Základem zdravého mikrobiomu je pestrost. Zároveň však svou roli hraje fakt, jaké mikroorganismy a ve kterých místech se nacházejí.
Na sliznicích mohou žít prakticky jakékoli mikroorganismy, a pokud je jich velmi malé množství, tak organismu prakticky neškodí. Je důležité si uvědomit, že i normální, pro střevo prospěšné bakterie jsou mimo střeva patogenní (urogenitální trakt, břišní dutina, ústa, dýchací ústrojí…). U mikrobiomu záleží nejen na jeho složení, ale i na množství mikroorganismů z jednotlivých skupin. Jeho velkou část tvoří dvě hlavní, velké skupiny bakterií – Bacteriodetes a Firmicutes.
Skupina bakterií Firmicutes aneb milovníci tuků
Firmicutes je velmi široká skupina bakterií, kam patří hlavně grampozitivní anaerobní a aerobní bakterie. Někdy je tato skupina nazývána „fat loving“, milovníci tuků. Ze studií na zvířatech vyplývá, že větší množství těchto bakterií způsobuje větší vstřebávání a ukládání tuků a výrazně tak přispívá k obezitě. K nejdůležitějším patří clostridie, bacilli, listerie, stafylokoky, streptokoky, enterokoky, mollicuty, escherie… Řada bakterií z této skupiny působí prospěšně (E. coli, některé clostridie – ruminokoky...). Obecně lze však říci, že přemnožení Firmicutů způsobuje chutě na sladkou a tučnou potravu, maso a další energeticky vydatnou potravu s malým množstvím vlákniny. Firmicuty většinou převažují u lidí, konzumujících nezdravou stravu s nízkým podílem zeleniny a ovoce.
Skupina bakterií Bacteriodetes, příznivý pro imunitu
Bacteriodetes je kmen gramnegativních bakterií, které najdeme v živé přírodě všude kolem sebe, hojně jsou v půdě, vodě, sedimentech, a ve velké míře tvoří mikrobiom zvířat i člověka. Fermentují vlákninu a jsou hlavním zdrojem SCFA kyselin. Velmi důležitý je například rod Bacteriodes s druhy fragilis, vulgatus a dalšími, které mohou tvořit až téměř polovinu mikrobiomu. Je to „štíhlý“ fenotyp. Má velmi příznivý vliv na imunitu, protože podněcuje vznik regulačních Treg lymfocytů. Ty mají příznivý, tlumivý vliv na autoimunitní reakce a intolerance potravin všech možných typů. Pro odstranění alergie je nutné, aby tyto lymfocyty vznikly a zklikvidovaly imunitní buňky, které alergické reakce startují. Tyto bakterie zároveň podporují protinádorovou imunitu. Dalšími prospěšnými bakteriemi jsou Ruminococy, které často chybí u zánětlivých, propustných střev. Velmi důležitou bakterií je Akkermansia muciniphila, která je typickým zástupcem „štíhlého“ mikrobiomu. Velmi často chybí u obézních lidí. Nutí sliznici produkovat velké množství hlenu a zabraňuje tak průniku toxinů a metabolitů.
Pro zdravý mikrobiom je potřebné, aby skupina bakterií Bacteriodetes převažovala nad skupinou Firmicutes.
Koho ještě potkáme ve střevě
Kromě bacteriodotů je samozřejmě také důležitá široká skupina laktobacilů, bifidobakterií, laktokoků a enterokoků. Důležité jsou i některé kvasinky, například Saccharomyces boulardi, které blokují nárůst patogenních bakterií, hlavně clostridií, a podporují tvorbu IgA protilátek na sliznicích.
Je velmi důležité si uvědomit, že stav střeva je u mnoha lidí doslova v žalostném stavu a složení mikrobiomu má svoji setrvačnost. Z praktického hlediska to znamená, že i s cílenou snahou, změnou jídelníčku a zavedení dalších aktivit vycházejících ze zdravého životního stylu může náprava trvat i v řádu měsíců až roku.
Co mikrobiom v organismu ovlivňuje? Vše!
- Metabolismus, hormonální systém, trávení, vstřebávání a produkci potřebných látek z potravy – poškození mikrobiomu je typické pro civilizační onemocnění jako je metabolický syndrom nebo inzulinová rezistence, s níž je spojena celá řada hormonálních poruch.
- Imunitu – poškozený mikrobiom je důležitou příčinou všech imunopatologií – alergie, ekzémy, intolerance potravin, nesnášenlivost lepku, autoimunitní procesy, včetně narušení nervového systému (autismus). Zároveň celkově narušuje imunitu a dochází k imunosupresi, která se projevuje zvýšenou nemocností, infekčními nákazami či nádorovými onemocněními. Naopak, zdravý mikrobiom podporuje protinádorovou imunitu.
- Propustnost střeva a sliznic – proudí-li do těla mnoho toxinů a mikroorganismů, dochází k zánětům nejenom trávicího traktu, včetně ústní dutiny, ale i jakýchkoli orgánů; typicky jsou to záněty močového ústrojí, gynekologických orgánů, dýchacích cest… Mnoho metabolických produktů bakterií přímo vyživuje střevní buňky a prospěšný mikrobiom pomáhá regenerovat střevní sliznici.
- Propustnost střevní stěny zásadně ovlivňuje propustnost hematoencefalické bariéry, což u porušeného mikrobiomu znamená větší množství toxinů a infekcí v mozku. To má pak vliv na imunitu, psychiku i hormonální systém.
- Nervový systém, stres, emoce, chování – mikrobiom skrze enterální a vegetativní nervový systém přímo ovlivňuje mozek a stresové reakce. Vytváří chemické sloučeniny (indoly), které jsou surovinou pro mozkovou chemii (serotonin, dopamin, melatonin…).
Co mikrobiom nejvíce poškozuje? Moderní strava a strach z bakterií
- Hladomor ve střevech, nedostatek různých typů vlákniny – střevní bakterie vlivem moderní potravy umírají hlady, žijí ze zbytků, složitých polysacharidů (vlákniny).
- Průmyslové potraviny, konzervanty, sterilovaná strava, zelenina pěstovaná hydroponicky, bez živé půdy – nedostatek přirozených půdních bakterií ve stravě.
- Životní styl – sterilizované domovy a prostředí, nedostatek bakterií, se kterými přicházíme do styku.
- Antibiotika a další léky – jsou významným toxinem, ať už užívaná jako léky nebo ta ze stravy a vody, kam pronikla používáním v zemědělství. Existuje studie o souvislostech antibiotik a dětí s poruchami autistického spektra – 93 % PAS dětí mělo ušní infekci léčenou ATB do druhého roku života a dostávají třikrát více antibiotik, než je průměr.
- Nadměrné používání antibakteriálních látek a dezinfekcí – zničení prospěšných druhů bakterií v prostředí a nárůst patogenních druhů, např. Triclosan v kosmetice, v napouštěných antibakteriálních površích – podpora stafylokoka.
- Nárůst porodů císařským řezem, sterilní porody v nemocničním prostředí – nevhodná kolonizace střev převážně kožními bakteriemi (stafylokoky, corynebacterium, Propionibacterium…) a nedostatek bifidobakterií, zvyšuje náchylnost k imunopatologiím, posiluje protilátkovou imunitu (Th2 – alergie) a typické kojenecké koliky.
- Pokles kojených dětí a délky kojení, umělá výživa kojenců, krmení batolat sterilovanými skleničkami – zvyšuje se nebezpečí nárůstu peptostreptokoků, clostridií a produkce toxinů – dětský mozek je na ně citlivější.
Proč jsou SCFA kyseliny důležité?
- Jsou hlavním zdrojem energie pro střevní buňky, a tím zabezpečují regeneraci střevní stěny, zvyšují vstřebávání minerálů – hlavně vápníku, železa a hořčíku.
- Zamezují rozvoji patogenů, pomáhají nepropustnosti střeva.
- Jsou přenášeny do jater – sice do organismu dodávají další kalorie, ale vzbuzují pocit sytosti a snižují chuť k jídlu; obvykle jich mají hodně štíhlí lidé.
- Příznivě ovlivňují metabolismus sacharidů a lipidů v játrech a zvyšují citlivost na inzulin a leptin. Tím pomáhají zabránit inzulinorezistenci, která je hlavní příčinou metabolického syndromu.
- Mají příznivý vliv na hormonální, nervový a imunitní systém.
- Působí protizánětlivě.
Pro praxi je důležité uvědomit si několik věcí:
- Je nutné ze všech struktur střev a trávicího traktu odstranit většinu toxinů. Pokud to neuděláme, prospěšné bakterie nemají šanci dlouhodobě se uchytit.
- Pokud je střevní mikrobiom poškozený více, je naivní si myslet, že jedním krokem dojde k velkým změnám. Je třeba dlouhodobé a pravidelné podpory mikrobiomu.