Z tohoto důvodu je také potřebné, aby těhotné a kojící ženy měly svůj mikrobiom pestrý a zdravý.
Psychosomatika alergie
Z pohledu psychosomatiky tvoří alergie poškozené emoční vzorce pro agresivitu. V prvé řadě je ovlivňují játra, a proto je u každé alergie (ale i jiné imunopatologie) nutné tento orgán detoxikovat. Schopnost správně zareagovat ve chvíli, kdy nás něco ohrožuje jak na fyzické, tak i psychické úrovni, je pro život a zdraví nesmírně důležité. Alergici často svou agresivitu potlačují a dochází tak ke změnám na sliznicích, ty jsou potlačováním vzteku, hněvu a dalších agresivních výrazů stresovány – hlavně v obličejové části. Je pro ně také typické to, že se alergici konfliktů bojí a vyhýbají se přímé konfrontaci, střetnutí a tedy řešení problémů tváří v tvář. Svoje emoce navenek obvykle nevyjadřují, takže se zdá, že jsou klidní. Pod povrchem, v jejich podvědomí to ale může vřít. Velmi často tito lidé trpí různými strachy a úzkostmi. Ty pak vyvolávají agresi, která není ventilována navenek, ale potlačena. To pak vede k předráždění imunitního systému a k alergickým projevům.
Alergie jako kompenzace stresu
V populaci vidíme, že lidé jsou alergičtí na různé věci – někdo na pyly, jiný na prach a roztoče, potraviny, někomu vadí určité typy zvířat, velmi častá je alergie na mléko. Často alergen, který stimuluje imunitu, pochází z prostředí, kde emoční a psychosociální stres vzniká. Zajímavé jsou z tohoto pohledu alergie na mléko, protože to symbolizuje matku. Pokud bylo dítě po porodu od matky odděleno, zažilo trauma úzkosti. Podvědomě se tedy na matku zlobí, že ho vystavila takové situaci. Typické jsou i alergie na kočku; tady můžeme kočku vnímat jako symbol svobody, protože si často dělá, co chce a nedá se moc vycvičit. Naše podvědomí se proto automaticky brání obrazům a symbolům, které nám připomínají naše potlačené problémy – mohou to být pocity nesvobody, svázanosti, podléhání názorům okolí. To vše jsme jako naše stíny zatlačili do nevědomí a nechceme se s nimi potkávat. Příliš nám připomínají nevyřešený problém.